18.4.2021 | Svátek má Valérie


SVĚT: Írán nelze zkrotit appeasementem

4.3.2021

Cílené zabití íránského jaderného vědce může zachránit nespočet životů

S neochvějnou předvídatelností přispěchal se svým prohlášením také mluvčí EU pro vnější záležitosti Peter Sano a další evropští zastánci appeasementu s Íránem odsoudit cílené zabití íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízadeha 27. listopadu 2020. Přitom všichni projevili šokující pohrdání smrtí, ničením a utrpením, které by mohl způsobit totalitní íránský režim s pomocí Fachrízadehových zkušeností a znalostí.

Z USA se k nim přidal mimo jiné i bývalý ředitel CIA John O. Brennan, který zabití íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízadeha popsal jako „státem podporovaný terorismus“ a „zjevné porušení mezinárodního práva“. John Brennan byl ovšem přítomen v tzv. Operační místnosti Bílého domu v roce 2011, když speciální jednotka USA zlikvidovala Usámu bin Ládina na pákistánském suverénním území. A tehdy pan Brennan zřejmě nešeptal do ucha prezidenta Baracka Obamy, že akce speciální jednotky NAVY SEALs – týmu SEAL Team 6 – porušuje mezinárodní právo.

Jako Obamův protiteroristický poradce a poté ředitel CIA John Brennan také předsedal a veřejně ospravedlňoval rozsáhlý program CIA využívající drony k cílenému zabíjení v Pákistánu, Afghánistánu, Libyi, Somálsku, Jemenu a jinde. Před několika lety jsem byl přítomen na schůzkách s panem Brennanem, na nichž vychvaloval užitečnost a legitimitu cílených zásahů proti teroristům.

Ve zjevné snaze o sladění svého nynějšího postoje se svou rolí a morálním přesvědčením zatímco byl členem vlády USA, zařadil John Brennan eliminaci Fachrízadeha do naprosto jiné kategorie než zásahy proti teroristickým vůdcům a operativcům skupin jako jsou Al Káida a Islámský stát.“

Ačkoliv Brennan prohlásil toto cílené zabití za nezákonné, tak se zdá, že jeho námitky jsou více motivovány obavami z výhledu na „smrtící odplatu a rozpoutání nového kola regionálního konfliktu“, vývoje, který Brennan považuje za pravděpodobný. Existuje také zřejmý podtext, sdílený mnoha dalšími lidmi na levici, a to jsou obavy, že tento útok ztíží Bidenově administrativě návrat k jaderné dohodě s Íránem (JCPOA, Joint Comprehensive Plan of Action).

Brennanův postoj shrnuje současné nejběžnější námitky proti cílenému zabíjení. Spíše než o často zpochybňovanou legálnost takových zásahů – cílené zabíjení ve válce nikdy nebylo absolutně zakázáno mezinárodním právem – se námitky týkají spíše legálnosti, morálky a vhodnosti zahraniční politiky, která takové útoky pro své cíle využívá.

To zase vede k úvahám o tom, co je a není válka, a o vztahu státu vůči nezávislým skupinám. Pan Brennan tvrdí, že použití cíleného zásahu je zákonné proti nelegitimním bojovníkům, tj. teroristům, ale nikoliv proti úředníkům suverénních států v době míru. John Brennan tím naráží na to, že v tomto případě nebyli pachatelé ve válce s Íránem.

Realita je ale v dnešní době jiná a válku již nelze považovat za časově omezená období nepřátelských akcí, vyznačující se rozsáhlými pohyby obrněné techniky po pláních, velkými námořními bitvami a ostrými leteckými souboji na obloze. Rozdíl mezi mírem a válkou je záměrně stírán zeměmi, jako jsou Írán a Rusko, které často využívají zástupné „proxy“ skupiny k útokům na své nepřátele, a také nezávislými skupinami jako je Islámský stát a Al-Káida, které mají bezprecedentní kapacitu pro páchání globálního násilí.

Pod heslem „Smrt Americe“ vedl Írán od islámské revoluce v roce 1979 válku s USA, Izraelem a jejich západními spojenci. Írán využil různé zástupné skupiny a zabil stovky Američanů v Iráku, Afghánistánu, Libanonu a dalších místech a uskutečnil teroristické útoky na Středním východě, v Evropě, USA a Latinské Americe. Írán podporuje vražedný režim prezidenta Bašára Asada v Sýrii, materiálně pomáhá Islámskému státu a Talibanu a záměrně kryje a napomáhá vedoucím představitelům Al-Káidy, z nichž jeden, Abú Muhammad al-Masrí, byl v Teheránu v polovině listopadu 2020 zabit.

