23.9.2020 | Svátek má Berta


ŠVÉDSKO: Až do hořkého konce (8)

4.3.2020

Nic, skutečně nic důležitého se dnes nesmí nazvat pravým jménem bez obalu a otevřeně. Strach z osočování a neschopnost obhájit svůj názor jsou tak hluboko zakořeněné, že si Švéd něco jiného než zbabělé opisování skutečnosti eufemismy neumí už představit, případně rezignuje na odpověď či komentář.

S tím souvisí i zakořeněné přesvědčení levicové většiny, že oni sami jsou výlupkem vší spravedlnosti, humanity a dobroty a nikdo jiný nemá právo jim to upírat, ba nemá ani právo na jiný názor než ten jejich.

V tomto si jsou velmi podobní s vyznavači islámu, kterážto ideologie stejně tak upírá právo na existenci kafírům, t.j. nemuslimům všeho druhu. Snad pro tuto příbuznost jsou muslimští migranti vítaní do země přede všemi ostatními. Je to ovšem velmi krátkozraká politika, ale odpovídá dlouhodobé charakteristice švédského národa jako národa slepců. Již v 70. letech minulého století vyšla kniha jihoafrického žurnalisty pod názvem „Slepé Švédsko“.

Většina se stále identifikuje s neposkvrněným „obrázkem Švédska“, odporuje kritikům a napadá je nadávkami za špinění své země. Postoj je to zjevně nekonsekventní, když se globalistická levice na druhé straně zastává své národní cti a obrázku své vlády ve světě.

Podobně rozporuplný je kladný postoj levice, a především té feministické, k islámu, pokrytecky láteřící o islamofobii a rasismu, aniž by se zmínila o útlaku žen touto ideologií, tím méně proti němu vystoupila. Naopak se socialisté s islámem paktují, jak zřetelně ukazují odhalení publikovaná na stránkách Ledarsidorna.se a umožňují mu infiltraci do parlamentu a úřadů, ovšem tajně.

Pokrytectví je tak zoufalého druhu, že když byl irácký migrant se švédským občanstvím odsouzen na 8 let za bití své ženy, volá večerník Aftonbladet (socdem) ústy ženské pisatelky velkým titulkem: „Švédští muži, přestaňte mlátit ženy, s nimiž žijete!“Výkřiky, shazující muže obecně, jsou na denním pořádku, nikdo se neopováží ani zašeptat pravdu – že totiž hlavní vinu na utlačování žen nesou muslimští migranti.

Vánoce jsou přede dveřmi, a tak se objevil článek dvou sociálních demokratů vyzývající „MUŽE“, aby reagovali proti násilí mužů vůči ženám, které je prý častější během velkých svátků. Všichni MUŽI se vyzývají, aby obecně reagovali a dali najevo „odpor těch MUŽŮ, kteří se nezúčastní násilí na ženách. Kde jste?“

Odpovídám, že my jsme tady a z naší strany jsme rozhořčeni nespravedlivým obviněním od těch, kdo situaci zavinili, tolerují a paktují se s násilníky a utlačovateli žen (rozuměj: současná socialistická islamizující vláda).

A proč mají vůbec nevinní MUŽI reagovat proti násilí, když k tomu jsou zde zákony, policie a celý právní aparát?

Ale švédští socani ve svém zavádějícím článku si sami dávají odpověď: „Policejní ohlášení násilí na ženách jsou na policejních stanicích jen vršena na hromadu a na vyšetřování není personál. Nejčastěji jsou případy uzavřeny bez vyšetřování a pachatelé běhají na svobodě.“

Toto je typicky švédský, konkrétně socanský přístup k věci: Vy MUŽI, starejte se, aby bylo násilí vyřešeno, přičemž hlavní vinu na něm a na bezpráví má sociálně demokratická vláda a jí dosazení politruci. K ní se ale pisatelé neobracejí, to není politicky korektní, kdežto zavádějící bláboly ano. Kdo by také očekával nápravu od ministra spravedlnosti, jehož hlavním přáním je omezení svobody projevu a zavedení totality, nebo policejního šéfa, který je socany dosazen, právě aby zamezil postihu zločinných muslimských voličů?

Švédská korupce

V rozporu s rozšířeným míněním je třeba Švédsko označit za jednu z nejvíce zkorumpovaných zemí světa, jen je nutno se zajímat, kam se všechny peníze v nejkrutěji zdaněné zemi vytrácejí a jakým nepotickým způsobem se dosazují veřejné funkce.

Socialistům nestačila štědrost Úřadu pro pomoc rozvojovým zemím (SIDA) s ročními výdaji řady miliard SEK bez veřejného dohledu, ale aby bylo možno vystavovat humanitární „Obrázek“ na 200 %, přijímá bez ustání okolo 120 000 migrantů ročně, téměř jen mladých mužů, aniž by pro ně bylo zajištěné bydlení, péče nebo práce. A bez ohledu na katastrofálně vzrůstající zločinnost, a další společenské problémy.

