Takový vynález si zaslouží plno obdivu, pořádně mu zasalutovat. V současné době se stává ultimální zbraní k nepřebití. Nevěříte?

Přece jeho explozivní potenciál vyjádřený dvěma vzájemně se posilujícími, mravním rozhořčením překypujícími slovy: islamofobie a rasismus. Vyskytuje se v přemnoha podobách, lze ho spáchat jak v domácím prostředí, tak ve velmi vzdáleném zahraničí. Například v Pákistánu, jímž jsem se nedávno zabýval v textu s názvem Takové spojence nemíti: smrtí trestaný zločin blasphemy, do češtiny přeloženo jako „rouhání“. Lze se ho dopustit pouhým slovem - napsaným, přečtěným, vyřčeným, použitelným proti komukoliv za cokoliv, s obviněním z urážky čehokoliv islámského.

Mian Nazir Akhtar, nejvyšší soudce v metropoli Lahore, se k fenoménu blasphemy

vyjádřil takto: „Kdokoliv obviněn ze spáchání rouhání by měl být na místě zabit, to je náboženská povinnost.“ Toť adresováno i letošní mladistvé laureátce Nobelovy ceny míru: Malala Yousafzai, provinivší se svou opovážlivostí zmínit se o tabuizovaném tématu ženské školní výchovy.

Došlo k uspořádání dvou mezinárodních setkání s cílem se dopídit k harmonii mezi následovníky víry křesťanské a mohamedánské. Dějištěm jedné té události byl New York, pod záštitou OSN, z iniciativy saúdského krále Abdullaha, za přítomnosti hlav dvaceti států, diskutovat o „kultuře míru“. Druhým místem byl Řím, kde ve Vatikánu se sešli vědci z obou světonázorů pohroužit se do dialogu s názvem „společný svět“.

V obou případech obě strany zdůrazňovaly mír a toleranci se zcela odlišnými představami o jejich mínění. Pro zastánce západní civilizace onou kýženou smířlivostí se rozumí respekt pro náboženskou svobodu, právo jedince se rozhodnout pro volbu té či oné víry nebo žádné víry. Mluvčí mohamedánští však onu toleranci interpretovali jako potřebu ochrany jejich víry a domáhali se zákazu jakékoliv kritiky islámu.

O totéž už desetiletí usiluje Organization of the Islamic Conference (OIC), adresou v Saúdské Arábii. V OSN opakovaně prosazuje rezoluci o univerzálním zákazu tzv. defaming („pomluvy, očerňování“) islámu, namířeno proti komukoliv kdekoliv. Potěšuje novinka, že provinilcům vesměs nehrozí trest smrti stětím či ukamenováním, ale pouze dlouholetý žalář. Král Abdullah nabídl tuto mírumilovnou dohodu: Západ nechť se vyvaruje jakékoliv kritiky islámu a bude odměněn ujištěním, že ho nepostihne žádná násilná odveta.

Taková nabídka se již setkává s chamberlainovským porozuměním v nejednom západním státě, již přizpůsobujícím domácí zákonodárství, se záměrem zakazovat a trestat neposlušná slova. Preventivní opatrností, obtížně odlišitelnou od předposranosti, se již prokazuje nejedno univerzitní učiliště. Například univerzita Brandeis v souvislosti s odvoláním pocty Ayaan Hirsi Ali, bývalé nizozemské zákonodárkymi somálského původu, či podobný postih Condoleezzy Rice, bývalé americké ministryně zahraničních věcí.

Dochází již i na prosazovatele ultrapokrokových postulátů, když i oni se občas mohou dopustit politicky neprominutelného prohřešku. Takovým provinilcem se stal za komika se vydávající Bill Maher, jehož si kalifornská univerzita v Berkeley vybrala jako slavnostního promočního řečníka (commencement speaker). Ve své HBO televizní talk show 3. října (2014), ve zmínce o občanských svobodách si troufl utrousit, že „Toto jsou liberální principy, jimž liberálové tleskají, ale když se o nich zmíní v souvislosti se světem muslimů, způsobí to značnou nevoli.“ Což potvrdil u téhož debatního stolu přítomný hollywoodský Ben Affleck, se zatracujícím obviněním: „To je rasismus!“ Maher se revanšoval informací o výsledku průzkumu mínění muslimů v Egyptě, jejichž naprostá většina (88 %) podporuje princip, že odvrácení od islámu nutno trestat smrtí.

Teď na Berkeley, proslulé jako místo zrodu Free Speech Movement, 1964, studenti zatratili Mahera pro jeho hate speech (“nenávistný projev“), došlo k podepisování protestující petice Change.org., 4 000 podpisů získáno.

Maher na promoci nepromluví.

- - -

Jestliže tento komik tolik popudil háklivé věřící, ještě smrtelnějším hříchem blasphemy třeba postihnout dánského psychologa: Nikolai Sennels se totiž věnoval důkladnému průzkumu problému inbreeeding, postihujícímu muslimský svět: obyčej uzavírání sňatku mezi blízkými příbuznými, bratranců se sestřenicemi. Praxe zakázaná v křesťanské a židovské tradici, ale Mohamedem dovolená již 1400 roků, po dobu 50 generací. S katastrofálním genetickým dopadem na zdraví, inteligenci, ledacos.

Mnohým muslimům ale nic jiného než takový příbuzenský sňatek nezbývá. Však mají zakázáno zvolit si partnera jiné než islámské víry.

Sennels dokazuje, že téměř polovina všech muslimů pochází z blízkých příbuzenských vztahů. V Pákistánu dosahují téměř 70 %. V Anglii víc než polovina pákistánských imigrantů uzavírá manželství se svými first cousins, v Dánsku to je 40 %.

Procenta v muslimských zemích: Saúdská Arábie 67 %, Jordánsko a Kuvajt 64 %, Súdán 63 %, Irák 60 %,UAE a Katar 54 %.

Ze zdroje BBC: britská rodina pákistánského původu přivádí na svět potomky postižené třináctkrát větší pravděpodobností výskytu vrozených genetických vad. Podíl pákistánských dětí v Británii narozených je jen tříprocentní, ale těch se závadami je celá třetina (33 %).

Nižší je ovšem i intelektuální potenciál. V průměru znamená deficit 10 až 16 bodů IQ. Poznatky z Dánska: třetina všeho školního rozpočtu se utratí pro mládež mentálně zaostalou - eufemismus onoho special education. Studie v Kodani zjistily, že 64 % dětí arabských rodičů po desetiletém vyučování je nadále negramotných.

Též je to značný zdroj duševních chorob. Čím bližší pokrevní vztah rodičů, tím větší riziko výskytu schizofrenie. V Dánsku 40 % duševně chorých zločinců pochází z přistěhovaleckého prostředí.

- - -

Titulek tohoto textu VÝTEČNÁ VÝHODA PŘÍLIŠNÉ CITLIVOSTI se asi moc nepovedl. Obsah sdělení by se rovněž nevylepšil detailním exposé o intelektuálním úsilí, množství knih, patentů, vynálezů, poct, Nobelových cen (všeho všudy devět, z toho pět za mír).

Lze učiněnou zmínku o tak tristních výkonech zatratit jako zločin blasphemy? Diskrétním pomlčením že by se tedy nestaly?

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče