SVĚT: Hlad, žízeň ani soudný den nám nehrozí
Zemědělství vytvářelo po celé 20. století jak v rozvinutém, tak rozvojovém světě stále více potravin. Dokonce i agentura OSN pro výživu a zemědělství dokládá, že stále více lidí má stále větší množství jídla. Podíl hladovějících ve světě klesl z 35 % v roce 1970 na 18 % v roce 2000. Předpokládá se, že do roku 2010 jich bude jen 12 %.
Je pozoruhodné, že k poklesu počtu hladovějících došlo v době, kdy se počet obyvatel rozvojových zemí zdvojnásobil. S každou další generací se počet hladovějících snižuje. Globální oteplování na tomto pozitivním trendu nic nezmění. Vzestup potravinové produkce umožní nasytit mnohem více lidí. Námitka, že klesající zásoby obilí ohrožují potravinovou bezpečnost, neobstojí. Zásoby obecně klesají, protože globální obchod je mnohem pružnější. Svět se integroval a vlády již nemusí skladovat mohutné zásoby jako dříve.
Půdní eroze, kterou straší klimatologové, sníží zemědělskou produkci nanejvýš o desetinu procenta ročně. Přitom roční tempo růstu produktivity se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty. Používají se odrůdy s vyššími výnosy, lepší technika. V porovnání s tímto fantastickým vzestupem produktivity je dopad půdní eroze tak malý, že nestojí za náklady boje proti ní.
Zcela mylné je varování, že dojde voda. Na všech kontinentech se její dostupnost zvyšuje a přístup k pitné vodě získává větší procento obyvatel. Její případný nedostatek lze řešit odsolováním vody z moří. Celé věky se tvrdilo, že svět skončí katastrofou. Dnes vizi soudného dne opakují klimatologové. Přestaňme se strašit globálním oteplováním a věnujme své síly řešení zásadních problémům.
HN, 17.4.2007
Autor působí v Centru pro ekonomiku a politiku
