Již několik týdnů hlavním tématem amerických sdělovacích prostředků zůstává počítačové zasahování Ruska do průběhu amerických prezidentských voleb. Experti se zejména pokoušejí odhadnout, nakolik zveřejněná informace poškodila demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou.

Přitom faktickou hodnověrnost uniklých údajů nikdo nezpochybňuje. Zatímco zvolený prezident Donald Trump klade důraz na právo Američanů vědět dobré i zlé o minulosti prezidentských kandidátů a nepříliš věří v existenci kremelského spiknutí v jeho prospěch, prezident Obama o tom nepochybuje. Nezbývá než doufat, že dříve nebo později tato teorie bude potvrzena nebo vyvrácena doloženými fakty, protože zatím zpráva CIA pracovala hlavně s domněnkami.

V případě, že se domněnky potvrdí, jaká může být reakce Spojených států na nebývalý pokus o cizí vměšování do tak svrchovaně vnitřní záležitosti, jakou je prezidentská volba? Bývalý generál KGB Oleg Kalugin, který řídil ještě sovětskou agenturu v Americe a po zběhnutí se natrvalo usadil ve Spojených státech, se domnívá, že taková operace nedává velký smysl, protože Putinova sázka na Donalda Trumpa by rozhodně nebyla sázkou na jistotu.

Trump je nevyzpytatelný a vrtošivý člověk bez politických zkušeností – říká Kalugin. Doteď už stihl zrušit mnoho předvolebních slibů a změnit řadu postojů. O jeho reálných záměrech si budeme moci udělat obraz až poté, co se usadí v Bílém domě.

Líbánky mezi Trumpem a Putinem

Oleg Kalugin připomíná, že v minulosti Sovětský svaz nejednou zasahoval do americké politiky – třeba finančně podporoval komunistickou stranu, organizoval a kádrově obsazoval mnohé občanskoprávní protirežimní skupiny a hnutí, zejména za práva černošského obyvatelstva, stoupenců Martina Luthera Kinga, protisionistické skupiny atd. Ale přímé zasahování do prezidentských voleb kremelské vedení pokládalo za zbytečně riskantní.

Profesor historie univerzity Seton Hall v New Jersey Nathaniel Knight je přesvědčen, že pokud mezi Trumpem a Putinem dojde ke sblížení, pak nebude mít dlouhého trvání. Neuplyne mnoho měsíců a země budou opět stát proti sobě. Trump bude donucen sledovat především americké zájmy, a ty jsou takřka vždy v rozporu s imperiálními zájmy Putinova Ruska.

Vezměte si kupříkladu situaci na Blízkém východě – říká profesor Knight – ve válce na straně syrského prezidenta jsou Rusko a Írán nejbližšími spojenci. Na jejich straně bojuje také šíitské teroristické hnutí Hizballáh. Jak libanonští teroristé, tak islámský režim v Teheránu jsou vyhlášenými nepřáteli Izraele a jeho zničení oficiálně prohlašují za svou absolutní prioritu.

Donald Trump se označuje za pevného podporovatele Izraele a nejednou kritizoval jak režim íránských ajatolláhů, tak kompromisnický postoj bývalého prezidenta Obamy.

Jakýkoli vývoj událostí v regionu odhalí nesmiřitelné rozpory mezi Moskvou a Washingtonem. Stejně neřešitelné jsou konflikty na Dálném východě, vztahy s Čínou, otázka Tchaj-wanu. Mluví se o snaze Trumpa zapojit Rusko do amerického protičínského tažení. To je neuvěřitelná naivita. Přátelství s Čínou je pilířem Putinovy strategie a určitě ho neohrozí kvůli nevyzpytatelnému Trumpovi. „Já předpovídám, že líbánky mezi Trumpem a Putinem nepotrvají déle než půl roku, než se vztahy vrátí do zajetých kolejí,“ míní profesor Knight.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus