Nejsem fandou obskurního levičáckého bolívijského režimu, a tudíž ani jeho indiánského prezidenta Moralese. A už vůbec ne Edwarda Snowdena, mediální hvězdy těchto dnů.

Snowden se pustil do vysoké hry s ohněm a pokud má šech pět pohromadě, musel vědět, že se pořádné spálí. Teď je v úzkých, zoufale hledá azyl a americká administrativa zoufale hledá jeho. Potud klasická situace, z hlediska nezúčastněného pozorovatele do jisté míry i zábavná. Ve stylu jiné hry – kočky s myší. Nebo po americku: jde o souboj Toma a Jerryho. Případně, pro rusofily, celé to můžeme přirovnat k honičce vlka a zajíce.

Zatímco v obou pohádkách je v honbě jednoho za druhým možné cokoliv, v reálném životě by tomu tak být nemělo. Jako zlý sen na mě proto zapůsobila zpráva, že letadlo, v němž se z Ruska vracel prezident jedné jihoamerické země, a v daném okamžiku je lhostejné, že to byl právě Evo Morales, donutily "evropské úřady" přistát ve Vídni, nota bene pod lživou záminkou (údajná technická závada).

Co horšího: ačkoliv v této chvíli neznáme všechny detaily, jisté je, že prezident svrchovaného státu byl nucen z letadla vystoupit a trávit noc v hotelu v cizí metropoli.

A co je vůbec nejhorší: podle některých serverů bylo letadlo prohledáno, aby rakouské úřady mohly svým evropským protějškům vzápětí sdělit, že Snowden se na jeho palubě nenalézá, a bolivijský prezident mohl pokračovat v letu domů.

Jak bolívijský režim a jeho prezidenta nemám rád, tak rozumím ponížení, kterému byli vystaveni. Bez ohledu na levicové žvásty tamního viceprezidenta Garcíi, že šéfa státu "unesl imperialismus". Bez ohledu na přehnané vyjádření tamního ministra zahraničí Choquehuancy, že akce "ohrozila prezidentův život". To si nemyslím.

Jsem ale přesvědčen, že jde o něco závažnějšího. Nikoli o sympatie či antipatie, nýbrž o princip. Do jaké míry je akceptovatelná zde použitá nanejvýš problematická zásada, že účel světí prostředky. A kde je elementární diplomatická úcta k hlavě cizího státu?

Je možné se takto chovat ke komukoliv? K jakémukoli letounu, na jehož palubě je jakákoli hlava státu?

Neměl bych s akcí vůči letadlu s bolívijským prezidentem takový problém, kdybych si byl jist tím, čím si jist nemohu být ani v nejbujnějších snech. Že to, co se stalo Moralesovi, je v naší postmoderní společnosti normální. Že se bude měřit všem stejně. A tedy že totéž může kdykoli postihnout kohokoli. Samozřejmě bez jakýchkoli následků pro zemi, jejíž úřady by si dovolily být tak troufalé.

Člověk ale nemusí mít fantazii básníků, aby si dokázal živě představit, co by se dělo, kdyby totéž co Moralese postihlo Baracka Obamu a jeho Air Force One. Včetně nuceného přespání v nějakém "vídeňském" hotelu.

Snowden, Nesnowden, o tom přece je tato story.