Abeceda amerických prezidentských voleb

Aljaška je nejsevernějším a nejzápadnějším územím USA. Je to také největší stát Unie s rozlohou větší než třeba Írán a - pro představu - je dvakrát větší než Turecko. Přesto má jen cca 800 tisíc obyvatel.

Spojené státy území Aljašky odkoupily od carského Ruska v roce 1867 za 7,2 mil. dolarů. V dnešní ceně peněz se jedná o cca 120 mil. dolarů. Koupě to byla více než výhodná – cena fotbalisty anglické Premier League bývá vyšší. Krátce po koupi se na Aljašce našlo zlato, nyní se tu těží ropa a zemní plyn.

Rasově je populace Aljašky i přes drsné podnebí pestrá. Přibližně ze 69 % ji tvoří běloši, 4 % Afroameričané. Žije tu také silná enkláva amerických Asiatů, přibližně 40.000. Zbytek tvoří původní indiáni a eskymáci. Převládajícím náboženstvím je Aljaška de facto protestantská, římských katolíků tu žije jen asi šedesát tisíc.

Čtyřicátým devátým státem Unie se Aljaška stala až v roce 1959 a drží celkem 3 volitele z celkem 538. Historicky jde o republikánský stát, naposledy zde vyhrál demokratický prezidentský kandidát v roce 1964, kdy demokratický Texasan Lyndon B. Johnson vyhrál nad republikánem Barrym Goldwaterem z Arizony.

Aljaška je především překrásná a nedotčená příroda s neuvěřitelnými scenériemi a málo příznivými podmínkami pro život. Tamní Američané, naučení z drsných podmínek, že nic není zadarmo, jaksi přirozeně tíhnou spíše ke konzervatismu. Tento konzervatismus je však nahlodán ekologismem, což z Aljašky činí zcela zvláštní politickou aglomeraci (libertariánský konzervatismus). Republikánští zástupci z Aljašky tak oprávněně patří mezi tzv. mírné republikány.

Aljašku však nemůže Donald Trump považovat za vyhranou. Z průzkumů sice vyplývá, že nejméně 48 a nejvíce 51 % z volebních preferencí patří jemu, ale Trumpův vztah k ekologismu zde není příliš oblíben.

V Senátu USA zastupuje Aljašku Lisa Murkowskiová a Dan Sullivan, ve Sněmovně reprezentantů Don Young. Guvernérem je Mike Dunleavy. Všichni republikáni.

Donald Edwin Young

Donald Edwin Young, nejdéle sloužící kongresman (od roku 1973), byl zvolen celkem čtyřiadvacetkrát. Pamatuje ještě vládu prezidenta Nixona. Z jeho politických postojů stojí za zmínku potratová problematika, v které má Young jasno: Připouští potrat jen v případě incestu a znásilnění nebo v případě, že je těhotenstvím ohrožen život ženy.

Kongresman Young také rád podporuje stavbu mostů. Jeho nejznámější počin se jmenuje „Most nikam“ (Gravina Island Bridge). Stál čtvrt miliardy dolarů a vede z Revillagigego na aljašský ostrov Gravina, kde žije padesát osob.

Young také podporuje legalizaci konopí, na druhou stranu nevěří v změny klimatu – věří, že myšlenka globálního oteplování je podvod. Podporuje zrušení Obamacare. Vztah Younga k lidem se sexuální poruchou (LGBT) je vlažný – příliš se nevyhraňuje.

V rámci předvolebních bojů v roce 2016 Young podporoval Jeba Bushe (syna prezidenta Georga H. W. Bushe) a o podporovatelích Donalda Trumpa se vyjádřil jako o bandě idiotů. Za rok se už stal jeho otevřeným příznivcem.

K otázce sebevražd, která je v přepočtu na počet obyvatel právě na Aljašce v USA nejvyšší, se vyjádřil poněkud nezvykle, když tvrdí, že za vyšším počtem sebevražd stojí federální pomoc. (Dokud lidé museli sbírat a řezat dřevo, lovit zvěř a ryby, neměla Aljaška se sebevraždami problém. Federální pomoc naše obyvatele zhýčkala, a mají tak čas řešit nepodstatné věci, což občas vyvrcholí v sebevraždu.)

Pokud bychom postoj Younga mohli parafrázovat na evropské poměry, pak bychom zřejmě řekli, že sociální pomoc rodinám způsobuje jejich rozvrat. Do jaké míry má Young pravdu, těžko říci, neboť i v severských zemích Evropy je podíl sebevražd ve srovnání se zbytkem Evropy také vysoký. To, že sociální pomoc (podobně jako dotace ničí trh) rodinám vlastně způsobuje narušení tradičních rolí manželů a vede k jejich rozvratu, je faktem, který můžeme popřít jen těžko. Nevídaný rozmach svobodomateřství nechť je toho nezpochybnitelným důkazem.

Ze skromného výčtu aljašských specifik se nám přesto vyjevuje obrázek politických protikladů, které mají různou intenzitu a význam. I v relativně malé aljašské populaci existují samozřejmě rozdílné postoje. Kompaktnější atributy aljašské společnosti jsou především v oblastech držení zbraní a práva lovu, ale také v ochranářské politice vůči životnímu prostředí. Ekologismus má své kořeny v odtržené městské populaci, ta venkovská naopak s přírodou skutečně žije. Federální (mediální) témata, která hýbou prezidentskými volbami, jdou jaksi mimo aljašský kolorit. Život na Aljašce plyne poněkud pomaleji…

V tomto videu se můžete podívat na záběry z aljašských eskymácko-indiánských olympijských her. Z disciplín, jako je přetahování soupeřů ušima či vzpírání závaží na ušních boltcích, doslova mrazí. Mezi nejsledovanější patří soutěž žen v rychlosti stahování tuleně z kůže, Hodnotí se nejen rychlost, ale také preciznost. Další oblíbenou disciplínou je třeba pojídání velrybí kůže na čas – zkrátka, z aljašské olympiády by se většině liberálů z New Yorku zvedal žaludek. Přesto o jejich hlasy i v těchto prezidentských volbách hodně stojí:

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.