Americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil: „Vojenský zásah ve Venezuele je možný. Když bude zapotřebí, tak to Spojené státy udělají.“

Viceprezident Mike Pence vysvětlil, proč Spojené státy nemohou nečinně přihlížet: „Pro dobro venezuelského lidu a pro obranu amerických životních zájmů.“

Jaké americké životní zájmy jsou ohroženy? Žádné. Venezuela Ameriku nikterak neohrožuje. Tudíž vojenská intervence není „zapotřebí“. Co Pompeo navrhuje, že se může stát, je zcela jasně účelová válka, která nemá nic společného s bezpečností Spojených států. Jinak řečeno, jde o změnu režimu na steroidech.

Ani úspěšné puče nezaručují splnění jejich cílů. Od konce druhé světové války se Washington snažil svrhnout vlády v šedesáti osmi zemích. Většina pokusů selhala, ostatní přinesly pochybné výsledky.

Tvrzení amerických vůdců, že svoboda venezuelského lidu a nastolení demokracie ospravedlňují porušení mezinárodních pravidel, je stejný argument, který zavedl Spojené státy do Iráku, Sýrie a dalších zemí. Znovu a znovu byla pošlapána Charta Spojených národů, která staví změnu režimu mimo zákon.

Venezuela není Grenada nebo Panama, dvě latinskoamerické země, které USA napadly v konci studené války. Je dvakrát tak velká jako Irák s poněkud menším počtem obyvatel. Invaze by si ale vyžádala přípravu podobného rozsahu, to znamená vyslat do pole víc jak sto tisíc mužů.

I když je venezuelská armáda bojem nevyzkoušená, počtem poměrně malá a nedostatečně vyzbrojená, má ve svých řadách velmi schopné a dobře vycvičené vojáky - speciální jednotky, parašutisty a protiteroristické oddíly jako stvořené pro gerilovou válku, která by mohla trvat dlouhá léta.

Admirál Craig Faller, který v Pentagonu zodpovídá za americké vojenské operace v Jižní Americe, sdělil senátnímu Výboru pro ozbrojené síly, že ačkoli je venezuelská armáda „znehodnocená“, zůstává věrná Madurovi a bude bojovat. Kromě toho stojí za presidentem téměř dvoumilionové občanské milice. Faller dodal, že Pentagon zatím invazi neplánuje. Jak dlouho potrvá zatím, když válečné bubny politicko-mediálního komplexu zní stále silněji?

Podle průzkumu z počátku dubna je 86 % venezuelských občanů proti cizímu vojenskému zásahu. Samozvaní osvoboditelé by velice dobře mohli být považováni za okupanty i těmi, kteří doufají, že stávající režim padne.

Žádný vojenský zásah není bez rizika. Ať už Spojené státy zvolí cílené letecké útoky nebo pozemní invazi, zcela jistě budou zataženy do dlouhého a obtížného tažení poté, co počáteční boje skončí. A nebude to nic hezkého, neboť nelze vyloučit, že se konflikt nezvrhne do občanské války. Ale i bez ní zabřednou americké ozbrojené síly do sisyfovského úkolu udržovat pořádek a přebudovat instituce. Takové angažmá by stálo spoustu peněz a v konečném výsledku by poškodilo americkou pověst v Latinské Americe stejně jako ji poškodila okupace Iráku v arabských zemích. Washington by neměl opakovat staré omyly.

Zaútočit na venezuelskou vládu by byla nejen obrovská chyba, ale také přestoupení mezinárodního práva. Pro venezuelský lid by to byla stejná pohroma, jakou zažili Iráčané. Statisíce mrtvých, zničená země, chaos, útěk do sousedních států.

John Bolton, poradce amerického presidenta pro národní bezpečnost, před časem v rozhovoru s Fox News přiznal, že Washington svrhne venezuelskou vládu, vezme jí naftu a dá ji americkým společnostem. To by byl snad jediný viditelný přínos ohlašovaného zásahu. Zvažme, zda může ospravedlnit nákladnou válku a plýtvání amerických zdrojů i životů.

A jestli není tato úvaha dost přesvědčivá, dodejme, že rozhodnutí obsadit vojensky Venezuelu by bylo zneužitím moci a hrubým porušením americké ústavy. Ze státoprávního hlediska je to zločin neslučitelný s výkonem vysokých vládních funkcí.

President Donald Trump je v zapeklité situaci. Ocitá se pod tlakem válečné party Pompeo-Bolton-Pence, svých nejbližších spolupracovníků, aby do Venezuely vyslal US Army a skoncoval s Madurem a jeho socialismem. Když podlehne, nabídne na stříbrné míse demokratům a všem svým ostatním odpůrcům pádný důvod k žalobě, že spáchal zločin, za který by měl být vyhnán z Bílého domu.

Článek byl napsán pro TV Prima.