Chemický útok na britské občany v Salisbury měl sice daleko k nějakému teroristickému útoku s desítkami mrtvých, ale byl znepokojující především otázkou, co všechno se může stát, když někdo má chemické zbraně. Je otázkou, zda za to opravdu může Putin.

Británie to nemá lehké

Britská premiérka Theresa May musela nějak reagovat, protože bránit občany je určitě prvořadou povinností státníka. Jak bránit? Británii viditelně přetekl pohár. Zavražděn byl Litviněnko a teď je v ohrožení života Skripal. Vypovězení ruských diplomatů ovšem budí rozpaky, spíše je to jakási pomsta za více věcí. Ale které tyto útoky jsou opravdu provedené ruskou vládou? Nejsme přece tak naivní, abychom nevěděli, že to může být provokace před volbami, před mistrovstvím světa ve fotbale apod. A k tomu přibývají další vroubky - ovlivňování voleb, módní evergreen, samé náznaky, nic jistého, ale víra ve zlého Rusa je zažitá. Za prohrané volby přece musí být někdo vinen! Nejlépe Putin – univerzální viník. A tak přetekl pohár sebeindukce subjektivních fantazií. Profesionální rusofobové je vykreslují barvitě.

Ale o co jde? Co je v pozadí tohoto šílenství? Je to dělostřelecká příprava na skutečný válečný útok? Ale jaký? Nebo je to jen emotivní výlev, naštvanost? Ale na koho, když příčiny se jen dohadují?

Myslím si, že je to zřejmé. Rusko se nezařadilo do západního světa. Nepropojilo se dobře hospodářsky, Putin zachránil před rozkradením a prodáním do zahraničí většinu ruského přírodního bohatství. To byla první rána jakémusi hladkému průběhu occidentalisace Ruska, které je představováno asi jako podřízení se západnímu kapitálu a zařazení vlastního kapitálu jen v nějaké dosti malé a závislé míře. My, jako bezvýznamná země v tom nehrajeme roli a naše vlastnická struktura je samozřejmě v rukou světových firem zapojených do západního okruhu. Putinův čin, zachování státního vlastnictví významných zdrojů surovin, je nejpodstatnější. Postupně se k tomu nikdo nedostal, nátlaky nepomohly a Putin získal Rusku obrovské prostředky z tohoto bohatství - a můžeme vidět na Moskvě, jak dneska vypadá. Největší město Evropy s mrakodrapy, které jsou srovnatelné s Manhattanem. Ten pohled v televizi uvidíme jen velmi letmo, jinak by to asi byla propagace nepřítele a pracovníci by mohli mít potíže.

Nepomohly ani sankce. Rusko ukázalo obdivuhodnou vytrvalost. Je to samozřejmě také tím, že Západ už ve světě nehraje takovou roli jako dříve, jiné země už jsou také vyspělé a proti Rusku válku nevedou. Dnes vidíme v kauze Skripal, jak je svět rozdělen. Čína chce doložit, že Rusové Skripala skutečně otrávili. Rusové to ovšem chtějí také, a tak to bude ještě zajímavé (pokud nám to sdělovací prostředky nebudou zatajovat).

Samozřejmě, když se vynoří opět nějaká nezávislá velmoc, asi je to pro stávající nepříjemné. Pokud se nemá dostávat dovnitř bloku, je nutno se nějak ohraničit. Ale všechno je to problém. Pokud se Západ ohraničí sankcemi, jak vidět protivníka na kolena nesrazí, ale může také dojít ke vzniku světové rezervní měny, třeba zlatý jüan, a americké banky utřou nos. Dosud mohou vlády USA rozhodovat o účtech ruských miliardářů ve světových bankách, ale to s takovou politikou zmizí, a už nebude žádná páka, jak vykonávat na Rusko a Čínu vliv. Konečně se tím dokoná železná opona, země se přestanou potřebovat a válečný konflikt může začít. Když se budou pronásledovat ruští miliardáři žijící na západě, smíří se nějak s Putinem a odejdou do Ruska. Situace je tedy velmi problematická a nevím, jestli cesta oddělování je správná.

Někdo tvrdí, že USA jsou předlužené a že by pomohla válka. Ale to je zastaralé myšlení. Nedovedu si představit frontální válku. Může být virtuální válka. Bude obrovské zbrojení a řinčení zbraněmi, velkohubé projevy a podezírání. Bude se předstírat válka informační, propagační a jiné nesmysly, které ve skutečnosti ve svobodné společnosti mít význam nemohou, ale cílem bude omezení svobody slova, ujařmení lidí propagandou, zblbnutím, vymýváním mozků a za zády lidí se provede to, co je cílem. Tím je omezení demokracie a svobody, vnucení multikulturní společnosti a jakési jednoty Evropy se smíšeným obyvatelstvem. K tomu je zapotřebí vymazat národní identity.

Rusko v tomto plánu vadí. Nezapadá nejenom do vlastnické struktury vládnoucí plutokracie, ale Putin má jinou ideologii, nikoliv komunistickou (komunistická by ani nevadila), ale konzervativní, založenou na křesťanských základech. Zároveň staví na národním vzepětí. To všechno jsou vzory, které není možno evropským národům nechat před očima a dostupné.