Ruku v ruce s korupcí se šíří obecná debilizace. Jak jinak nazvat věčné diskuse tohoto typu:
Redaktor: „Při pohledu zpět na 5 let od velké policejní reorganizace, co bylo provedeno proti vzrůstu zločinnosti postihující malé podnikatele, jako jsou obchody?“
Odpověď: „Abych mohl odpovědět, musíme nejdřív analyzovat postoj vůči tomuto typu zločinů, tedy proti rušení pořádku, krádeže, drobné osobní napadání a vandalismus. Postoj je obecně odpouštějící, panuje jakési přesvědčení, že pachatelé vlastně chtějí dobro. Když spáchají zločin, tak že je to spíše společnost, jejíž záměry se nevydařily. Výsledkem je, že lidé mohou dělat prakticky cokoliv na úkor druhých.“

Namísto potřebných zásahů proti kriminalitě se vláda i policie raději zabývá mnohem méně ožehavou otázkou kontroly zbraní lovců a sportovních střelců, kteří jsou téměř bez výjimky poslušni zákona a pod kontrolou. Vláda potlačuje myšlenku, že i kdyby zítra odzbrojila všechny lovce a sportovní střelce v celé zemi, nemělo by to nejmenší vliv na zločinnost gangů.

Jak píše jistý debatér: ”Švédsko je dnes tak dekadentní, že si hlava a řiť vyměnily místo. Abnormalita se stala normou a to normální se stalo nenormálním. Země postavená na hlavu i zadkem dopředu. Jedním vysvětlením prý může být, že se zbytky drog v odpadních vodách vrací zpět jako pitná voda.”

Nomenklatura v čele s premiérem má plné ruce práce s potlačováním kritiky a zdá se, že se to daří jen částečně a čím dál méně.

Nežijeme ve svobodné společnosti, s opravdovou svobodou projevu. Tu mají dnes jen kolaboranti. Za pouhé vyjádření názoru na Facebooku může kdokoliv skončit před soudem. Často se Švédsko srovnává s bývalou NDR, vybudovanou sociálními demokraty a zbytkem levice. Levice má dnes své lidi všude, infiltrovali kulturu, právní sektor, zahraniční ministerstvo, řadu organizací, jako je Dědický fond, atp. Zbavit se této rakoviny bude velmi těžké, jestli to vůbec je možné.

Slepá, zuřivá věrnost ideologii, obzvláště té, která tvrdí, že je samotné dobro a bez které by se „humanitární velmoc“ rozpadla, se propadla do skutečnosti. A svět vidí, že vše byla jen fasáda, což by levicoví spasitelé světa nesnesli, propadli by se studem a vztekem. Upřímnost a pravdivost kolektivistická levice nezná. V základě je švédská politická nomenklatura srovnatelná s čínskou, severokorejskou nebo kubánskou.

Nejjednodušším a nejpravděpodobnějším, i když nejsmutnějším vysvětlením švédského bláznovství je „morální přesvědčení“ mas, přesvědčení a důvěra, to vše indoktrinované do lebek obětí švédské školy.

Švédský úpadek, ta patologická destruktivita je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi vždy na špici. Volební výsledky dokazují voliče ve stavu bezvědomí. Lid se zamlženou myslí, otupělý a lhostejný, který přenechal své záležitosti někomu jinému.

Hlavní vinu má zřejmě zpotvořený školský systém vytvořený levicí a produkující lidi postižené od raného dětství důslednou 12letou indoktrinací. U mnoha z nich se podařilo zasít opovržení k vědomostem, k faktům, a vychovat z nich názorové utlačovatele. Podle toho vypadá i vláda, bez vyššího vzdělání, jejíž hlavní chloubou je, že je první feministickou vládou světa. Což jí ale nebrání v ponižujícím oblečení závoje při návštěvě ajatoláhů v Íránu, a tedy zradě boje za rovnoprávnost a svobodu tamějších žen.

Nemenší vinu na úpadku má tzv. public service, státní média, od začátku roku 2020 vynuceně vydržovaná z daní. Ta se vyznačují jedinečnou arogancí a drzostí, když produkují takové svinstvo jako Švédská televize. Všechno, naprosto všechno zde nese znaky manipulace a propagandy, dokonce i vánoční kalendář je postižen!

Existuje názor, že veřejnoprávní média jsou nutná pro demokracii. Je tomu právě naopak. Švédsko je dosud demokracií vzdor „public service“, ne díky němu. Hlavní účel státních médií je omezit přístup k informacím, ne jej poskytnout. Švédský stát má a vždy měl obavy, že si lid sám opatří zdroje informací. Stát se neustále snaží občany kontrolovat.

Naproti tomu odmítá kontrolovat přicházející migranty, např. jejich zdravotní stav, protože by to bylo „rasistické a urážlivé“. Tak se sem vrátily nemoci z rozvojových zemí jako TBC, které se během desítek let podařilo v zemi vymýtit.

Pokračování příště.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.