Írán vede dlouhodobou koordinovanou válku proti Izraeli s výslovným záměrem židovský stát zničit. Írán financuje a řídí útoky na Izrael z vnějšku, z Gazy, Libanonu a Sýrie a taktéž uvnitř Izraele. Írán organizuje útoky proti izraelským občanům a vládním úředníkům i mimo celého regionu. V jižním Libanonu vybudoval Írán rozsáhlý raketový komplex a rozmístil tam tisíce raket namířených na Izrael a usiluje o postavení základny v Sýrii, ze které bude možné zaútočit na Izrael. Írán podnítil, financoval a vyzbrojil povstání v Jemenu, kde vede zástupnou „proxy“ válku proti Saúdské Arábii. Írán rovněž provedl s pomocí dronů a řízených střel útoky proti saúdským ropným zařízením.

Tuto desetiletí trvající globální válku organizují a kontrolují Íránské revoluční gardy (IRGC). Bývalý velitel jednotek Quds Kásim Sulejmaní byl v lednu 2020 v Bagdádu cíleně zabit americkým dronem. USA a několik dalších zemí označilo IRGC za teroristickou organizaci. Pan Fachrízadeh byl brigádním generálem Íránských revolučních gard, a proto byl nejen vysokým vojenským velitelem země, která je ve válce s USA a jejich spojenci, ale navíc byl také mezinárodním teroristou.

Mohsen Fachrízadeh byl však ještě mnohem významnější. Byl zakladatelem a dlouhodobým ředitelem nelegálního íránského programu jaderných zbraní, který je kontrolován Íránskými revolučními gardami. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) potvrdila, že vedl program známý jako Amad, jehož cílem bylo vyvinout jaderné zbraně pod rouškou civilního energetického projektu. Projekt Amad byl v roce 2003 zrušen, ale byl ihned nahrazen Organizací obranných inovací a výzkumu (SPND), kterou Fachrízadeh vedl až do své smrti. Projekty Amad, SPND a další přísně tajné aktivity byly odhaleny v rozsáhlém jaderném archivu, který v roce 2018 získal izraelský Mosad v Teheránu a do něhož jsem měl v roce 2019 možnost nahlédnout.

Prezident Obama uznal akutní hrozbu vyvinutí íránské jaderné bomby a v roce 2012 se zavázal tomuto vývoji zabránit a v případě potřeby použít i vojenskou sílu. Bohužel, stejně jako jeho červená čára ohledně chemických zbraní prezidenta Asada v Sýrii, se i toto Obamovo ujištění rozplynulo jako pára nad hrncem a Obama s Íránem v roce 2015 uzavřel jadernou dohodu, která íránskému jadernému programu místo jeho zastavení umetla cestičku.

Obamovy obavy z íránského nebezpečí byly sdíleny po celém světě zeměmi, které si uvědomily, že se tato hrozba netýká pouze Středního východu, protože Írán pokračoval v práci na raketách dlouhého doletu schopných nésti jadernou hlavici. Uvědomily si také, že íránský jaderný program by na Středním východě vyvolal závody ve zbrojení jadernými zbraněmi a to hlavně se Saúdskou Arábií, Tureckem a Egyptem.

Strach z íránského jaderného programu, stejně jako jeho regionální a globální agrese, byl hlavním podnětem pro celá léta utajovanou spolupráci mezi arabskými státy a Izraelem – spolupráci, která nedávno otevřeně dospěla k tzv. Abrahámovským dohodám. Výsledkem toho, že Obama selhal a Araby vůči íránské agresi vůbec nepodpořil, je to, že začali Izrael považovat za jedinou zemi, na kterou se mohou spolehnout.

