Slováci rychle zapomínají. Včerejší parlamentní volby na Slovensku vyhrála strana Smer několikanásobného bývalého předsedy vlády Roberta Fica. Navzdory předpovědím a předběžným průzkumům nechal za sebou stranu Progresivní Slovensko (PS) vedené Michalem Šimečkou. Jeho prohra znamená, že skončil se svou stranou na druhém místě se 17,9 % hlasů proti Ficovi, který získal 22,9 % voličů. (Ta čísla ještě nemusí být konečná.)

Mimořádné volby byly prohlašovány za zásadní souboj nacionálně-levicových politických sil, reprezentovaných Ficem, a liberálně-progresivistického hnutí, nepochybně také hodně levicového, jehož se chopil Šimečka. Ten sázel hlavně na vzdělané a městské obyvatelstvo, ale ani s ním na Fica nestačil. O důležitosti voleb svědčí i 68% voličská účast, nejvyšší za posledních 20 let.

V konečném kursu našich nejbližších sousedů a dlouholetých politických spojenců ještě není jasno. Ještě se do parlamentu dostalo 5 dalších malých stran, z nichž nejvíce hlasů, 14,7 procenta, obdržel Hlas-SD, který se již dříve zajímal o koalici se Smerem. Ostatní deklarovaly příklon k tomu či onomu politickému kursu, ale jejich další vyjednávací taktika nebude příliš průhledná.

Ani dvojice Smer+Hlas-SD dohromady nedává většinu ze 150 parlamentních křesel. Ačkoliv prezidentka Zuzana Čaputová již dříve potvrdila, že sestavením vlády pověří vítěze voleb, jednání o koalicích, podporách a rezistencích a na to konto o složení vlády může být ještě zdlouhavé a napínavé. V každém případě už ale teď je zřejmé, že Slovákům je bližší Slovensko, jaké jim slibuje Fico, tj. především národnostně definované, než Slovensko směrované Evropskou unií k imigraci, elektřině bez uhlí a dopravě bez spalovacích motorů.

Výsledek bude pro Českou republiku velice důležitý. Od něj se bude odvíjet spolupráce na mezinárodní úrovni, hlavně v Evropské unii a snad i ve Vysegradské čtyřce. Ovlivní nepochybně i dvoustranné vztahy České republiky s Maďarskem, jemuž, včele s Viktorem Orbánem, je Fico velmi nakloněn, a Polskem. V širším kontextu nová slovenská vláda a parlament budou promlouvat do směrování celé EU, kde se k zásadnímu souboji mezi nacionálně-levicovým, progresivistickým a případně i zeleno-marxistickým politickým názorem schyluje. Slovensko sice není rozhodujícím politickým hráčem, ale ani nulovým.

Ve dvoustranných vztazích lze od Fica očekávat cokoliv. Od snahy pokračovat v kooperativní politice, až po zchladnutí vztahů. Od „běžného“ ekonomického a společenského provozu, až po uzavření vzájemných hranic a uprchlickou vlnu ze Slovenska.

Naše funkční politická reprezentace se do slovenské volební věci zatím nemíchala, a dobře dělala. Snad jen prezident Petr Pavel před nedávnem vyjádřil podporu progresivistům, ale moc jim tím nepomohl. Předseda vlády Petr Fiala napsal na sociální síti X: „Se Slovenskem nás pojí nejen hluboké historické vazby, blízkost, ale i přátelské vztahy na všech úrovních. Sledoval jsem výsledky slovenských voleb a přeji Slovákům, ať povolební vyjednávání vedou k sestavení dobré vlády. Věřím, že budeme na vládní úrovni nadále úzce spolupracovat ku prospěchu obou našich zemí.“ To je státnický projev.

Z Ficova vítězství se u nás otevřeně radují bývalý premiér, dnes předseda hnutí ANO Andrej Babiš, a bývalý předseda vlády a prezident Václav Klaus. „Dobré ráno, Slovensko. Gratuluji Robertu Ficovi k vítězství ve volbách! Ke skvělému výsledku gratuluji i Peterovi Pellegrinimu a celému Slovensku přeji, aby mělo vládu, která doma bude pracovat pro lepší životy lidí a v Evropě tvrdě hájit zájmy všech slovenských občanů,“ napsal Babiš na sociální síti X.

U Babiše je téměř jisté, že se bude chtít vrátit do vysoké politiky. Jeho postoj ke Slovensku, postoj české vlády ke Slovensku a slovenský přístup k České republice zcela jistě ovlivní senátní volby u nás, plánované na podzim příštího roku, a především parlamentní volby v roce 2025.