Klimaaktivistům zřejmě připadá, že odklon od „fosilní“ energetiky k „obnovitelné“ formou politických a legislativních opatření probíhá příliš pomalu, a tak přišli s jinou taktikou. Chtějí nechat firmy finančně „vyhladovět“.

Samozřejmě ty, které se zabývají „fosilním byznysem“. Jde v podstatě o jinou formu jejich blokády. Tentokrát však aktivisté nešplhají v uhelných velkolomech na rypadla (jako třeba zde), ale nabádají banky, aby jim zastavily penězovody. S těmito aktivitami začali sice už před časem (zde nebo zde), ale v poslední době v nich hodně přitvrdili.

Doposud se totiž nátlak aktivistů soustředil především na banky působící na „západních“ trzích, ale nyní se zaměřují i na ty asijské (zde, zde, nebo zde), případně africké (zde). Navíc se neomezují jen na uhlí jako před lety, ale trnem v oku jim jsou i další fosilní paliva (zde nebo zde). Změnila se také rétorika. Zatímco dříve na bankéře „apelovali“, nyní jsou ve svých vyjádřeních ultimativnější, když mnohem častěji používají takové výrazy jako „požadujeme“, „ukončete“ a „okamžitě“. A podle některých výroků se nelze zbavit dojmu, že jim definitivně přeskočilo (zde): „...těžba uhlí je spojena s vážným porušováním lidských práv.“

Podobný nátlak vytvářejí aktivisté i na pojišťovny. Jednou z nejhorlivějších je v tomto ohledu organizace Insure Our Future (zde). Vytvořila dokonce žebříček „vzorných“ pojišťoven a těch, co by se měly „polepšit“ (zde). Prostě taková „deska cti“ a „tabule hanby“ v jednom. Představitelům těch největších společností pak poslali seznam svých požadavků (zde). I ty jsou plné výrazů jako „okamžitě“, „ukončete“ nebo „přerušte“. V diktování jsou zkrátka mistři...

Velkou pozornost věnují aktivisté této organizace pojišťovně Liberty Mutual (zde). Její „zločiny“ líčí obvyklou klimaalarmistickou rétorikou, přičemž ji vykreslují stylem, že by člověk nikomu, kdo v ní pracuje, snad ani ruku nepodal. A podle tohoto hysterického výkřiku: „... fosilní paliva porušují lidská práva“ se zdá, že přeskočilo i jim. Nebo že by absolvovali všichni aktivisté stejné školení, kde jim vtloukali do hlavy heslo „Když ti chybí argumenty, vraž tam lidská práva“?

Vedle tlaku na banky a na pojišťovny však existuje ještě další cesta, jak „fosilnímu byznysu“ přiškrtit penězovody. Říká se jí „společensky odpovědné investování“ (zde). V jeho rámci jsou investoři nabádáni k tomu, aby svoje peníze vkládali pouze do firem, které „...propagují etická a společensky uvědomělá témata, včetně udržitelnosti životního prostředí, sociální spravedlnosti a firemní etiky, a bojují proti genderové a sexuální diskriminaci.“ Jinak řečeno do těch, které o sobě tvrdí, že smyslem jejich podnikání není zisk, ale budování „lepšího světa“. Což je investiční naivita srovnatelná s tou, kvůli které přišla před lety celá řada investorů o své peníze, když naletěla na přísliby nereálných zhodnocení. Dle mého soudu čeká „společensky odpovědné“ investory něco podobného. Svoje peníze totiž vkládají do něčeho, co nefunguje na základě tržních mechanismů, ale je řízeno ideologickou objednávkou. To zkrátka nemůže skončit dobře...

Ne všechny firmy však tancují, jak klimatičtí aktivisté pískají. Jedna velká finanční skupina sice na oko „zezelenala“, ale ve skutečnosti „fosilní byznys“ podporovat nepřestala (zde). Něco jako když za socíku lidé vyvěšovali na 1. máje z oken vlaječky, ale mysleli si přitom svoje. Aktivisté jsou však bdělými strážci nastoupené cesty k „bezfosilním zítřkům“ a když zjistili, že si z nich dotyčná finanční skupina dělá šprťouchlata, dali jí to pořádně sežrat. Tak jí držme palce, aby se z nich neposadila na zadek, jak to v těchto situacích bývá bohužel obvyklé...

Otázkou je, kam až budou klimatičtí aktivisté schopni zajít. Zatím se snaží společnosti provozující „fosilní byznys“ vyhladovět finančně. Obávám se ale, že u toho nezůstanou a dříve či později začnou tlačit dodavatelské firmy i z jiných oborů, aby jim přestaly svoje zboží nebo služby poskytovat také. A možná, že to dojde až tak daleko, že budou chtít po potravinářích, aby je nechali vyhladovět doopravdy. Připadá vám to přitažené za vlasy? V normálním světě byste měli asi pravdu. Jenomže náš svět už nějaký ten pátek normální není...