USA: Čtyřicátý čtvrtý! (2)
Kennedy atentát nepřežil, a tak ještě v letadle vicepresident Lyndon Johnson složil přísahu a stal se 36. presidentem Spojených států. Snažil se, aspoň zpočátku úspěšně, realizovat programy započaté presidentem Kennedym. Nastartoval tzv. Great Society program a protlačil zákony k likvidaci zbytků segregace. Ve volbách získal silný mandát, když vyhrál s náskokem více než 15 milionů hlasů! Má zásluhu na mnoha dnešních sociálních vymoženostech, které jsou dnes brány jako samozřejmé. Medicare, příspěvky na vzdělávací programy, zdokonalení občanských práv, výstavba a obnova zaostalých starých oblastí ve městech a mnoho dalších. Jeho snahy však silně brzdila eskalace vietnamského konfliktu. Komunistický Severní Vietnam byl silně podporován Ruskem a Čínou a USA na zvládnutí konfliktu nestačily politicky. Johnson měl svázané ruce protiválečnou atmosférou doma a na této frontě ztrácel popularitu. Země byla rozvrácená, přibývalo různých, často násilných protiválečných demonstrací a Johnson oznámil, že v nastávajících volbách nebude kandidovat.
Richard Nixon vyhrál ve volbách celkem snadno. Jednak byl znám už jako vicepresident presidenta Eisenhowera a zalíbil se voličům slibem ukončit velmi nepopulární, vysilující a zničující válku ve Vietnamu, což se mu po dlouhém a obtížném vyjednávání Henryho Kissingera nakonec podařilo. Navštívil Moskvu a Peking a zahájil tak pomalé snižování napětí mezi východem a západem. Schůzka s Brežněvem vedla nakonec k podepsání smlouvy o omezení počtu strategických nukleárních nosičů. Henry Kissinger také připravil půdu pro ukončení konfliktu mezi Israelem, Egyptem a Sýrií. Nixon zvítězil i v následujících volbách, ale jeho nepřijatelné a hloupé chování v aféře Watergate, kdy republikáni najali skupinku lidí, aby se vloupali do sekretariátu Demokratické strany a pokusili se najít nějaké kompromitující materiály, které by se daly použít ve volební kampani, ho nakonec přinutilo k rezignaci.
Po odstoupení Nixona nastoupil jeho vicepresident Gerald Ford. Přebíral zemi ideologicky rozštěpenou, v ekonomické recesi, vysoké inflaci. Kongres byl v rukou demokratů, ale Ford úspěšně vetoval řadu předkládaných návrhů zákonů. Takových bylo 39! Pokračoval v tzv. Detanté – oteplování vztahů se SSSR. Pro nás je znám svým neslavným výrokem, že prý není pravdou, že státy ve východní Evropě žijí v nesvobodě a pod kontrolou SSSR. S Brežněvem vyjednal a podepsal další smlouvu o omezení počtu nukleárních zbraní.
Jimmy Carter snadno ve volbách porazil nikdy nezvoleného presidenta Forda. Jeho prvním úkolem bylo dostat zemi z ekonomické recese, zmenšit rostoucí deficit a snížit nezaměstnanost. Podařilo se mu najít práci osmi milionům Američanů, podstatně snížit rozpočtový deficit, ale naprosto selhal ve zkrocení rostoucí inflace a astronomické výše úrokových sazeb. Positivně se zapsal prosazením různých reforem v oblasti občanských práv, sociálních služeb, dalším zlepšením systému sociálního zabezpečení, zřídil ministerstvo školství i přírodní reservaci na Aljašce a mnoho dalších. Neštěstím byla i krize způsobená drastickým zdražením ceny ropy. Během několika týdnů ze 3 dolarů za barel na 15! To byl šok pro ekonomiku a způsobilo to celý řetěz ekonomických pohrom.
V zahraniční politice je znám svým aktivním vystupováním proti zemím, kde byla pošlapována lidská práva. Byl iniciátorem Helsinské konference, která, dá se říci, povzbudila odpor proti komunistickým diktaturám v Polsku a Československu. Jeho velkým úspěchem bylo dosažení míru mezi Egyptem a Izraelem. Zahájil diplomatické styky s Čínou a dosáhl ratifikace smlouvy s Panamou. Nešťastná byla nezdařená akce k osvobození vězněných pracovníků násilně obsazené americké ambasády v Teheránu. Ti byli držení skoro půldruhého roku a Írán je propustil až po odchodu Cartera z funkce.
(pokračování zítra)
Portland, Oregon