Pečerský soud v Kyjevě odsoudil ukrajinskou expremiérku Julii Tymošenkovou k sedmiletému testu odnětí svobody a k několikamiliardové pokutě. Byla shledána vinnou, že poškodila ukrajinský stát uzavřením nevýhodné smlouvy s Ruskem o dodávkách plynu v roce 2009 (škoda se prý počítá v miliardách). Tři roky po propuštění nesmí paní Tymošenková vyvíjet politickou činnost. Rozsudek zatím není pravomocný, odsouzená zůstává ve vazbě.

Paní Tymošenková byla, ještě před tím, než si získala masovou popularitu v době „oranžové revoluce“, považována za političku, jak se u nás říká, „kontroverzní“. Smyslem těchto řádek není kreslit svatý obrázek, jen vysvětlit, proč postup ukrajinských úřadů považuji za skandální a naprosto nepřípustný, Tymošenková sem, Tymošenková tam.

Za prvé: smlouva, kterou exprezidenta podepsala, byla pro Ukrajinu opravdu velmi nevýhodná. Zároveň také od ní odviselo, zda Rusko obnoví dodávky zemního plynu do Evropy. Ruský premiér Putin vyřešil situaci, kterou ruská strana sama vyvolala, na účet Ukrajiny a na účet Tymošenkové, a navíc se teď může tvářit jako pohoršený a nezúčastněný svědek. Přitom na Ukrajině Rusku enormně záleží, pokud by ji získalo jakž takž pod kontrolu, byl by to výrazný krok k posílení imperiální váhy Ruské federace (a k politickému oslabení zemí „blízkého zahraničí“).

Za druhé, a hlavně: technika ukrajinských úřadů spočívá v dodatečné kriminalizaci politických rozhodnutí. Kriminalizována je předchozí vládní garnitura. Obvinění je hospodářské povahy, ale cíl je politický: zkompromitovat politickou opozici a vyřadit ji z politické soutěže. V této věci je předobraz zjevný, případ Chodorkovskij: s jednou výhradou, Chodorkovskij byl oligarcha, intervenující do politiky, v tom byla jeho pozice vůči ruskému vedení slabá - přestože se postup ruského vedení proti němu z evropského hlediska jeví jako nelidský. Prezident Janukovič si ponechal příležitost projevit velkorysost: změní se zákon (který platí už padesát let), za hospodářské delikty nebude už možné politické oponenty odsoudit do vězení, jen k astronomickým pokutám a k zákazu politické činnosti. Chtěl bych upozornit, že tato taktika nese všechny rysy černého humoru.

Postup, kdy se po úspěšných volbách vítězná politická garnitura postará o to, aby poražení političtí oponenti skončili v kriminále, je z hlediska našeho pojetí demokracie nepřípustný (nemohu si v této souvislosti odpustit poznámku, že pokusy o kriminalizaci expremiéra Gyurcsánye v Maďarsku jsou z tohoto hlediska nepřiměřené a nebezpečné, škoda, která se tím způsobí demokratickému pořádku, daleko převýší užitek z dejme tomu dosažené spravedlnosti v jednom konkrétním případě). Evropa (Evropská unie) ani Česká republika by neměla udělat nic, co by tento postup byť mlčky a nenápadně legitimizovalo. Nejen kvůli Ukrajině, ale hlavně kvůli nám: podřezali bychom si větev pod naší demokracií.

Lidovky.cz 12. října 2011