V pondělí se neznámí pachatelé pokusili o dva teroristické útoky proti izraelským diplomatům v Indii a Gruzii. První se částečně zdařil, ale naštěstí bez obětí na životech – neznámý motocyklista připevnil magnetickou bombu na automobil izraelského diplomata v indickém Dillí a ta vybuchla, ale jediná cestující, diplomatova manželka, si motocyklisty všimla a z vozu včas vyskočila.

Utrpěla jen zranění a s ní řidič a dva kolemjdoucí. Druhý útok v gruzínském Tbilisi plánovaný na stejnou chvíli se nepovedl – bombu na spodku automobilu objevil ještě před výbuchem místní zaměstnanec izraelského velvyslanectví.

Tyto incidenty jsou jen vyvrcholením nejméně sedmi podobných událostí. V posledních čtyřech letech bylo zmařeno několik pokusů o atentáty v Turecku na izraelského konzula, letadlo nebo židovské středisko; a v nebezpečí byli i izraelští turisté na Sinajském poloostrově. Jen letos v lednu byl včas odhalen plán útoku na izraelské náboženské centrum Chabad v Argentině, na izraelské velvyslanectví v Thajsku a na izraelské turisty v Bulharsku.

S pondělními útoky v Indii a Gruzii patrně souvisí i tři úterní náhodné exploze v Bangkoku. Nikoho nezabily, ale jeden utrhl nohu nositeli bomby, který má íránský pas. Další Íránec byl později zadržen. Podle thajských vyšetřovatelů měly bomby v Dillí i Bangkoku stejný magnetický plášť a dosavadní šetření naznačuje, že cílem plánovaných atentátů byli rovněž izraelští diplomaté.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu z útoků hned obvinil Írán a označil jej za "hlavního světového vývozce terorismu". Ten vinu odmítl s dovětkem v duchu anekdot Karla Poláčka – prohlásil, že Izrael atentáty zosnoval sám, aby poškodil íránskou mezinárodní pověst.

Podle izraelských bezpečnostních složek se však na nich podílel zcela jistě, ať už sám, nebo pomocí své prodloužené ruky, libanonského Hizballáhu. Šíitské hnutí má i své vlastní důvody – v neděli uplynuly přesně čtyři roky od smrti jednoho z jeho nejvyšších velitelů Imáda Mugníji při explozi bomby, kterou hnutí připisuje Izraeli. Jeho úsilí o pomstu bylo naštěstí zatím marné a zraněná manželka izraelského diplomata v Indii je první obětí. Izraelské zpravodajské služby čekají odvetný útok Hizballáhu už od února 2008, ale v Indii ani Gruzii podezření neměly.

Írán zase Izrael obviňuje z několika vražd svých jaderných vědců v posledních letech. Způsob provedení indického atentátu je dokonce totožný s metodou útoků na íránské fyziky – také jejich vozidla vybuchla poté, co na ně neznámý motocyklista připevnil za jízdy magnetickou bombu.

Atentáty mohou mít i další motivaci. Teherán chce možná ukázat, že v případě mezinárodního vojenského úderu na íránské jaderné továrny dokáže zaútočit na zahraniční cíle kdekoli na světě. Někteří pozorovatelé se rovněž domnívají, že útoky mohou souviset i se zhoršujícím se postavením Hizballáhu v Libanonu – tamější premiér Nadžíb Mikátí v pondělí oznámil, že mezinárodní tribunál vyšetřující vraždu bývalého premiéra Rafíka Harírího hodlá kromě už čtyř obžalovaných členů Hizballáhu obvinit další podezřelé. A výročí atentátu na Harírího připadlo na úterý.

Izraelská média začala hned po pondělních incidentech spekulovat o izraelské reakci. Některá předpovídala válku a připomínala, že k takovým případům už došlo – po atentátu na izraelského velvyslance v Londýně v roce 1982 Izrael zaútočil na Palestince v Libanonu a před skoro šesti lety vyvolal takzvanou druhou libanonskou válku únos dvou izraelských vojáků Hizballáhem. Řada analytiků je přesvědčena, že by k nějaké reakci dojít mělo z důvodu odstrašení, ale zatím se zdá, že vláda žádnou odvetu nepodnikne.

I když se pondělní atentáty nezdařily, Izrael se neraduje, protože ví, že nebyly poslední. Dosavadní neúspěšné pokusy sice naznačují, že pachatelé nedokážou zasáhnout významnější cíle, ale izraelské mise a objekty v zahraničí jsou dál ve stavu nejvyšší pohotovosti. Ne všechny útoky v minulosti byly neúspěšné – před dvaceti lety zabila bomba 29 lidí na izraelském velvyslanectví v Buenos Aires a v roce 1994 jich zahynulo v témže argentinském městě dalších 85 při atentátu na židovské středisko. I tehdy hrál hlavní roli Hizballáh a Írán. Jeden ze strůjců argentinských útoků Imád Mugníja je už po smrti, ale další z hlavních podezřelých, Íránec Ahmad Vahídí, kterého dodnes hledá Interpol, je současným íránským ministrem obrany. I nynějšími nepodařenými útoky íránský režim opět předvedl světu, jak je nebezpečný a jak dlouhé má prsty. A až vyrobí jadernou zbraň, už s tím nepůjde nic dělat.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6