Když se 18. března 2021 setkali v Anchorage na Aljašce američtí a čínští diplomaté, tak byl ve vzduchu „silně cítit střelný prach“. Tak to alespoň popsal čínský náměstek ministra zahraničí Čao Li-ťien ve svém prohlášení vydaném pár hodin po skončení prvního dne jednání mezi USA a Čínou.

„Střelný prach“ je pojem, který Peking používá, když chce, aby ostatní věděli, že má na mysli válku.

Tento pojem je velice znepokojující z hlediska emocí, které evokuje. Je to pojem, který používají čínští propagandisté ​​tehdy, když chtějí obyvatelstvo rozzuřit připomenutím zahraničního — britského a bělošského — vykořisťování Číny v období opiové války v 19. století. Komunistická strana Číny se zřejmě nyní snaží podnítit nacionalistické nálady a sjednotit čínský lid, a je docela možné, že jej připravuje na válku.

A co je ještě podstatnější — Peking se svými řečmi o střelném prachu snaží rozdělit svět podle rasových linií a vytvořit globální protibělošskou koalici.

Na Aljašce nebyl cítit jen nějaký závan střelného prachu. Náměstek ministra zahraničí Čao Li-ťien obvinil americkou stranu z překročení dohodnuté délky zahajovacích projevů ministra zahraničí Antonyho Blinkena a poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana. Blinken a Sullivan překonali své přidělené čtyři minuty o... 44 sekund.

Stranický deník Global Times nazval projevy obou amerických diplomatů jako „vážně přetažené“. Náměstek ministra zahraničí Čao Li-ťien uvedl, že toto překročení přimělo čínskou stranu natáhnout své dva projevy na 20 minut a 23 sekund, čímž výrazně přesáhli své vyhrazené čtyři minuty.

Šéf čínské diplomacie – ředitel Ústřední komise pro zahraniční věci – Jang Ťie-čch’ a jemu podřízený ministr zahraničí Wang I většinu svých projevů četli, což naznačuje, že jejich tirády byly do detailu připraveny předem.

Kromě zjevně nacvičených projevů rozhořčení čínských diplomatů a štvavých komentářů Čao Li-ťiena se v jejich vystoupení objevil i třetí prvek jejich kampaně – propagandistický útok proti americké politice, kterou Peking považuje za rasistickou. Primárním cílem jejich útoku je Amerika.

V úvodníku publikovaném 19. března 2021 stranický deník Global Times napsal: „Všechno, o čem Washington mluví, se točí kolem USA a vyjadřuje nadřazenost bělochů.“ A deník pak poukázal na to, že USA má ve svém regionu „žalostně málo spojenců“ tmavší barvy pleti.

Rasový narativ se objevuje také v řadě nedávných propagandistických článků Komunistické strany Číny nepřímo vykreslujících Čínu jako ochránce Asiatů v USA. Například 18. března 2021 vyšel v deníku Global Times článek s názvem „Elitní americké skupiny se podílí na zločinech proti asijským Američanům.“

Peking používá rasovou kartu v Severní Americe již několik let. Čína se podle rasových linií pokusila rozdělit i Kanadu. Například čínský velvyslanec v Kanadě Lu Ša-jie počátkem roku 2019 pranýřoval „egoismus Západu a bělošskou nadřazenost“ a vyzýval k okamžitému propuštění finanční ředitelky společnosti Huawei Technologies Meng Wan-čou zadržované kanadskými úřady na základě žádosti Trumpova ministerstva spravedlnosti.

Jang Ťie-čch’ ve svém úvodním projevu v Anchorage pokračoval v rasovém útoku na Ameriku a sáhodlouze hovořil o protestech hnutí Black Lives Matter.

Čínský režim stále hovoří o vzestupu Číny jako dosud, ale pekingská propagandistická linie se nyní zlověstně změnila. Podstatou nového narativu vůdce Si Ťin-pchinga je to, že Čína je vedoucí mocností „Východu“. Ve svém přelomovém projevu proneseném na konci roku 2020 Si Ťin-pching mimo jiné řekl: „Východ je na vzestupu a Západ upadá.“

Toto téma připomíná pokus císařského Japonska v 30. letech 20. století o vytvoření Velké východoasijské sféry vzájemné prosperity a o sjednocení Asiatů proti bělochům.

Rasové dělení nás přivádí ke Střetu civilizací Samuela Huntingtona. Tento zesnulý harvardský politolog napsal: „Po skončení studené války nejsou mezi národy nejdůležitější ideologické, politické a ekonomické rozdíly, ale rozdíly kulturní.“

Analytici a akademici Huntingtonovu klíčovou knihu z roku 1996 ostře kritizovali, ale ať už se Samuel Huntington ve svém Střetu civilizací zásadně mýlí či nikoliv, Si Ťin-pching se ve skutečnosti snaží přetvořit světový řád a vést „Východ“ v civilizačním boji se „Západem“.

Si Ťin-pchingův hrdina Mao Ce-tung viděl Čínu jako lídra Afriky a Asie proti Západu, takže Si Ťin-pchingova představa o globálním rozdělení moci není nová, ale Mao Ce-tungovi nástupci upustili od rasových tirád a snažili se posílit svůj komunistický stát pomocí peněz a technologií Západu.

Mao Ce-tungův pragmatický nástupce Teng Siao-pching radil Číně, aby „skrývala své schopnosti a čekala na svou příležitost.“ Si Ťin-pching je nyní přesvědčen, že ten správný čas pro Čínu nastal právě teď, částečně také proto, že podle jeho názoru je Amerika v terminálním stadiu úpadku.

Si Ťin-pchingovo pojetí světa je odporné a falešné, ale Američané si nemohou dovolit luxus ho ignorovat. USA a celý Západ si musí uvědomit, že v Si Ťin-pchingově mysli definuje rasa civilizaci a civilizace je novou dělící linií světa.

Si Ťin-pching to myslí smrtelně vážně. V lednu 2021 nařídil své rychle se rozvíjející armádě, aby byla vždy a „v každém okamžiku“ připravena bojovat. Ústřední vojenská komise Komunistické strany Číny převzala v lednu od Státní rady Čínské lidové republiky pravomoc mobilizovat celou společnost k válce.

Militantní státy se jen zřídka připravují na konflikt a poté ustupují. Si Ťin-pching vyvolává střet civilizací — a ras. Komunistická strana Číny cítí po celém světě pach střelného prachu.

Autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.

Překlad původního textu: China Calling for Civilizational War Against America and the West
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská