Projev maďarského premiéra z 26. července t.r. vzbudil v českých médiích značnou a zaslouženou pozornost. Obsahuje určité pojetí současného vývoje ve světě a snaží se odpovědět na otázku, jak se s ním má maďarská společnost vyrovnat – zkrátka je to jakýsi pokus o ideologii, o niž se má opírat politika nynějšího vládního uskupení FIDESZ – KDNP. Zárodky této ideologie vylo lze vysledovat v konzervativních maďarských novinách (zejména v Magyar Nemzet) už zhruba od počátku tohoto tisíciletí, vysloveně vládní záležitostí se stává až v poslední době. To je ovšem vážná věc: když vláda cítí potřebu opřít svou každodenní politiku o nějakou ucelenou ideologii, znamená to zpravidla, že se utváří a konsoliduje nový režim. V tomto smyslu se dnešní maďarská situace podobá té české.

Jiří Pehe se ptá na svém blogu v Aktuálně.cz Je Maďarsko na cestě k fašismu? a klade otázku, zda by mělo za těchto okolností vůbec zůstávat v Evropské unii. Není jasné, zda to myslí jako výzvu k Maďarům, aby raději sami vystoupili, nebo k unijním orgánům, aby zvážily, zda nemají Maďarsko vyloučit. V každém případě je v tom jakási skrytá hrozba (její vážnost je samozřejmě úměrná váze Jiřího Pehe v celoevropském měřítku). Myslím si, že by bylo dobré, dříve než se začnou vynášet kategorické požadavky, celou záležitost v diskusi důkladněji probrat. K čemuž bych rád přispěl několika poznámkami – mj. protože jsem se maďarskými záležitostmi v posledních dvaceti letech sice nesystematicky, ale přece jen zabýval.

Viktor Orbán přednesl svůj projev na letní univerzitě v Tusnádfürdő (Băilu Tuşnad) v Rumunsku. Město leží v oblasti s převážně maďarským osídlením („Siklusko“) ve středním Rumunsku, tyto akce se tam konají od počátku devadesátých let, pořádá je maďarská nadace Pro minoritate a organizace rumunských Maďarů Rada maďarské mládeže spojená se jménem duchovního maďarské reformované církve v Rumunsku, někdejšího disidenta z doby konce Ceausescuova režimu a poslance EP László Tőkése. (Tőkés je výrazným představitelem radikálnější části maďarské menšiny v Rumunsku.) Setkání se v minulosti účastnili i významní rumunští politici v čele s prezidentem Băsescuem, v současné době jsou vztahy mezi organizátory a rumunskou vládou dosti napjaté.

Orbánův projev se netýkal meritorně otázek maďarské menšiny v Rumunsku ani maďarských menšin všeobecně. Problém zmínil jen na okraji, nejprve úvodem, kdy upozornil, že nynější vládní koalice vděčí za to, že dosáhla těsně, ale přece na ústavní dvoutřetinovou většinu v parlamentu, hlasům, které dostala od maďarských voličů žijících mimo hranice Maďarska. A posléze ještě uvedl mezi nedostatky dosavadní maďarské liberální demokracie skutečnost, že nezavazovala vlády k tomu, aby uznávaly a posilovaly příslušnost Maďarů žijících mimo území státu k maďarskému národu. Je třeba vidět, že tady má Maďarsko nikoli vlastní vinou dosti velký problém. Kvůli územní „reorganizaci“ středoevropského prostoru z dvacátých let minulého století se ocitla velká část Maďarů mimo území vlastního státu. Ještě v současné době žije mimo území Maďarska v jeho bezprostředním sousedství 2,3 milionu lidí, tj. asi 19 % maďarské populace. Představa, že by se mohli stát pouze maďarsky hovořícími Rumuny, Slováky, Srby, Ukrajinci ap., je naprosto iluzorní, jejich příslušnost k národu má i politický rozměr a nemá smyslu uvažovat, zda je to dobře nebo špatně, prostě je to tak a nikdo s tím nehne. Zároveň je z nejrůznějších důvodů nemožné řešit situaci změnami hranic. Zůstává tu otevřená rána, ložisko politické destabilizace, jejímž důsledkem je i politika nynější maďarské vládní reprezentace a kterou státy sousedící s Maďarskem, další státy zatažené do problému tím, že se aktivně podílely na někdejším „přeorganizování“ střední Evropy (mj. i Česká republika jako nástupce někdejší ČSR) a celá Evropská unie od počátku devadesátých let bohorovně ingorovaly.

Nechci říci nic jiného, než že na nynějším politickém vývoji v Maďarsku mají tito všichni svůj podíl, že by si ho měli uvědomit a poněkud zmírnit silácký tón při uvažování o tom, jak dají teď, lidově řečeno, Orbánovi a Maďarům zahulit. To je vlastně jen poznámka na okraj, ovšem nikoli nepodstatná.

(Pokračování)

3. srpna 2014