Světovláda teoretiků, klimatických a zelených alarmistů, duchovních a filozofů, pokud možno s jednou jedinou měnou a jednotnými pravidly pro všechny lidi světa bez rozdílu? Tak s tím běžte k čertu, Václave Havle.

Se zájmem jsem si vyslechl Havlův zahajovací projev už čtrnáctého Fóra 2000, který pravdou a láskou osvícená Česká televize poskytla svým koncesionářům dokonce v přímém přenosu. Již počtrnácté se nám sešli ti, kteří sami sebe pasovali na jediné a správné zachránce lidstva a planety. Není to tak dávno, co jsem si přečetl, že Evropská unie chce zavést novou daň z finančních transakcí, která poputuje přímo do jejího rozpočtu. Mimo jiné by z těchto nově získaných peněz ráda financovala pomoc rozvojovému světu a boj proti změnám klimatu. Máme se podílet svými penězi na plánu OSN zlepšit život v rozvojových zemích v rámci programu takzvaných Rozvojových cílů tisíciletí. Stejně tak jsem se s hrůzou seznámil se závěry zástupce generálního ředitele programu Evropské komise pro zdravotní politiku a rozvoj Juana Garaye, který označil naši údajnou západní nenasytnost jako základní důvod toho, že lidé v Africe nemají co jíst a mají špatnou lékařskou péči. Jedním dechem dodal to, co mu paradoxně jako pravý důvod problémů Afriky nedochází. Tamější velký význam přisuzovaný duchovním hodnotám a plodnosti. Nezřízené plodnosti, jejíž náklady má zaplatit pseudohumánní západní svět.

Den před oficiálním zahájem Fóra 2000 pronesl Václav Havel několik dalších ze svých vět. Celá akce se nese pod názvem „Svět, ve kterém chceme žít“. Václav Havel vyslovil úžasné věty, z nich každé slovo jsem ochoten podepsat vlastní krví: „Naše civilizace se bude řítit do katastrofy, pakliže se soudobé lidstvo nevzpamatuje. A vzpamatovat se může jen tehdy, když se utká s krátkozrakostí, tupým přesvědčením o své vševědoucnosti a nabobtnalou pýchou, které jsou tak hluboce zakotveny v jeho mysli a v jeho konání.“ Problém je, že si spletl místo a čas. Tato slova má pronášet jako demonstrant před každým zasedáním OSN, Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise, Evropské centrální banky nebo v Kodani před klimatickým panelem. Má je jako demonstrant pronášet před každým jednáním kohokoli, jehož zájmem je posílení vlivu státních mocí a nadstátních organizací na úkor skutečné demokracie, která má být co nejblíže každému svobodnému jedinci.

V jednu chvíli přerušil Havel svou zahajovací řeč a po dlouhé odmlce pronesl: „Ztratil jsem stránku... ale už jsem ji našel.“ Kostel svaté Anny, zaplněný rádoby vyvolenými ke spasení světa, ocenil tento jeho vstup bouřlivým aplausem. Dle mého nejhlubšího přesvědčení ta věta vypovídá o Václavu Havlovi více, než cokoli jiného. A zdaleka nejde jen o stránku, kterou ztratil. Václav Havel a jemu podobní jsou právě ti, kteří svými kroky ženou naši západní civilizaci ke katastrofě morální, kulturní i ekonomické.

Ne, západní civilizace tu není od toho, aby sanovala nezřízenou populační explozi a veškeré její důsledky v Africe, nebo kdekoli jinde. Ale není tu ani od toho, aby vyvážela demokracii do těch končin světa, kde o ni prostě nestojí. Jediným výsledkem totiž pak je „reciproční“ přijímání přistěhovalců z těchto zemí, kteří kvůli našim výjimkám ze zákonů a multikulturalistickým ústupkům naši demokracii znesvěcují, ohrožují a ubírají jí každým dnem na původní síle a myšlence. To díky takovému postupu pak vzniká další a další státní omezování našich osobních svobod, neboť musíme ve svých svobodách, zaplacených nejen penězi z daní, ale i krví a životy předků, ustupovat ve vlastních státech jednání těch, kteří mají hodnotový řebříček na hony vzdálený našemu.

Ano, civilizace se i podle mě řítí ke katastrofě. A jednou, až ji budou muset lidé na celém světě opět prožít, protože jsou nepoučitelní, po právu označí lidi jako je Václav Havel a jemu podobní za pravé původce této katastrofy.

Autor je zakládající člen Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora