Celá Evropa a hlavně evropští (rozuměj bruselští) politici a evropská média se už řadu dní věnují Maďarsku. Maďarsko je teď na paškále. Protože jsem se maďarskými záležitostmi v posledních pětadvaceti letech soustavně, i když ne průběžně zabýval, nemůžu zamlčet: zájem je jistě na místě, ale připadá mi jako účelový a zaujatý.

Především: Maďarsko je dnes – i když tento status dosud „oficiálně“ nemělo – jednou ze tří nejhůře postižených zemí, a to tou nejchudší. Jen letos tam přišlo na 150 000 migrantů. Když se doposud mluvilo o „kvótách“, které měly odlehčit zemím nejvíce zasaženým přílivem migrantů, předpokládalo se, že „kvóty“ budou platit i pro ně (teď se to snad má změnit), a dokonce i v minulých dnech měli papaláši v Bruselu drzost tuto „povinnost“ premiéru Orbánovi připomínat. Maďarsko se potýká se strašnými problémy, řešení jsou leckdy zoufalá (plot), ale přitom je vystaveno tlaku, aby na jedné straně uprchlíkům ve vstupu do země nebránilo, a na druhé straně, aby je za žádnou cenu nepouštělo dál do Rakouska a Německa. To ale ještě vůbec není všechno.

Za druhé: k Orbánově politice i k tomu, co říkal Bruselu (a předtím zveřejnil ve Frankfurter Allgemeine Zeitung) mám řadu výhrad, ale co má dělat v situaci, kdy na něj celá Evropa, celá Evropská unie okázale kašle a nechává ho vařit ve vlastní šťávě. A nejen to: dnešní politická maďarská garnitura je legitimním představitelem země, k moci se před šesti lety dostala výrazným volebním vítězstvím, které loni potvrdila, a to nejen pro svou populistickou politiku, ale taky díky totální neschopnosti, rozloženosti a amorálnosti nynější politické opozice, která nedokázala pořádně přesvědčit maďarskou veřejnost, a místo toho se soustředila na získávání politické podpory v EU a v USA.

Nemohu se zbavit dojmu, že by teď poměrně vlivné síly v Bruselu, ovlivněné tímto tlakem z Maďarska, rády využily maďarských potíží k ovlivnění vnitropolitické situace v Maďarsku. Pokud by tomu tak bylo, byl by to mimořádně odporný hyenismus.

Dnes (píšu tyto řádky v pátek večer) proběhl v Praze visegrádský summit: doufám, že politici našich zemí projevili a do budoucna projeví větší míru rozumu než třeba Martin Schulz a jiní jemu podobní a dokáží projevit to elementární, co je zapotřebí, to jest solidaritu. To znamená i solidaritu s Maďarskem a jeho legitimními představiteli.

5. září 2015; psáno pro Svobodné fórum