Na setkání amerického uprchlíka Edwarda Snowdena se zástupci ruských lidsko-právních organizací v tranzitním prostoru letiště Šeremetěvo se nedalo nepovšimnout jednoho výmluvného paradoxu. Ve snaze zajistit své věci publicitu a sobě beztrestnost, neobrátil se hledač pravdy na kremelské struktury, oficiální tisk, případně na tzv. Veřejnou komoru zřízenou ruskou mocí speciálně pro takové příležitosti. Povolal za tímto účelem spolky, které hájí lidská práva svých spoluobčanů v podmínkách neustálé perzekuce, policejních razií, vystěhovávání z pronajatých prostor.

Jejich členové jsou nuceni formálně se registrovat jakožto agenti cizích mocností, především Spojených států amerických. Edwarda Snowdena, nikoli domnělého, ale skutečného spolupracovníka amerických tajných služeb, nenapadlo nic chytřejšího než hledat záštitu právě u nich, protože ví, že nikdo jiný v současném Rusku není schopen poskytnout mu důvěryhodnější podporu. Je příznačné, že Snowdena, který strašil přítomné popisem amerických hrůz, ani nenapadlo aspoň slůvkem vyjádřit solidaritu s těmi, kdo denně riskují obživu nebo i svobodu kvůli své zdaleka nešpiónské činnosti. Ruská oficiální moc pak neměla lepší nápad, než kontrolovanými kanály předat pozvání na Snowdenovu tiskovku těm, koho jinak nenechává volně dýchat a dopravit je do střeženého prostoru letištního tranzitu.

Absurdity situace, jak jsem řekl, si povšimli mnozí. Deník Wall Street Journal ve svém komentáři konstatuje: "Organizace setkání v Moskvě dokládá nade vši pochybnost, jaký je skutečný stav současného Ruska k lidským právům. Zrovna v těchto dnech moskevský soud shledal vinným z daňových úniků Sergeje Magnitského, jenž odhalil stomilionovou korupci mezi vysokými ruskými úředníky, než byl usmrcen ve vězení. Jiný, zatím ještě živý protikorupční aktivista Alexej Navalnyj, zrovna nyní očekává rozsudek, který může rozhodnout o jeho dalším osudu – hrozí mu 6 let těžkého žaláře na základě zcela zfabrikovaných obvinění."

Svá prohlášení přitvrdil také oficiální Bílý dům. Jeho mluvčí Jennifer Psaki vyjádřila pobouření nad počínáním Kremlu: "Snowden není člověkem, který přispěl k odhalení nezákonné činnosti, není žádným bojovníkem za lidská práva. Proti němu jsou vznesena obvinění z čistě trestné činnosti." A pokračovala s kapkou hořké ironie: "Ruská vláda by měla umožnit lidsko-právním organizacím normální činnost na území celého Ruska, nejen v tranzitním prostoru moskevského letiště."

Pokud Kreml poskytne Snowdenovi politický azyl, byť dočasný, může to definitivně zkalit beztak napjaté americko-ruské vztahy. Jeho pobyt v Rusku totiž vůbec nemusí být krátký. Vzhledem k tomu, že většina zemí uzavřela pro Snowdena své hranice a vzdušný prostor, organizace Snowdenovy přepravy do jakéhokoli latinoamerického či jiného státu, s nímž Rusko neudržuje přímé letecké spojení, může představovat obrovský problém.