Bonboniéra nejlepších výroků z Turecka za posledních pár týdnů

Pokud jde o materiál ke komentování, je Erdoğanovo Turecko nekončícím zřídlem inspirace, blogerským Šangri-La. Zvláště teď, kdy se blíží referendum o rozšíření pravomocí prezidenta. Pojďme se tedy podívat na pět nejvypečenějších momentů měsíce března.

(Úmyslně jsem přitom vynechal všechny výroky na téma „Evropani jsou zastydlí nacisti a brzy postaví nové plynové komory“, protože je jich sice plno – jeden, druhý, třetí, čtvrtý – ale žádnou originalitou neoplývají.)

„Holanďané mají 48 tisíc vojáků, my máme v Holandsku 400 tisíc Turků!“ (Yeni Akit, provládní deník, 12.3.; odkaz anglicky, odkaz česky)

Komentář MK. Dovolím si půjčit výklad termínu „Pátá kolona“ z české Wikipedie: Termínpátá kolonaoznačuje skupinu lidí (většinou minoritní), která zevnitř narušuje fungování (činnost, politiku, směřování, práci apod.) nějakého celku (stejný národ, stejné území, stejný podnik, apod.) na úkor zbylých (většinou majoritních) osob. Obvykle jde o narušení ve prospěch jiné vnější nepřátelské skupiny, s kterou pátá kolona sympatizuje.

List Yeni Akit si ovšem v tom svém sčítání Turků dost fandí. Část z těch 400 000 „Turků“ jsou ve skutečnosti Kurdové s tureckým pasem. Kdyby šlo v Nizozemí skutečně do tuhého, Kurdové za Erdoğana bojovat nepůjdou, spíš proti němu. Ani u těch ostatních se nedá úplně automaticky čekat, že by šli cedit krev na povel z Ankary. Nemluvě o tom, že je to na opačném konci Evropy a logistika případného povstání by byla obtížná.

Ale, jak se to říká v jednom vtipu o Pepíčkovi: „Váš duševní pochod si zapisuju!“ Už jen ochota vydat něco takového v novinách, černé na bílém, o něčem vypovídá.

Mevlüt Çavuşoğlu

„V Evropě brzy začnou náboženské války!“ (Mevlüt Çavuşoğlu, turecký ministr zahraničí, 16.3.; odkaz anglicky, odkaz česky)

Komentář MK. A teď nám, pane ministře, upřesněte, zda se z vaší strany jedná o proroctví, nebo ohlášení záměru pro nejbližší desetiletí.

Já bych radši počítal s tím druhým.

Smrt pomerančům!

Turečtí aktivisté se sešli a krájeli pomeranče v ulicích. (Nizozemský královský rod totiž užívá oranžovou barvu jako svůj symbol a jeho poddaní vyvěšují na státní svátky oranžové vlajky.)

Komentář MK. Hodina dějepisu v roce 2050: „Milé děti, třetí světová válka začala hromadnou výrobou smoothies v ulicích Istanbulu.“

No, na vážnější notu. Člověk se může smát, když vousáči s pochmurnými výrazy Arnoldů Schwarzeneggerů masakrují pomeranče. Smích jej však přejde, pokud si představí, že jednoho dne také mohou dostat od své vlády nějaké lepší zbraně a rozkaz: „Támhle je Evropa, pochodem v chod!“ Viz také předešlé výroky ministra zahraničí o náboženských válkách, které mají propuknout.

„Nemějte tři, ale pět dětí! Protože vy jste budoucnost Evropy.“ (prezident Erdoğan, 17.3., odkaz anglicky, odkaz česky)

Komentář MK. Když německý politik Thilo Sarrazin v roce 2010 vydal svoji knihu „Německo páchá sebevraždu„, věnoval se v ní mimo jiné demografickému riziku, rozdílům mezi porodností nativních Němců a přistěhovalců. Stal se černou ovcí SRN, permanentně napadanou různými dobroději. Určitou náplastí mu může být, že kniha se ukázala být bestsellerem, takže o solidní důchod má Sarrazin postaráno.

Omluví se mu teď někdo, po téhle deklaraci od nejvyššího představitele tureckého státu?

Jinak – Erdoğan není s touhle myšlenkou první. Na vrcholu migrační krize, v září 2015, proběhlo zajímavé páteční kázání „množte se a ovládněte Evropu“ v mešitě Al Aksá v Jeruzalémě. Al Aksá není ledajaká mešita, je to jedno z nejsvatějších míst islámu (hned po Medině a Mekce). Lze tedy soudit, že pokud je někdo pozván, aby tam kázal, notabene v pátek (nejvýznamnější den muslimského týdne), nepůjde o úplného outsidera.

Podvratné živly.

Turecká asociace producentů masa deportovala 40 holandských krav. (15.3., odkaz anglicky, odkaz česky)

Komentář MK. Holy cow! Nejspíše dojily mléko infikované bacilem liberalismu.

Možná bychom měli zvážit opačný postup. Vrátit Turkům jejich gesto a začít bojkotovat – ale co vlastně? Turecký med? Datle? Prakticky cokoliv, co se dováží do Evropy z Turecka, lze bez problémů nahradit odjinud.

Ankarská vláda si zahrává s ohněm, protože bilance zahraničního obchodu EU a Turecka vyznívá jednoznačně v turecký neprospěch a případné sankce by poslaly místní hospodářství okamžitě do kolen. A to už teď turecká ekonomika nestojí zrovna na pevných nohou.

Turci ovšem mají jeden exportní artikl, který Evropě nahání hrůzu, a k jehož vývozu není zapotřebí souhlasu druhé strany.

Za poslední víkend dorazilo na egejské ostrovy nadprůměrné množství migrantů, cca čtyřnásobné proti začátku března. Řecké úřady tvrdí, že je to náhoda, daná momentálním zlepšením počasí. Naštěstí řecké úřady nikdy nelžou.

No, možná ... krapet, občas, maličko.

*****************************

Hudební epilog
Když už máme ten první jarní den.

Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora