Podíváme na některá úskalí s referendy spojená.

(A) První otázkou bude – co se má vlastně v referendu rozhodovat. Rozhoduje se o administrativním rozdělení země? O odtržení části země? O připojení části země k Rusku? Podle deníku Le Monde je otázka v Chersonu a Záporoží položena takto: „Chcete se oddělit od Ukrajiny, vytvořit samostatný stát a stát se součástí Ruska?“ Jde totiž mj. o otázku, zda má v referendu rozhodovat celá země, nebo jen ta část, která se chce odtrhnout. To není triviální otázka. Představte si referendum v Sudetech v roce 1938 o připojení k Říši – jak by asi dopadlo? Podle předválečných volebních výsledků asi dost jednoznačně. I dnešní Španělé raději rozbijí Kataláncům lebky, než by jim dovolili nějaké sebeurčení ve vlastním státě. A referendum v celém Španělsku jen tak neproběhne. Referendum o rozpadu země je vždycky ošemetná věc a státy dávají bohužel raději přednost krveprolití. Kromě výjimečných případů – jako třeba rozdělení Československa. Já vím, má profesionální deformace. Slyšeli jste někdy o ústavním zákonu č. 327/1991 Sb.? Jeho úvodní ustanovení říkají toto:

(1) V referendu mohou být předloženy občanům České a Slovenské Federativní Republiky k rozhodnutí zásadní otázky formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky.(2) O návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky lze rozhodnout jen referendem.Samozřejmě se nabízí, jaké důležitější otázky státoprávního uspořádání existují než rozdělení země. Jenže politikové se s tím vypořádali po svém – „mohou být předloženy“ znamená, že nemusejí, a odstavec druhý mluví o vystoupení z Československa. Jakože jeden vystoupí a zbyde zbytek Československa. Jenže když jsem se naposledy díval, tak přesně tohle znamenalo zároveň rozdělení Československa, že ano. Je to samozřejmě chytračení, smysl zákona je podle mě naprosto jasný a stejně byl obejit. Myslíte, že by se tehdy lidé vyslovili pro rozpad Československa? Tak či onak, referendum neproběhlo.(B) Uznají ostatní země výsledky referenda? Referendum dopadlo přesně tak, jak jsme očekávali – všichni se chtějí připojit k Rusku. Tedy přesněji většina Ukrajiny hlasuje puškami proti, ale chápete. (K procesním otázkám se dostaneme dále, a ubezpečuji vás, že se vám budou líbit, procesní otázky právních předpisů jsou děsně napínavé!)Asi neuznají, alespoň většina ne. Není žádný mezinárodní předpis, který by stanovoval povinnost uznat referenda v jiných zemích a chovat se podle nich. Je to otázka mezinárodní diplomacie a fakticity. (Ostatně – uznaly země rozdělení Československa a jeho nástupnické státy?) Není ani žádný mezinárodní úmluva o tom, jak by procesně takové referendum mělo probíhat. Většinou to funguje tak, že pokud něco uvnitř státu proběhne podle předpisů toho státu, tak to z mezinárodního hlediska uznají i ostatní státy. (Jindy to uznají tehdy, pokud se něco stane sice v rozporu s předpisy, ale trvá to a funguje to – uznají status quo. To ale může trvat o poznání déle a vést například k izolaci země – viz situace SSSR po VŘSR). Procesní otázka je tedy velmi důležitá nejen pro stát, ale pro všechny.(C) Zajímavé procesní otázky referenda(1) Podle jakých zákonů se referendum koná?Na Ukrajině platí ukrajinské zákony, které pro konání referenda stanovují určité podmínky. Ty podmínky samozřejmě Rusko nedodrželo. Tak možná dodrželo ruské zákony?

Za prvé – proč, když se referendum nekoná v Rusku? Za druhé - v Rusku dle mých informací není takové referendum zákonem upraveno, ale přitom se kupodivu nedávno jedno referendum konalo, odpovídalo se tam mj. na otázku, zda změnit ústavu (například tak, aby mohl být Putin prezidentem pořád dokola a nemusel se trapně střídat s někým jiným). Odpověď byla ano, což není důležité, ale referendum se konalo jako volby, ve volebních místnostech s hlasovacími lístky. Tedy jinak, než v okupovaných oblastech, kde chodí komisaři s vojáky a puškami, ptají se lidí a odpověď si někam zapisují (určitě se lidé nebojí těch pušek a určitě si to komisaři zapisují správně, to dá rozum).Takže bez legrace – nekonalo se zřejmě podle žádných zákonů.

(2) I kdybychom přijali za možné, že by hlasovalo jen území, co se chce odtrhnout, neměli by hlasovat všichni obyvatelé? Protože jestliže okupační vojska část ukrajinského obyvatelstva vyhnali, část zabili, část utekla sama, část odvlekli do Ruska, tak kdo zbyl? No reprezentativní vzorek jistě ne.

(3) Je v souladu nejen s předpisy, ale s duchem zákonů a základními právními principy, aby takové referendum probíhalo výslovně před komisí, složenou mj. z hlavní pušek? Může to vůbec někdo považovat za dobrovolné a svobodné a tedy za platné, i kdyby nezkreslili jedinou odpověď? Jsem toho názoru, že ne.

(4) Byli přítomni nezávislí mezinárodní pozorovatelé, např z OSN? Ne.Tolik tedy k referendu; byla to Potěmkinova vesnice, která má doma lépe prodat historku, že okupovaná území touží po ruské správě a jejich osvobození je ve skutečnosti útok na ruské území.