Je to explozivní potenciál, vyskytuje se v přemnoha podobách, lze ho spáchat pouhým slovem - napsaným, přečteným, vyřčeným, použitelným proti komukoliv za cokoliv, s obviněním z urážky čehokoliv zejména islámského. Nejvyšší soudce v pákistánské metropoli se k fenoménu blasphemy vyjádřil takto: „Kdokoliv je obviněn ze spáchání rouhání, měl by být na místě zabit, to je náboženská povinnost.“

Došlo k uspořádání mezinárodních setkání s cílem dopídit se k harmonii víry křesťanské a mohamedánské. Obě strany zdůrazňovaly mír a toleranci se zcela odlišnými představami. Pro zastánce západní civilizace onou kýženou smířlivostí se rozumí respekt pro náboženskou svobodu, právo jedince se rozhodnout pro volbu té či oné víry, nebo žádné víry. Mluvčí mohamedánští interpretovali toleranci jako zákaz jakékoliv kritiky islámu. Intenzita mravního rozhořčení dosahuje důkladných dimenzí. V Niamey, hlavním městě afrického státu Niger, došlo ke zpopelnění 43 kostelů a nepříjemné zkušenosti nezjištěného počtu neislámských věřících. Tolik a ještě víc dovedli vyjádřit rozsah své tolerance rozzuření musulmani.

Jenže ona přecitlivělost, ultraháklivost se již proplížila do univerzitního prostředí v západním světě. Bedlivě jsem se ponořil do pojednání autora či autorky Haley Sweetland Edwards v tuze vlivném týdeniku Time (14.12.2015) s názvem „The fallacy of ‚free speech‘“, o svobodě slova, ústního projevu, v němž fallacy se do naší mateřštiny překládá jako „klam, falešná představa, nesprávný názor, klamný záměr“.

Například studenti na univerzitě v kanadské Ottawě protestovali proti výuce kurzu „yoga class“ jako formě cultural appropriation, „kulturníhopřivlastnění“, což je něco mimo mé schopnosti, abych srozumitelně vysvětlil.

Prestižní učiliště Mount Holyoke College (liberal arts college for women, založeno 1837, stát Massachusetts) zrušilo představení The Vagina Monologues z podivných obav: „for fear of excluding women who don’t have vaginas“ - takto doslova: zrušené představení z obav, že by došlo k vyloučení žen, které nemají vaginu.

Taková podmínka mě značně zmátla. Jestliže některé nemají tohle vybavení mezi nohama, co tam tedy mají? Aspoň nějaký užitečný otvor, něco takového by tam přece mělo být.

- - -

Konzervativci vysvětlují vzrůst politické korektnosti oním podivným postojem ultracitlivosti, známým jako culture of victimhood - stav pocitu, přesvědčení být obětí. Za takové situace jsme ovšem zbaveni příležitosti - a tedy i práva - cokoli o čemkoliv říct, aniž bychom se dopustili prohřešku ke škodě, pocitu újmy sebevětšího odporného lumpa.Jsme Nation of Victims - národem obětí - a všude je dostatečné množství advokátů takto u soudu hájit provinilce. Lékař s nepotlačitelným pudem osahavát sličné pacientky, místo aby ztratil oprávnění vykonávat lékařskou praxi, natož aby šel do kriminálu, se u soudu domáhá náhrady škody, neboť on je obětí nezvládnutelného pudu pěknice ohmatávat. Stejně tak tomu se zloději, lupiči, všelijakými hanebníky.

Mediální zdroje vyhovují takovému zpotvoření reality, zejména když lze využít a zneužít rasová kritéria. Černoch znásilní a usmrtí bělošku a media se soustředí na polehčující okolnosti - rozvrácená nebo, spíš, nikdy neexistující rodina, mizerné vzdělání, kdo to asi zavinil, a k tomu možná jeden odstaveček, jímž odbýt tragedii smrti nevinné oběti.

- - -

Publicista John Hawkins, svůj essay „Christians, Conservatives, Men, and White People Are Not Responsible For Your Problem“ (Townhall.com, 23.1.2016) začíná větou: „Nevykládejte vaše problémy lidem: osmdesáti procentům je to lhostejné, dvacet procent budou rádi, co vás postihlo.“

Autor vysvětluje: dochází k „microaggression“, naše generace stěžovatelů nikdy necítí odpovědnost ve vlastních řadách, ale tam, kde se to smí - a to jsou křesťané, konzervativci, muži a běloši.

Kdykoliv dojde k muslimskému teroristickému útoku, dostane se nám výčitek za křižácké výpravy, které skončily koncem třináctého století (rok 1291).

V Americe se nynější procento 62 % bělošského obyvatelstva rapidně zmenšuje a přitom je to jediná zbylá rasa, již lze beztrestně kritizovat, posmívat se jí, tupit, diskriminovat, obviňovat z nehoráznosti bělošských privilegií (white privileges). Zdrojem takové zatracující kanonády jsou zejména velice privilegovaní černošští profesoři a mediální celebrity, zejména filmové a televizní. Víc než 90 procent vražd černochů se uskutečňuje z iniciativy ve vlastních řadách (například v Chicagu aspoň půl tuctu mordů každý víkend), ovšem s celonárodním mediálním soustředěním na méně než jedno procento ročně jakkoliv neúmyslného usmrcení černochů zásahem policie.

Setrvává obviňování konzervativců, křesťanů, mužů bělochů, oni jsou zodpovědni za mizernou situaci v metropolitních oblastech, bez ohledu na skutečnost, že hanebně spravovaný Detroit už od roku 1962 je v rukách levicových liberálních demokratů, že z celkového počtu 35 regionů s největšími příjmovými rozdíly jich 32 je ve správě takto znamenitě pokrokových mocenských elit.

KONEC