Írán považuje za své absolutní právo stát se jadernou mocností. Tohoto práva se nikdy nevzdá, a to ani za současného ani žádného budoucího režimu. Odhalený íránský jaderný archiv dokazuje, že zatímco režim soustavně popírá svůj zbrojní program, pokročil v něm vpřed v rozporu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní, kterou podepsal v roce 1970, a navzdory svým závazkům podle JCPOA zavedl opatření, která mu umožnily v tomto programu pokračovat. Írán lhal inspektorům MAAE a tajný íránský jaderný archiv dokonce podrobně popisuje způsoby, jak byli inspektoři podvedeni.

Cílem JCPOA nikdy nebylo zabránit Íránu dosáhnout vyzbrojení jadernými zbraněmi, navzdory opačným tvrzením. Její klauzule o skončení platnosti znamená, že dohoda může získání jaderných zbraní Teheránem přinejlepším o několik let zpozdit, což budoucím generacím, které tento problém zdědí, způsobí potíže v novém, mnohem nebezpečnějším kontextu. Výsledkem jakéhokoliv návratu k JCPOA ze strany Bidenovy administrativy, tak jak ho prosazuje pan Brennan a další potenciální členové Bidenovy vlády, zřejmě nebude přísnější dohoda, ale pravděpodobně dohoda ještě daleko slabší.

Mimo nátlaku neexistuje žádná alternativa, kromě změny režimu – ta by však mohla přinést vysoce nepředvídatelný výsledek. Izrael ukončil irácký jaderný projekt v roce 1981 a syrský jaderný projekt v roce 2007 svými leteckými údery. Tyto izraelské akce byly tehdy tvrdě odsouzeny jak ze strany USA, tak i evropskými zeměmi. Později však byly uznány jako zásadní kroky pro regionální bezpečnost, když musel být Saddám Husajn vyhnán z Kuvajtu a musel být rozdrcen Islámský stát v Sýrii.

Írán se z těchto dřívějších akcí poučil a účinné letecké údery proti íránskému jadernému programu by byly mnohem obtížnější a krvavější, i když je v případě potřeby nelze vyloučit. Mezitím se rozvinula sofistikovaná kampaň, kterou není možné vystopovat, jejímž cílem je potlačit íránské jaderné ambice. Tato kampaň zahrnuje kybernetické akce Stuxnet a jiné kybernetické útoky, sabotáže, tajné akce proti íránským jaderným zařízením a rovněž zahrnuje cílené zabíjení jaderných vědců. Eliminace pana Fachrízadeha byla poslední a pravděpodobně nejvýznamnější z těchto akcí, a to jak z hlediska zastrašení, tak i z hlediska ztráty odborných znalostí. Potenciální účinnost těchto akcí byla zvýšena kampaní „maximálního tlaku“ prostřednictvím ekonomických sankcí prosazených prezidentem Trumpem. Dohromady mají tato opatření největší šanci na zpomalení íránského jaderného programu a na omezení íránské konvenční agrese, bez použití konvenčních úderů nebo dokonce i totální války.

Ti, kdo argumentují proti této politice, nerozumí nebezpečí, které představuje jaderně vyzbrojený Írán pro celý region a pro celý svět a mylně se domnívají, že íránský jaderný program může být zastaven diplomatickými prostředky. Tito lidé také možná nemají problém s tím, že íránská fanatická diktatura bude jednou vyzbrojena jadernými zbraněmi. Zdá se, že pan Brennan a jeho evropští zastánci věří, že Írán lze zkrotit appeasementem a vyjednáváním spíš než politickou vůlí a vojenskou silou. To je naprosté nepochopení psychologie a ideologie íránských vůdců. Cesta, kterou zastávají zastánci appeasementu, může vést pouze k nekonečně většímu krveprolití, násilí a utrpení, než je smrt vyhlášeného teroristy někde na ulici v Íránu.

Autor je plukovník ve výslužbě, velel britským silám v Severním Irsku, Afghánistánu, Iráku a na Balkáně. Je významný spolupracovník Gatestone Institute.

Překlad původního textu: The Killing of a Nuclear Scientist May Save Countless Lives
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

Převzato z webu Gatestone Institute

Richard Kemp


Úklid hotový raz dva! Přihlaste se o jeden z 10 mopů 1-2 Spray max od Viledy
Úklid hotový raz dva! Přihlaste se o jeden z 10 mopů 1-2 Spray max od Viledy

Čistá podlaha snadno a rychle? 1-2 Spray max se perfektně hodí na rychlý každodenní úklid, kdy se vám nechce tahat s těžkým kbelíkem vody. Které...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.