Světová media se předhánějí ve spekulacích o obsahu dopisu íránského prezidenta Ahmadinežáda prezidentu Bushovi. Prý se v něm navrhuje uvolnění napětí okolo Íránského nukleárního programu, ale není jasné navrhuje-li se nějaký kompromis. To je - vzhledem k tomu, že nemá žádný obsah - vskutku omračující zpráva. Kde je ten dopis? Ještě v pondělí odpoledne Bílý dům popíral, že by nějaký dopis obdržel a šéf americké rozvědky John Negroponte se nechal slyšet, že celá záležitost může být jen kouřovou clonou s cílem ovlivnit jednání v Radě bezpečnosti, kde se kolem Íránu pomalu, ale jistě utahuje smyčka možných hospodářských sankcí, jež si Írán i přes hlasité mlaskání nemůže dovolit.

Dopis oznámil mluvčí Íránské vlády Gholamhossein Elham právě a jen s tou notickou, že dopis zmiňuje onu nabídku uvolnění napětí. Shodou okolností právě na pondělí večer pozvala v New Yorku Condoleezza Rice pět ministrů zahraničních zemí, stálých členů RB a Německa, na pracovní večeři, aby se dohodli na nějakém společném postupu vůči vzpírající se islámské republice. Rusko a Čína, s právem veta v RB, se stále vyslovují proti Amerikou navrhovaným sankcím v obavě, že rezoluce na základě 7. kapitoly Charty OSN (použité v minulosti i proti Iráku) by mohla sloužit jako záminka k vojenskému napadení Íránu, jež by zase mohlo vyvolat kolaps světového trhu s ropou.

Zatímco prezident Bush úmyslně nechává ve velmi vágních termínech otázku vojenského zákroku otevřenou - "žádný z možných donucovacích prostředků nevylučujeme", Bushův spoluhráč v osvědčeném scénáři "hodnej policajt - zlej policajt"Tony Blair jasně prohlásil, že invaze Íránu je vyloučená a použití nukleárních zbraní je absurdní.

Jelikož o obsahu dopisu není nic známo, reaguje svět podle toho, jak se který expert cítí. Zatímco západní analytici opatrně spekulují o tom, jak chce Írán ze smyčky vyklouznout bez ústupků, objevují se v íránských sdělovacích prostředcích hodnocení, že dopis je projevem síly a s Íránem je proto nutné zacházet jako s globální velmocí. Íránský nukleární vyjednavač Ali Larinjani k dopisu prohlásil v turecké televizi, že je důkazem, že Írán nepodlehne stejnému osudu jako Irák a od programu obohacování uranu neuhne ani pod nátlakem.

Zajímavým sekundárním jevem oznámeného dopisu je prudký pokles ceny ropy pod 70 dolarů za barel, aniž by obchodníci s "futures" sázející na ceny ropy v budoucnosti vůbec tušili, o čem dopis je. Z toho je evidentní, že současná cena ropy je spekulativní a založena více na emocích než na hospodářských faktech. Je více než pravděpodné, že až bude dopis zveřejněn, vrátí se na burzu strach a ceny opět stoupnou.