Moskva opět vzdoruje Západu

Rusko začátkem týdne oznámilo, že dodá Íránu vyspělý obranný protiletecký systém S-300. Dosavadní zákaz dodávky zrušil prezident Vladimir Putin poté, co se Západ s Íránem začátkem dubna dohodl na omezení jeho jaderného programu. Ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že tím pominuly důvody k mezinárodnímu zbrojnímu embargu. Jeho náměstek Sergej Rjabkov zároveň přiznal, že Rusko už z Íránu dostává výhodné dodávky ropy výměnou za ruské zboží. Západ a OSN však o harmonogramu zrušení sankcí ještě ani nezačaly jednat.

Moskva měla prodej systému rozjednaný už v roce 2007, ale odkládala jej kvůli kritice Izraele a Spojených států a v roce 2010 jej pozastavila po uvalení mezinárodních protiíránských sankcí. Teherán pak na ni podal žalobu v Ženevě a požadoval odškodné ve výši čtyř miliard dolarů, ale verdikt dodnes nepadl. Přesto Rusko a Írán zůstaly dobrými přáteli – Moskva dokončila výstavbu jaderného reaktoru v Búšehru a společně také dodnes podporují syrského prezidenta Bašára Asada. Podle izraelských tajných služeb však Moskva v době zákazu prodeje tajně vyškolila íránskou obsluhu, takže systém S-300 by mohl být v Íránu poměrně rychle uveden do provozu.

S-300 může významně přispět k ochraně íránských jaderných továren před případným leteckým útokem, který dodnes nevyloučil Izrael. Sestává z raket typu země-vzduch, které se odpalují z pojízdné rampy a dokážou zasáhnout letadlo nebo raketu s plochou dráhou letu ve velké výšce i dálce – v závislosti na typu systému – a to i několik cílů najednou. Podle vojenských analytiků ho lze využít nejen k obranným účelům.

Putinovo rozhodnutí proto znepokojilo zejména Izrael, který se obává, že by mu systém S-300 zkomplikoval potenciální úder v případě, že Teherán mezinárodní dohodu poruší a k výrobě atomové bomby se vrátí. Zrušení sankcí také posílí íránskou podporu terorismu v regionu, kde Teherán dodává zbraně a finanční prostředky libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh a palestinskému Hamásu. Ruský krok je přímým důsledkem nedávné jaderné dohody, kterou Izrael považuje za nepřijatelnou.

Znepokojení vyjádřil i Washington, podle něhož prodej systému ještě víc destabilizuje Blízký východ. Ministerstvo zahraničí soudí, že vzhledem k íránskému počínání v zemích jako Jemen, Sýrie nebo Libanon není vhodná doba na to, aby Teherán takovou zbraň získal. Podobně se vyjádřilo i Německo.

Plánovaná dodávka S-300 pro Írán také zvýšila obavy arabských zemí z dalšího posílení hegemonického úsilí Teheránu i z možných komplikací při jejich bombardování jemenských povstalců podporovaných Íránem, které koalice vedená Saúdskou Arábií už několik týdnů provádí.

Není to poprvé, co chce Rusko tento protiletecký systém prodat zemi, na kterou se vztahují mezinárodní sankce. Před dvěma lety jej měl dostat i Asadův režim, ale i tehdy Moskva couvla pod tlakem Spojených států a Izraele, který se bál, že se systém dostane do rukou Hizballáhu. Ten by jej teď mohl dostat od Íránu.

Západní analytici jsou však přesvědčeni, že Írán chce S-300 proto, aby ztížil případný izraelský vojenský úder. I když ale politici Izraele ruské rozhodnutí kritizovali, jeho vojenští představitelé systém nepovažují za nepřekonatelnou překážku. Podle nich jistě zkomplikuje shromažďování zpravodajských informací i eventuální bombardování, ale v útoku izraelským letounům nezabrání. Izrael by jen musel investovat značné částky do zbraní, které S-300 překonají, soudí experti.

To ovšem nic nemění na tom, že Rusko jako první narušilo shodu šesti velmocí, že protiíránské sankce budou zrušeny postupně, až jestli Írán dohodu dodrží. A Teherán z ní těží dříve, než ji vůbec podepsal a začal plnit. Kupuje si vojenský systém na ochranu jaderných zařízení před izraelským útokem, přestože tvrdí, že s omezením jaderného programu souhlasí.