Kongresové vyšetřování událostí ze 6. ledna stále probíhá, zatím není jasné, kdo za chabou ostrahou Kapitolu stojí a kdo by měl nést odpovědnost.

Zajímavá je zpráva od vedení virginské expozitury FBI v Norfolku, která byla vyčleněna pro dohled nad Washingtonem těch dnů, že se chystají násilnosti z obou stran znesvářených politických táborů. Den po silvestrovských oslavách šuměly mezi komentátory analýzy budoucího vývoje, ale také uklidňující „politická prohlášení“ vysokých důstojníků ozbrojených složek o tom, že na inkriminovaného 6. ledna jsou dobře připraveni (zde a zde)

Pátého toho měsíce, tedy den před vnikem necelých dvou stovek lidí do budovy Kapitolu, je zveřejněna část z oficiální zprávy FBI, ze které vyplynuly informace o vyhodnocení monitorování několika ozbrojených organizací, ze které se situace hodnotila jako velmi vážná. Byl informován prezident Trump, velitelství armády, policie v DC, ostraha Kongresu a předsedové obou komor Kongresu.

Prezident na situaci reagoval přiměřeně, když doporučil mobilizaci 10 000 příslušníků Národní gardy a povolil jejich nasazení v případě nepokojů. Současně ale vydal příkaz, že Národní garda nemá v případě svého nasazení zasahovat do pokojných demonstrací a jejich příslušníci nemají být ozbrojeni střelnými zbraněmi a nemají nikoho zatýkat. Jak bylo vysvětleno později, tento příkaz prezident vydal pro obavy z krveprolití (ale netýkal se sil rychlé reakce – Quick Reaction Force, QRF).

Ze svědectví velitele Národních gard v DC generálmajora Williama J. Walkera, který vypovídal před kongresovou komisí, která události vyšetřuje, šlo o zásadní aspekt, který nás dovedl až k pěti mrtvým a desítkám zraněných. Byl jím postoj k avizovaným násilnostem.

Dokladem nechť je dopis ministra obrany Christophera Millera, který velící generál obdržel už 4. ledna :

„… Síly rychlé reakce … můžete použít pouze jako poslední možnost a výhradně na žádost příslušného civilního orgánu.“

Šlo o rutinní právní upozornění, že jednotky Národní gardy nemohou za žádných okolností vstoupit na území Kongresu, bez svolení vedení Kongresu. (Žádost o vyslání jednotek Národních gard k obraně Kapitolu došla od vedení Sněmovny k rukám generála až 3 hodiny a 19 minut po vniku lidí do budovy Kapitolu.)

Starostka Washingtonu DC, Muriel Bowserová, napsala úřadujícímu generálnímu prokurátorovi Jeffreymu Rosenovi a ministru obrany Chrisu Millerovi 5. ledna dopis, ve kterém je vyzývá, aby federální jednotky ve Washingtonu vůbec nezasahovaly, neboť policie v DC je dobře připravená, aby zvládla jakékoli problémy, které by mohly nastat během shromáždění příznivců prezidenta Trumpa. Dokonce napsala, že „federální jednotky by se mohly stát hrozbou pro národní bezpečnost“.

Ačkoliv velitel washingtonských Národních gard tvrdí, že oficiální žádost o nasazení jeho jednotek v Kongresu obdržel chvíli před půl čtvrtou (na místo dorazily krátce po 17:00 hod.), tak předsedkyně Sněmovny Pelosiová tvrdila, že to bylo už v 13:43 hod., což však neodpovídá době vniknutí lidí do Kongresu. K němu došlo až poté.

Jinak vypověděl velitel ostrahy Steven Sund a ještě jinak důstojník Irving. Z výpovědí velitele Sunda vyplývá, že žádal Pelosiovou šestkrát o posily. Byl také ihned po 6. lednu odvolán. Irving evidentně kongresové komisi lhal, podle úředníků Kapitolu tím před úplným znemožněním kryje předsedkyni Pelosiovou (zde a zde).

Mezery v časových osách jednotlivých vypovídajících by nemusely znamenat samozřejmě nic závažného, nacházeli se v extrémní situaci, nejednalo-li by se však o naprosto protichůdné výpovědi.

Není bez zajímavosti, že zrovna předsedkyně Pelosiová v červnu 2020 zaslala prezidentu Trumpovi dopis, ve kterém ho žádá o stažení tisíců vojáků Národní gardy a federálních policistů, kteří tam byli povoláni při nepokojích po smrti George Floyda.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.

Petr Homola