Bulharsko tento týden zveřejnilo závěrečnou zprávu o výsledcích vyšetřování teroristického útoku na autobus s izraelskými turisty v Burgasu loni v červenci, při kterém kromě atentátníka zahynulo pět Izraelců a bulharský řidič. Bulhaři předložili řadu pozoruhodných detailů a za strůjce označili libanonský Hizballáh, jak od začátku tvrdil Izrael.

Pachatelé byli tři, z nichž dva měli australský a kanadský pas. Ti z Bulharska uprchli a žijí v Libanonu.

Vyšetřování, na kterém se podílel i Europol, ukázalo, že atentát se vlastně nezdařil – autobus byl odpálen na dálku, ale předčasně, když ještě nebyl plný turistů. Útočník nebyl sebevrah a neměl zahynout. Bulharští vyšetřovatelé mají na všechno důkazy, včetně falešných dokumentů pachatelů s jejich DNA. Jen totožnost zabitého teroristy se zjistit nepodařilo, protože jeho DNA není v žádné mezinárodní databázi. Europol zdůraznil, že vzhledem k důkazům a dalším útokům ve světě v loňském roce hrozí Izraelcům i Židům v Evropě reálné nebezpečí, a varoval evropské země před možností podobných akcí i v budoucnu.

Izrael výsledky vyšetřování uvítal zejména proto, že skýtají příležitost k revizi evropského postoje k Hizballáhu. Toto šíitské hnutí podporované Íránem a Sýrií je na seznamu teroristických organizací ve Spojených státech, Kanadě, Austrálii, Bahrajnu, Egyptě, Izraeli a dokonce i v Nizozemsku a Británii, ale Evropská unie jako celek je už přes dvacet let zapsat odmítá, přestože důkazů o jeho teroristické činnosti je víc než dost.

Jen v Libanonu došlo v letech 1982 – 1986 k 36 sebevražedným atentátům na americké, francouzské a izraelské vojáky, při kterých bylo zabito 659 lidí. Nejméně 30 dalších Hizballáh unesl a zavraždil. V letech 1992 a 1994 stál za dvěma pumovými útoky na izraelské cíle v Argentině, při kterých zahynulo 114 lidí. V roce 2002 se podílel na neúspěšném útoku na americké a izraelské lodě v Singapuru a v roce 2008 na americké diplomatické vozidlo v Bejrútu. V roce 2009 zmařil teroristický útok Hizballáhu Egypt a vloni Kypr. V roce 2011 zabil atentát osm Turků v Istanbulu. V loňském roce byli teroristé Hizballáhu zadrženi při chystaných či nezdařených útocích v Thajsku, Keni, Indii, Ázerbájdžánu a Gruzii.

Izrael všechny tyto poznatky Evropě předává, ale marně. Evropská unie dosud zdůvodňovala svůj postoj tím, že ji Hizballáh neohrožuje. Teď ale zaútočil v členské zemi a tím se unie musí zabývat. Už ji k tomu vybídl nejen Izrael, ale i Kanada, Spojené státy a členská Británie.

Evropská ministryně zahraničí Catherine Ashtonová slíbila, že unie výsledky bulharského vyšetřování "seriózně posoudí". Rozhodnutí však musí přijmout všech 27 členských zemí a to je problém. Hlavní překážkou je Francie a Německo. Podle nejmenovaných amerických zdrojů jde jejich odpor tak daleko, že dokonce na Bulhary vyvíjely nátlak, aby Hizballáh za pachatele atentátu v Burgasu neoznačovali.

Libanon je bývalá francouzská kolonie a Francie se bojí, že by zařazením Hizballáhu na evropský teroristický seznam ztratila v zemi vliv. Německo je prostředníkem humanitárních jednání mezi Hizballáhem a Izraelem a chce zůstat nestranné.

Západní zpravodajské služby dlouhodobě upozorňují, že v Evropě, a zejména v Německu, působí tisíce agentů a stoupenců Hizballáhu, kteří především shánějí peníze na jeho teroristickou činnost. Kdyby se hnutí na seznam dostalo, znamenalo by to zákaz převodu finančních prostředků z evropských zemí na účty Hizballáhu i vstupu jeho představitelů na evropské území, ale hlavně omezení pohybu teroristů.

Hovoří se i o možném polovičatém řešení, kdy by Evropská unie stejně jako Britové označila za teroristické jen "ozbrojené křídlo Hizballáhu". Hizballáh je ale jen jeden a takové rozhodnutí by v praxi nemělo žádný efekt.

Zapsání hnutí na evropský seznam teroristických organizací by mělo význam právě v této době. Hizballáh je členem libanonské vlády, vlastní obrovský zbrojní arsenál a je jakýmsi státem ve státě, ale jeho postavení v zemi se zhoršuje a zmenšuje se jeho manévrovací prostor. Libanonci mu nezapomněli, že v roce 2006 vyvolal válku s Izraelem, o rok dřív zavraždil bývalého premiéra Rafíka Harírího a dnes aktivně bojuje za syrský režim.

Roste tlak na jeho odzbrojení, které mu nařídilo i OSN. Zařazení na seznam by zasadilo ránu i jeho sponzorovi Íránu. Především by ale omezilo operační možnosti Hizballáhu, a bylo by tak významným krokem v boji proti terorismu, proti kterému Evropská unie údajně bojuje.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6