Předseda Národní rady Slovenské republiky Richard Sulík organizuje slovenské NE záchrannému deštníku. A varuje: EU směřuje k socialismu.

Pane Sulíku, jste hrobníkem Evropy?

V žádném případě. Proč já?

Neboť můžete euro přivést ke krachu, odmítnete-li ve slovenském parlamentu rozšíření záchranného deštníku EFSF.

Proti EFSF rozhodně budeme hlasovat. Pád eura si nicméně nepřejeme. Jde tu jen o ten záchranný deštník. Dluhovou krizi nelze přece řešit dalšími dluhy. To je, jako byste chtěl požár zdolat ventilátorem. Co eurozónu a euro ohrožuje, je záchranný deštník sám.

Jiné vlády eurozóny tvrdí pravý opak.

To jsou názory politiků, nikoli odborníků. Dva dokonce odstoupili, aby proti záchranné politice protestovali: Axel Weber, šéf Bundesbanky, a Jürgen Stark, hlavní ekonom Evropské centrální banky. Dokonce i poradci německé vlády jsou jiného mínění.

Vy chcete, aby Řecko zkrachovalo?

Řecko musí vyhlásit platební neschopnost. Následovat pak musí jeho výrazné oddlužení, asi o padesát procent. To, co se teď prodává jako podíl privátního sektoru na základě rozhodnutí Evropské banky z července, žádnou spoluúčast bankovního sektoru vlastně nepředstavuje. Ten jen své dluhopisy proměňuje za jiné, níže sice úročené, o to ale jistější. Nakonec na tom banky ještě vydělají.

Může vůbec Řecko po radikálním oddlužení zůstat ještě v EU?

Řekové nemohou být vyloučeni. Proto si to musí rozhodnout sami, nejspíš v nějakém referendu.

Co by bylo ekonomicky správné?

Bylo by lepší, kdyby Řecko v eurozóně zůstalo. Tlak na strukturální reformy by potom byl větší. Ano, Řecko toho musí ještě udělat hodně: musí vybudovat daňovou správu, na mnoha finančních úřadech tam ještě ani nemají počítač. Otázkou jen zůstává, zdali to obyvatelstvo stráví. Ještě léta bude totiž trvat, než přijde první úroda.

Sama vaše země se před rokem ocitla v potížích: velké banky jste museli sanovat, hodně šetřit, krátit sociální dávky. Mohou se Řekové v něčem od Slováků poučit?

Co nám pomohlo nejvíc, byla daňová reforma, na níž jsem se podílel. Zrušili jsme téměř 200 daňových výjimek a pro daň z příjmů jsme zavedli jednotnou sazbu 19%. Platební morálka se tím zlepšila, a tím se zvýšily i naše daňové příjmy.

Vysoce zadlužené Řecko má snížit daň z příjmů?

Mnozí Řekové tak jako tak žádné daně neplatí. Jestliže se ale daňový systém takříkajíc utěsní, aby se z něj nikdo nemohl vyvléknout, daň z příjmů by tam mohla klesnout i na 15% - pro všechny. Paralelně s tím ovšem musejí klesat i státní výdaje. Například: v řecké armádě mají 1300 pancéřových vozů a 134 000 vojáků. Naše země je poloviční, má ale jen desetinu vojáků. Vždycky se sice poukazuje na konflikt mezi Aténami a Ankarou, ale nejsou snad obě země v NATO?

Když Řecko zkrachuje, půjdou do bankrotu i banky, které drží státní dluhopisy. Nemáte strach z podobně nebezpečného vývoje, jako tomu bylo v roce 2008 po pádu Lehman Brothers?

Banky bych zbankrotovat nechal. To přece neznamená, že by se platební režim odkládal z dneška na zítřek. Banka, která zkrachuje, dostane likvidátora, jenž ji při životě udrží. Co ale musejí státy garantovat, je režim všeobecné šetrnosti. Bylo by to levnější, než zachraňovat banky.

Rozšířený úsporný deštník by mohl země jako Španělsko uchránit od nájezdů spekulantů, je-li už v úpadku Řecko. To Vás nepřesvědčí?

Ne, Španělsko si může a musí svoje problémy vyřešit samo. Úroky možná porostou, ale to přece jen zvyšuje motivaci k řádnému hospodaření.

Je vám tedy osud eurozóny lhostejný? Na prvním pomocném balíčku se vaše země také nepodílela...

Máme nejnižší mzdy v eurozóně. Proč bychom tedy měli zachraňovat Řecko? Aby tam mohli vyplácet důchody 1200 euro, třikrát vyšší než u nás? A teď máme přispívat, abychom pomohli Španělsku nebo Itálii? Vždyť severní Itálie je nejbohatší region v Evropě! Článek 125 Lisabonské smlouvy hovoří jasně: každá země ručí za své dluhy sama.

Není ale přesto eurozóna i společenstvím vzájemné solidarity?

To je perverzní solidarita, o čem tu teď mluvíme. Je to cesta k socialismu: nakonec na tom budou všichni stejně špatně, i Slovensko. Stane-li se nějaká německá firma insolventní, ostatní firmy jí přece také nepomohou. Život už insolventní situace přináší, s tím se musíme smířit. Eurozóna bude nicméně fungovat jen tehdy, když státy budou umět krach zvládat, a všichni investoři o tom budou vědět.

Německo a Francie se vyslovily pro společnou evropskou hospodářskou vládu. Půjde Slovensko také touto cestou?

O tom nemohou rozhodovat politici, a už vůbec ne padesát nebo sto lidí v Bruselu. Je nutno zeptat se občanů, v referendech nebo u voleb.

Zač se budete zasazovat vy?

Já jsem proti společné hospodářské vládě. Nelze řídit všechno. Evropa žije ze svojí rozmanitosti, z rozličných kultur, idejí a řešení. To nelze všechno srovnat do jedné lajny.

Měla by se Evropa spoluvyvíjet těsněji?

Ona se už těsněji spoluvyvíjí. Vidím to u nás v Bratislavě. Nacházíme se na hranicích s Rakouskem, Maďarskem a Českou republikou. Od našeho připojení k Schengenské smlouvě sleduji, jak se rozdíly smazávají a jak stále více Slováků žije v Rakousku. Přirozenému vývoji nelze zabránit, ale ani by se neměl uměle urychlovat.

Jestliže slovenský parlament rozšíření záchranného deštníku odmítne, všem ostatním zemím to sváže ruce. Je to správné?

Když byl EFSF založen, stačilo, že 90% finančních příslibů bylo k dispozici. Dnes se musí o rozšíření rozhodovat jednohlasně. My jsme si to ale nevymysleli.

Vidíte tu nějaké řešení?

Když budeme u nás jednotní, mohlo by Slovensko od EFSF odstoupit zcela. To by byla pro nás výhoda, dokonce obrovská výhoda. Jistěže ale nechci jiným zemím bránit v tom, aby daně svých občanů vrhaly na záchranu zemí jiných. Do toho mi přece nic není.

Jste také pro to, aby Slovensko eurozónu opustilo, jestliže tato kráčí směrem k socialismu?

Je ještě příliš brzy se o tom rozhodnout. Euro stále ještě považuji za projekt velmi dobrý, já sám jsem byl výrazně pro. V dobách, kdy se u nás o tom rozhodovalo, jsem byl poradcem ministra financí. Bylo dobré, že jsme se stali členy eurozóny. Ale platí to jen za jednoho předpokladu: že se pravidla budou dodržovat.

Z deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung přeložil