John Lamba z birminghamské City University se svezl na vlně nenávisti a štvaní a bojovně vyhlašuje, že otrávení Skripala je prý vzkaz Ruska civilizovanému světu (Lamba to nejlépe ví, je zřejmě mluvčí Ruska). Rusové jsou univerzální démon, zlý bůžek, který za všechno může a do kterého je možno kopnout. V žádném případě to není démon nebezpečný, to by se s ním zacházelo úplně jinak. Srovnejte to třeba se Saúdskou Arábií, která posílala řadu let do Evropy imámy štvoucí proti evropské civilizaci! To bylo jiné kafe! Proč do ní nikdo nekopal, je zřejmé. Ale všichni vědí, že na Rusy si mohou dovolit cokoliv zcela suverénně. Jiné národy by měly kopání následovat, jakási kampaň, jakési „me too“. Kdo nekope do Rusa, není přítel! Je už jedno, jestli je to pravda, nebo ne. Rozum vzdoruje jen u některých statečných, jako je slovenská vláda.

Rusko přitahuje blesky

Putin na sebe zbytečně přitahuje nevhodnou pozornost tím, že se nerozešel s komunistickým režimem zcela, stále se snaží zaujímat nějaké jakoby neutrální postoje. Snaží se obhajovat některé činy tohoto zločinného režimu. Tím se dostává do izolace, neumí některé věci vysvětlit, nemůže zaujmout ta správná východiska. Kdyby Rusové hned po pádu komunistického režimu jednoznačně řekli, že Krym jim byl komunisty ukraden v r. 1954, a požadovali by historickou spravedlnost, asi by to tenkrát prošlo. Když ovšem se zaručili za územní celistvost Ukrajiny i s Krymem dokonce na mezinárodní úrovni, určitě je potom vykládána anexe Krymu jako skutečná anexe a signatáři tehdejších dohod jsou zavázáni Ukrajinu hájit. Je pravděpodobné, že s novičokem ruská vláda nic společného nemá, proč by zabíjela už zneškodněného agenta v této nevhodné době? Ale místo aby jednoznačně přiznali, že v době SSSR se novičok vyráběl (v Uzbekistánu), a odsoudili to, tak fabulují a svádějí vinu na jiné země včetně Česka. Chápu ovšem, že před svým národem se Putin úplně s komunismem rozejít nemůže, a tak má postavení vlastně velmi obtížné.

Bývalý velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta v rozhovoru pro DVtv řekl: „Rusko není nikdy tak silné, jak vypadá (tedy jakýsi obr na hliněných nohách), ale na druhé straně je zapotřebí být jako soused Ruska silný.“ To je poměrně dobré vyjádření situace. Pokud se opravdu novičok po pádu SSSR dostal do rukou různých mafií, může jej používat kdokoliv. To je velmi nebezpečné. Pokud premiérka Mayová musela něco udělat kvůli občanům, dá se to ještě chápat, ale proč to běsnění? Náš ministr Stropnický prohlásil, že Britům věří. Víra zavazuje. Zato Čína, Izrael, Slovensko a další nevěří.

Závěr:

Tak mi připadá, že celá rusofobie vlastně rehabilituje komunistický režim. O komunistickém režimu se ztrácí představa, jeho podstata se jaksi zatemňuje, rok 1968 se vykládá jako útok Ruska s jakýmisi zlými úmysly, které dnes nejsou zcela jasné, protože už není jasný ani tehdejší režim. Uplatňuje se neustále soustava lží. Ukrajinští nacionalisté tvrdí, že Rusové prý v tzv. ukrajinském holocaustu zavraždili sedm milionů Ukrajinců (bylo to na ČT v rozhovoru o Stalinovi). Přitom Timothy Snyder píše ve své knize Krvavé země o šesti milionech obětí v celém SSSR, z toho třech milionech na Ukrajině. Ale ukrajinští nacionalisté tvrdí, že to udělali Rusové, což samozřejmě není pravda, protože bolševici byli mezinárodní sebranka a bylo jim jedno, jestli vraždí Rusa nebo Ukrajince (Solženicyn to dobře popsal). Vlastně se ztrácí představa o bolševicích, o jejich krvavé válce, a jaksi se tito fanatici zaměňují dnes, určitě účelově, za celý ruský národ, který ve skutečnosti proti bolševikům vedl občanskou válku.

Staré předrevoluční Rusko žádný démon nebyl, byla to zaostalá, nicméně dostatečně svobodná země, kde žili vystěhovalci z Evropy až hodně spokojeně a naši legionáři za něj bojovali u Bachmače a Zborova, než přišli bolševici, aby se následně obrátili proti nim.

O rusofobních lžích, dnes běžně šířených, by se daly napsat dlouhé články a vysvětlovat nedostatek ve výuce historie také, ale myslící lidé jistě lži rozpoznají. Propaganda proti Rusku opravdu pokračuje a myslím si, že vypovězením diplomatů kvůli Skripalovi to už dosahuje značné míry. Prostě žijeme v postpravdivé době. Pravda není důležitá. Pokud to tak má pokračovat, musí se zavést nesvoboda informací. Lhář, který je hned konfrontován s pravdou, je směšný. Aby nebyl směšný, nesmí vyjít najevo pravda. Jak se to dělá, víme od komunistů.

Co si vymyslí politici příště? Vyhlásí válku, protože se na ně Putin neusmál? A co zatají? Třeba i to, že Turecko už dobylo Afrin, město na cizím území. To snad není agrese? Nebo má ve skutečnosti blouznění proti Rusku odvést pozornost?