Návštěva izraelského premiéra v Bílém domě nic konkrétního nepřinesla

První setkání izraelského premiéra Naftaliho Beneta s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě zásadně poznamenaly čtvrteční smrtonosné teroristické útoky v Kábulu. Bylo přeloženo z čtvrtka na pátek a ukázalo, že Benetova témata jednání nejsou pro Bidena prioritní.

Témat schůzky obou politiků, kteří spolu ve většině otázek nesouhlasí, bylo několik. Patřila k nim i palestinská otázka, na kterou mají rovněž odlišný názor. Biden na rozdíl od svého předchůdce Donalda Trumpa podpořil vznik palestinského státu, zatímco ultrapravicový Benet je ostře proti. Navíc stojí v čele vlády složené ze stran zastávajících diametrálně rozdílné postoje – aby koalice mohla fungovat, dohodla se, že nebude podnikat žádné extrémní kroky – neanektuje žádné území na Západním břehu, ale také neudělá nic, co by mohlo vést k vzniku samostatné Palestiny. Ministryně vnitra Ajelet Šaked z Benetovy Nové pravice dokonce nedávno řekla, že pokud by vláda takové úsilí vyvinula za Jaira Lapida, který má za dva roky Beneta v premiérském křesle vystřídat, strana by z koalice vystoupila. Biden také na rozdíl od Trumpa nesouhlasí s rozšiřováním židovských osad na Západním břehu, zatímco Benet jejich růst zastavit nehodlá. S palestinskou samosprávou nechce ani jednat. Bidenovi je to však, jak se zdá, celkem jedno – nehodlá přijít s žádnou propalestinskou iniciativou, protože má jiné priority. Na summitu jen diplomaticky uvedl, že jeho vláda bude „hledat způsoby, jak podpořit mír a bezpečnost Izraelců i Palestinců“. Pokud jde tedy o izraelsko-palestinské vztahy, lze v příštích letech očekávat jen zachování statu quo.

Hlavním tématem summitu byl ale Írán směřující mílovými kroky k atomové zbrani. Biden ještě nepřestal usilovat o obnovu mezinárodní dohody z roku 2015, od které odstoupil Trump, ale rozhovory, s nimiž Izrael nesouhlasí, nikam nevedou. Po nástupu nového konzervativního íránského prezidenta Ebráhíma Raísího jsou naděje na uzavření nové smlouvy minimální. Podle Izraele je na ni už beztak pozdě, protože Írán dosáhl v obohacování a hromadění uranu k výrobě atomové bomby značného pokroku. Lze předpokládat, že Benet mezi čtyřma očima nastínil Bidenovi plán bezpečnostních složek, který má Teherán od jaderné zbraně odradit a o němž se před summitem zmínila izraelská média. Podrobnosti odhalit nesmí, i kdyby je znala, protože jim v tom brání vojenská cenzura. Izrael dosud íránský jaderný program zpomaloval sabotážemi atomových továren, kybernetickými útoky nebo likvidací klíčových vědců; teď možná přijde i s něčím novým.

Vláda Naftaliho Beneta vyslala už před summitem řadu varování – Teherán mezinárodní dohodu vytrvale porušuje a podle izraelských odhadů mu k schopnosti vyrobit atomovou zbraň scházejí jen necelé dva měsíce. Izraelská armáda proto zahájila přípravy k potenciálnímu útoku na jeho jaderné továrny, dostala od vlády prostředky na nákup nezbytné výzbroje a ministr obrany Beny Ganc zdůraznil, že Izrael možná bude muset na Írán zaútočit.

Jestli však Naftali Benet doufal, že se Biden bude chtít připojit, nedočkal se. Biden řekl, že dává stále přednost diplomatickému řešení, a dodal nezávaznou větu, že pokud by selhalo, je Washington „připraven zvážit i jiné možnosti“. A nepřesvědčivě slíbil, že Írán „jadernou zbraň nezíská“. Ministr obrany Lloyd Austin nicméně zdůraznil, že Spojené státy „podporují bezpečnost Izraele a jeho právo na sebeobranu“, dostojí závazku vojenské pomoci ve výši 33 miliard dolarů a dalších pěti miliard na výzkum obranných balistických střel a poskytnou Izraeli další miliardu dolarů na doplnění střel do systému protivzdušné obrany Železná klenba, které vypálil za květnového konfliktu s Hamásem.

Rovněž se dá očekávat, že Izrael s Amerikou obnovil bezpečnostní spolupráci, kterou po Bidenově příchodu do Bílého domu v podstatě přerušil Benetův předchůdce Binjamin Netanjahu, protože nesouhlasil s Bidenovými rozhovory s Íránem. Když Izrael provedl v dubnu sabotáž v tamější jaderné továrně v Natanzi, údajně o ní Američany uvědomil pouhé dvě hodiny před explozí, aby mu operaci nemohli zakázat.

Páteční summit nepřinesl americký souhlas s koordinací společného postupu vůči Íránu, jak by si byl Benet přál. Bidenův slib, že nedovolí, aby Írán získal jadernou zbraň, je stejně prázdný jako Obamův i Trumpův, a „jiné než diplomatické možnosti“ mohou být jen další sankce, které však Írán zatím nezastavily. Představa, že Biden zaútočí na Írán, je scestná – zejména po debaklu v Afghánistánu prezident nemá chuť k novému vojenskému dobrodružství. Izrael bude muset zakročit sám, bude-li třeba.

I když si Benet schůzku pochvaloval, nic hmatatelného nezískal – jen příslib vojenské podpory a ochoty zvážit zrušení vízové povinnosti pro Izraelce, které také patřilo k jeho prioritám. Vojenskou podporu však musí ještě schválit Kongres a ke zrušení víz vede velmi dlouhá cesta. Benet tak pouze nastolil vřelejší vztahy mezi oběma zeměmi a s americkými demokraty, než jaké panovaly za Netanjahua. A od Bidena zazněly jen nekonkrétní fráze – ale v současné situaci se mu nelze ani divit.