Letecké svazy Ruské federace, včetně strategických bombardérů Tupolev Tu-95 (kódové označení NATO „medvěd“), jež mají ve výzbroji jaderné zbraně, v uplynulých týdnech a měsících s velikou frekvencí nalétávaly na vzdušný prostor Islandu, Norska, Velké Británie, Nizozemí, Turecka, ba až té od Ruska nejvzdálenější evropské země, Portugalska. V severním Pacifiku přiletěly až k americkému pobřeží Kalifornie.

Ruská vojenská letadla běžně narušují vzdušný prostor Finska, Švédska a všech tří pobaltských zemí, tedy Estonska, Lotyšska a Litvy. Ruské ponorky pronikají do pobřežních vod Švédska. A když na summitu asijsko-pacifických zemí v čínské Šanghaji australský premiér Tony Abbott kritizoval prezidenta Putina, krátce poté k australským vodám připluly čtyři ruské křižníky.

Proč ruské letecké svazy nacvičují jaderné údery vůči zmíněným zemím? Proč to Rusové dělají? Během studené války to dávalo smysl – zjistit, jak funguje protiletecká obrana druhé strany, jak reaguje rychle, jaké jsou její chyby a mezery. A taky jako demonstrace síly a odstrašení.

Za studené války to dávalo smysl oboustranně, ale proč to nyní dělá Putin jednostranně? Proč simuluje a nacvičuje letecké jaderné útoky vůči i tak malým zemím NATO, jako je Portugalsko? Proč se Putin chová jako velký, drzý školní násilník, který bije, tyranizuje a šikanuje své menší a slabší spolužáky? Proč se chová jako školní násilník s nukleárními hračkami?

Účelem je zastrašit a deprimovat jednotlivé členské země NATO a Alianci tak rozštěpit a paralyzovat. Pro případ, kdyby se rozhodl napadnout jiné malé země NATO, např. ty pobaltské. Ať ty ostatní ani nepomyslí na to jim pomoci, ať je to ani nenapadne, ať ve svém vlastním zájmu raději na to nijak nereagují. Nebo jinak… se jim mohou přihodit… velice ošklivé věci. Pokud mi rozumíte…

Putin samozřejmě nikdy nenapadne Francii, Británii, Německo či USA. Ale je v pokušení napadnout a obsadit Pobaltí, tj. tři členské země Evropské unie a NATO, a odstrašit jejich spojence od vojenské pomoci.

Kdyby k tomu došlo – kdyby Rusové vpochodovali do Pobaltí pod jakoukoli záminkou a odstrašili ostatní země NATO od vojenské pomoci Baltům -, fakticky by to znamenalo zánik a konec NATO, tudíž velké ruské geopolitické vítězství, po kterém by mnohé evropské země ochotně přijaly nad sebou ruskou hegemonii a kuratelu, aby je nepotkal smutný osud Baltů. Rusko by v podstatě ovládlo či alespoň „finlandizovalo“ (jak se tomu říkalo za studené války) celý evropský kontinent.

Tomu je možné a nutné zabránit jedině tak, že Rusko bude ze strany NATO věrohodně přesvědčeno, že překročení hranic pobaltských zemí pod jakoukoli záminkou bude okamžitě znamenat válku se všemi členy NATO. Bude-li Rusko o tomto přesvědčeno, agrese proti Pobaltí se nedopustí a v Evropě bude mír.

Což v praxi znamená přesunout do Pobaltí co nejvíce zbraní a vojáků NATO, včetně malých taktických jaderných hlavic. A taky si jednoho dne možná s Rusy zahrát jejich vlastní, ruskou hru: atomové bombardéry NATO vzlétnou ze základen a ze všech směrů zamíří k hranicím ruského vzdušného prostoru. A až v Kremlu zažijí pár horkých chvilek, ty bombardéry se na hranicích ruského vzdušného prostoru otočí a v klidu se vrátí na své domovské základny.

Jenže to by chtělo, aby v čele západních zemí byli státníci s páteří, a nikoli bábovky.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

Autor je ředitel Občanského institutu