Nepočítáme-li mnohatisícové demonstrace antiglobalistů, z celého setkání Velké dvacítky v Hamburku největší pozornost věnoval mezinárodní tisk prvnímu osobnímu setkání Donalda Trumpa a Vladimíra Putina. Jako obvykle důležitou roli budou hrát dohody dosažené za zavřenými dveřmi, avšak i to, co se dostalo ven, není zcela nezajímavé.

Na setkání, které podle amerického ministra zahraničí proběhlo v atmosféře „pozitivní chemie“, se lídři dohodli na vytvoření zvláštní informační linky pro dohled nad plněním Minských úmluv. Washington dal najevo, že nevidí smysl v přijetí nového plánu pro vyřešení situace na východě Ukrajiny a že důležitější je plnit již existující Minské dohody.

Trump a Putin se domluvili také na tom, že Severní Korea musí zničit své arzenály jaderných zbraní. Nedokázali se však dohodnout na tom, jakým způsobem může být dosaženo jaderného odzbrojení totalitního režimu.

Možná jediný okamžitě uskutečnitelný bod celého setkání bylo zastavení palby na jihozápadě Sýrie, neboli na území, odkud byl v poslední době pravidelně odstřelován Izrael. Snadnost dohody vyvolává podezření, že oba dva lídři v podstatě jen schválili to, co již bylo předpřipraveno za účasti Jordánska – jednoho z nejdůležitějších hráčů regionu.

Podle některých zdrojů deeskalace zahrnuje také vytvoření bezletového pásma, stažení vojenských oddílů libanonského hnutí Hizballáh a íránských revolučních gard. Skutečnost, že Teherán se později k projektu připojil, zvyšuje jeho životaschopnost a dává Izraeli důvod tvrdit, že je v podstatě jediným hmatatelným beneficiářem celého hamburského setkání.

Spojené státy i Rusko svorně prohlašují, že jejich cíle ohledně nastolení míru v Sýrii jsou totožné, jen cesty k nim vidí jinak.

Jedním z deklarovaných výsledků setkání dvou lídrů byl také záměr vytvořit pracovní skupinu, která bude hledat možnosti globálního boje s terorismem. Strany se také domluvily, že uspíší jmenování svých nových velvyslanců v Moskvě a ve Washingtonu.

Pozornosti komentátorů neušlo, že hodnocení prvního osobního kontaktů obou prezidentů, které na následujících tiskovkách poskytli novinářům ministři zahraničí Rex Tillerson a Sergej Lavrov, se v mnoha bodech značně lišila. Šéfové americké a ruské diplomacie vykládali po svém a často zcela opačně stejné věty svých prezidentů.

Neméně důležitá byla také témata, která vůbec nebyla na tiskovkách zmíněna: nejasný zůstal osud dvou diplomatických rezidencí Ruska, jež byly v prosinci minulého roku zabaveny na území Spojených států, žádná ruská odpověď se nedostavila na nedávné jmenování údajného jestřába Kurta Volkera zvláštním emisarem pro Ukrajinu, nepadla žádná zmínka o vystoupení z dohod o kontrole zbraní ani o projevu Donalda Trumpa, který vpředvečer hamburského setkání pronesl ve Varšavě. Zda se kontroverzní témata vůbec probírala a s jakým výsledkem, se dozvíme v příštích dnech a týdnech.