Od roku 1958 se v Evropě o velikonočním pondělí tradičně pochoduje za mír. Zatím největší demonstrace byly v roce 1983; jen v Německu tehdy mašírovalo 700 000 tisíc lidí proti americkým raketám středního doletu. Neúspěšně, západní vlády tehdy odmítly obětovat pro mír svobodu a ejhle - dostaly oboje. Sovětský tlak pominul, o sedm let později pominul i Sovětský svaz a celá Evropa je svobodná. Letos jsou přátelé míru opět toho názoru, že stavba amerických protiraketových základen provokuje závody ve zbrojení. Role obsadili jako kdysi: Agresivní Amerika a těžkopádné, ale v jádru defenzivní Rusko. Pro mír je jistě třeba obětovat hodně, jenom ne pravdu.

Jak se tedy věci mají ve skutečnosti? V prosinci 1987 podepsaly USA a SSSR smlouvu o zničení všech svých raket krátkého a středního doletu (INF). Obě velmoci dodržely slovo a své rakety zešrotovaly; přibylo jich však jinde. V posledních deseti letech se Pákistán, Indie, Severní Korea, Írán, čína a jiné země naučily vyrábět nejenom rakety, ale také atomové nálože.

Američané zareagovali včas. Již prezident Clinton nabídl Rusku spolupráci při vývoji antiraketového systému a George W. Bush tuto nabídku opakoval. Dělit se s konkurentem o nejnovější poznatky zbrojní techniky? Tomu říkám oběť pro mír. Moskva však nejprve odmítla a pak zaujala vyhýbavou pozici. EU na americkou nabídku reagovala s obvyklou upovídanou nerozhodností, a tak USA spolupracuje s Izraelem a Japonskem.

Vojensky viděno mají Rusko a Spojené státy prakticky totožné zájmy a ruští politici vědí, že americká iniciativa není zaměřena proti nim. Americký obranný systém by si poradil s deseti severokorejskými raketami; Rusko jich však má skoro 4000 a na jejich hromadný útok by základny nestačily. Proč tedy ruské protesty? Velikonoce nejsou masopust, ale přesto Moskva maskuje své skutečné cíle. Vadí jí totiž, že tam, kde dříve byly její vlastní základny, mají vzniknout americké; jde o ztrátu politického vlivu Ruska v Evropě. Pro mír bychom neměli obětovat zdravý rozum.

Kdyby si přátelé míru na chvíli vypůjčili ruskou opatrnost, spráskli by ruce nad hlavou. Zjitili by, že Rusko pod ohradníkem smlouvy INF již dávno nenápadně proklouzlo. Moskva má k dispozici 60 raketových systémů Topol M. Jsou to vlastně mezikontinentální rakety, které mají tu výhodu, že lze jejich dolet snížit pod vzdálenost 5000 kilometrů. Kdo vlastně koho ohrožuje? Říká se, že pohyb na zdravém vzduchu prokrvuje mozek. Tedy vzhůru k mírovému pochodu nebo aspoň na koledu.

psáno pro Týden

**********
Upozornění redakce: Nedávno vyšla panu Robejškovi kniha Svět viděný z Řípu, která se věnuje tématům mezinárodní politiky a je napsána velmi čtivou formou. Kapitoly jsou doprovázeny kresbami Vladimíra Jiránka a součástí publikace je i CD s texty namluvenými autorem. Objednat možno zde.
**********

ředitel Mezinárodního institut pro politiku a hospodářství, Hamburk