2.7.2022 | Svátek má Patricie


RUSKO: Sankce jako bumerang

3.3.2022

Opatření proti ruskému režimu poškodí i Západ, Česko nevyjímaje. Ale jinak to nejde

V minulém týdnu to ještě tak nevypadalo. Druhý nejbohatší Rus, Alexej Mordašov, jenž se zrovna plavil na své jachtě za v přepočtu jedenáct miliard korun kolem Seychel, si soukromým tryskáčem Bombardier odletěl „na skok“ do Moskvy. Na „koordinační“ schůzku ruského prezidenta Vladimira Putina s oligarchy. Do exotiky Indického oceánu se Mordašov vrátil ještě téhož dne. S tím však může být brzy konec.

Představitelé Spojených států, EU a další západní spojenci o víkendu dojednali balík dosud nejrazantnějších sankcí vůči celé ruské ekonomice, ale také vůči její oligarchii. Jsou to právě oligarchové, kteří de facto udržují Putinův režim. Ten je odměnou za jejich loajalitu „nechává na pokoji“ a nijak neohrožuje jejich rozsáhlý majetek, získaný většinou pochybným způsobem při rozpadu sovětského impéria v 90. letech.

Západ by v rámci sankcionování oligarchů měl vytvořit speciální úderné týmy finančních či právních specialistů, kteří budou rozkrývat spletité struktury, často napojené na málo transparentní daňové ráje, skrze něž ruští superboháči svůj majetek drží. Ryba smrdí od hlavy. Sám Putin oficiálně vlastní jen jeden byt a tři automobily. Objevují se ale spekulace, že je ve skutečnosti nejbohatším člověkem na světě.

Jisté je jedno. Putinova moc je taková, že o majetek může připravit i ty nejzámožnější ruské oligarchy, pokud mu nebudou po vůli. To demonstroval už v polovině „nultých let“ případ Michaila Chodorkovského a jeho Jukosu. Superboháč Chodorkovskij nakonec skončil v žaláři. To bylo většině ostatních oligarchů dostatečným varováním, že s Putinem se „do křížku“ pouštět nemají. Takže mu také kdykoli budou po vůli, zejména půjde-li o něco, co je pro vládce Kremlu zásadní. Tím pádem má Putin silný vliv, byť nepřímý, na majetek celé ruské oligarchie.

Oligarchové v ohrožení

Po víkendu však oligarchům vůbec poprvé hrozí, že je o majetek může připravit také někdo jiný než Putin, a sice Západ. Ne snad že by s takovou možností vůbec nepočítali. Právě proto sami často přímo prakticky nic nevlastní, jako Putin, a svůj majetek ovládají přes mezinárodní spleť skořápkových firem a řetězců v daňových rájích či další struktury, které jim na míru připravují velmi dobře placené týmy mezinárodních právních kanceláří a dalších finančních, daňových či účetních specialistů.

Právě proto musí Západ vytvořit ony speciální úderné týmy, podobné týmům pro odhalování finanční kriminality, které po majetku nejbohatších Rusů půjdou.

Oligarchům tak teď zvoní nepříjemný „alarm“. Západu sice může trvat měsíce, než jejich majetek odhalí a zabaví, ale život se jim nepochybně velmi ztíží už nyní. Musí ještě usilovněji hledat cesty, jak napojení na svůj majetek skrýt. A musí také hledat způsoby, jak uchránit vysokou životní úroveň svých nejbližších, třeba dětí. Tato „zlatá mládež“ často studuje na nejprestižnějších západních univerzitách a za peníze oligarchických „papá“ vede vysoce nákladný život. Cílem o víkendu dojednaného sankčního balíčku by mělo být zasažení majetku využívaného právě třeba i touto „zlatou mládeží“, včetně znemožnění jejího dalšího studia.

Pokud zřejmě někdo může mít ještě na Putina nějaký vliv, jsou to kromě generálů kolem něj právě oligarchové. Vždyť po případné jaderné válce jim jejich majetky budou stejně k ničemu. Je tedy dobře, že nové sankce Západu cílí kromě systému SWIFT či devizových rezerv Ruska právě na tamní oligarchii.

Důležité je Rusko zasáhnout na více místech. Tady jsou nepostradatelné právě i sankce týkající se systému SWIFT a rezerv. Byť se jako bumerang Západu vrátí, Česko nevyjímaje. Válka na Ukrajině a související sankce totiž roztočí v Česku druhé kolo inflace. Tentokrát už půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace.

Válečná inflace

Značný inflační efekt bude mít nově také vývoj kursu koruny ke světovým měnám v čele s dolarem. Zejména při déletrvajícím vyhrocení konfliktu, který snadno může přerůst ze stále regionálního v mezinárodní, koruna citelně trvaleji oslabí. Nelze v tuto chvíli vyloučit, že ČNB bude muset dokonce intervenovat ve prospěch stabilizace kursu, a to například odprodejem části devizových rezerv. I tak však bude inflační náraz způsobený oslabením koruny znatelný. Umocní „válečnou inflaci“, jelikož v důsledku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu už nyní citelně zdražují ropa na světových trzích či plyn na burzách v EU a také mnohé klíčové průmyslové suroviny.

Česká ekonomika, malá a otevřená, však bude oslabována stagflačními tendencemi ve světové ekonomice. Zejména pokud by ukrajinský konflikt přerostl v mezinárodní střet, nastane globálně enormní nárůst nejistoty, která dramaticky podváže podnikatelskou a investiční činnost a může vyústit až ve stagnaci, ba pokles světového hospodářství, doprovázený zprvu vysokou inflací. Což je z definice právě takzvaná stagflace. Ta by nakonec vyvolala citelný růst míry nezaměstnanosti v ČR, nejen skrze slabší investiční a obchodní činnost českých firem, ale také skrze citelně utlumený zahraniční obchod, jemuž by výrazné oslabení koruny bylo jen částečnou vzpruhou.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank

LN, 1.3.2022