Co se vlastně minulé pondělí v Severní Koreji stalo? Bomba, zemětřesení, nezdařený test nebo jen konvenční nálož? Soudě podle reakcí světových mocností došlo k bezpečnostně politickému zemětřesení nejvyššího stupně.

Co víme určitě? Ať již Kim Jong Il bombu má nebo nemá, jisté je, že po ní dychtí. Ale proč vlastně? Severní Korea prý chce vyjednávat s USA jako rovný s rovným. Ale jde to vůbec, se dvěma vlastními a několika tisící americkými bombami? Nebo Kim potřebuje bombu na obranu? Američané jej však nenapadnou, protože je nemůže ohrozit. Problémy (třeba s čínou) by měli, až kdyby zautočili jako první. A že by Kim chtěl atomovkou dobýt Jižní Koreu a sjednotit zamořenou zemi? Čína dostala informaci o pokusu dvacet minut před odpálením; předem to věděly i Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea. Proč? Kim kalkuluje riziko. Ostatně, kdo se bojí nastoupit do letadla, nemá právě povahu válečníka pohrdajícího smrtí.

Papež Inocenc II. zakázal v roce 1136 věřícím používat samostříl, protože „by nové zbraně hromadého ničení mohly vyhladit západní kulturu“. Dnes jsme si na samostříl zvykli. Je na čase zacházet i s bombou jako s (bohužel) běžnou zbraní a zkoumat její bezpečnostně politické důsledky. Pro opravdu mocné platí i nadále atomární pat. Pro underdog-státy je bomba méně zbraň a více statusový symbol, jehož hodnota dosud „vyzařuje“ z éry americko-sovětské světovlády. Opravdu smrtelně nebezpeční jsou teroristé. Ale v tom případě bomba ohrožuje úplně všechy státy.

Oficiálně má atomový klub osm členů: USA, Rusko, Francii, Velkou Britanii, čínu, Indii, Pákistán a Izrael. Také Jižní Afrika měla bomby, které Nelson Mandela nechal zničit; know how vygumovat nemohl. Severní Korea poskytuje mnohým záminku vyslovit své tajné touhy nebo oprávnit dávno běžící výzkum. V úvahu připadají Turecko, Saúdská Arábie, Egypt a Nigérie. Japonsko se prý chce držet zpátky.

Nejčastější obava v souvislosti s rozšiřováním nukleárních zbraní zní takto: čím více států je vlastní, tím pravděpodobnější je atomová válka. Jak to? Co když bomba stabilizuje? Znepřátelená Indie a Pákistán si ji postavili a jejich vztahy se od té doby spíše zlepšily. Írán ji dříve nebo později bude mít také a izraelští strategové po straně říkají, že to není ta nejhorší možnost. Ti, co si jdou opravdu po krku a vědí zároveň, že bombu má i ten druhý, si to třikrát rozmyslí, zahnat jej do slepé uličky. Jestli Američané nebo Izraelci vybombardují íránské nukleární laboratoře, tak hlavně proto, aby destabilizovali vládu. Rozšiřování technologie zastavit nelze.

psáno pro Týden