Poslanci Evropského parlamentu se nyní dělí na ty, kteří rekonstrukci ekonomiky po koronaviru chápou jako důvod k odložení Zelené dohody, a na ty, kteří s tím nesouhlasí. Obě strany napsaly dopisy vedení evropských institucí.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) inicioval vznik dopisu (zde) vedení Evropské komise, Evropské rady i Evropského parlamentu, který navrhuje odložení Zelené dohody. Upozorňuje na obrovské prostředky, které budou jednotlivé evropské země potřebovat k sanaci koronavirových škod a k nastartování ekonomiky. A na to, jak obrovské náklady vyžaduje zamýšlené Zelená dohoda a „uhlíková neutralita“.

Jak reflektují poslanci EP, se kterými jste ve styku, šíření koronaviru v Evropě a obrovské náklady, jež s tím jsou a budou spojené? Ptám se na to především s ohledem na „klimatickou legislativu”, kterou má předložit předsedkyně Evropské komise.

Názory poslanců se samozřejmě liší podle jejich obvyklého názorového zaměření, někteří si však uvědomují, že teď nebudou časové, finanční i politické prostředky na prosazování zeleného balíku, i když je jim to třeba osobně proti srsti. Poslanci se nedělí jen podle stran, frakcí, členských států nebo pohledů na určité otázky, ale i podle míry realismu a ochoty vidět realitu takovou, jaká je, a třeba tomu i podřadit své zájmy. Iniciativa na odložení zeleného údělu má být neideologická, vyargumentovaná a prostě reagovat na současnou situaci s cílem ji odblokovat. O to jsme se pokusili.

Podáváte oficiální cestou návrh na odložení celého „zeleného balíku”. Jaké jsou vaše důvody?

Je to jednoduché, jako EU čelíme bezprecedentní krizi, která bude mít dalekosáhlé hospodářské, sociální a politické důsledky. Komise sice promrhala začátek, ale postupně se zmátořila k potřebným opatřením na pomoc členským státům. Jsme však pravděpodobně jen na začátku a dopady mohou být drtivé. K obnově národních ekonomik bude zapotřebí výrazná pomoc EU v oblasti měnové a fiskální politiky, ale nejen to, znovunastartování ekonomiky se neobejde mimo jiné bez snížení regulačních tlaků. A Zelený úděl je v podstatě balíkem nových, rozpočtově náročných regulací.

Proto vyzýváme Komisi, aby ve světle těchto událostí přezkoumala své politické priority, stanovila nové priority víceletého finančního rámce pro příštích šest let a výrazně omezila předkrizové ambice. Teď je čas na pragmatismus, má-li EU tuto šokovou terapii přežít, musí se ukázat jako partner, ne jako někdo, kdo každou krizi využije k posílení kompetencí centra.

Dopis ale není formální návrh na odložení, nýbrž výzva ze strany některých poslanců předsedům Evropské komise, Evropské rady a v neposlední řadě Evropského parlamentu.

Myslíte, že má vaše iniciativa v Evropském parlamentu šanci na úspěch? Nebo spíš, co je potřeba k tomu, aby váš návrh na odložení mohl uspět?

Naším úspěchem by bylo, kdyby si to jednotlivé instituce vzaly k srdci. Zásadní ale bude postoj členských států. Náš částečný úspěch je, že se nám v porovnání s podobnou iniciativou, avšak s opačným znaménkem – hlavně neodkládat Green Deal – slovenského poslance Michala Wiezika, podařilo získat více podpisů od poslanců, kteří zastupují více frakcí a vícero členských států, to vše v polovičním čase.

Slibné jsou některé signály od představitelů EU, z nichž plyne, že mají stejné obavy jako my, když Charles Michel chce nový Marshallův plán, Ursula von der Leyenová se bojí o budoucnost EU a Schengenu.