19.3.2024 | Svátek má Josef


ROZHOVOR: EU je vyloženě schizofrenní útvar

28.5.2020

Existenční hrozby vyžadují výjimečné zásahy. Německo a Francie navrhují vytvořit evropský program v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po koronavirové krizi. Mělo by jít o kombinaci grantů a úvěrů. Podporu z fondu mají čerpat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Co říkáte plánu Berlína a Paříže?

Domnívám se, že tady nejde v první řadě o koronavirus. Jsem si jistý, že pokud by nedošlo k brexitu, žádné záchranné balíčky by se nyní nevymýšlely a nechystaly. Naprostá většina uvažované částky má sloužit jako jakási kompenzace Itálii, aby neuvažovala o odchodu z Evropské unie. Je to jeden ze zakládajících členů, takže psychologické dopady by byly ještě větší než v případě brexitu.

Hlavními příjemci budou nejspíše Itálie, Španělsko a Francie. Měli bychom se i my na fondu solidárně podílet?

Jeden z hlavních argumentů proti přijetí eura říká, že pokud bychom euro přijali, museli bychom přispívat v rámci eurozóny na ty země, které jsou na tom nejhůře, zatím především na Řecko. Nedává smysl, abychom se při nevýhodném kurzu koruny solidárně podíleli na vylepšování bilancí ekonomik, které používají euro a jsou navíc mnohem větší, výkonnější, produktivnější, zkrátka modernější než ta naše. Proč bychom měli dávat almužny svému ekonomickému vzoru?

Rakousko, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko jsou proti, podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze nesmí jít o darované peníze. Mělo by se Česko k těmto státům přidat?

Zmíněné země poukazují na zásadní problém, a sice na to, že Evropská unie je vyloženě schizofrenní útvar. Na jedné straně mají v Bruselu plná ústa podpory svobodného obchodu a volného trhu. Chtějí odstraňovat všechny bariéry, které brání fungování trhu přes jakékoliv hranice. Když se ale vyskytne problém, mají být v rámci těchto hranic obdarovávány země, kterým se nedaří. Evropská unie je podivná bytost, která by se chtěla napůl podobat Adamu Smithovi a napůl matce Tereze. Na takové křížení by si netroufl ani Mičurin.

Nebude nám nyní v unijních hlasováních chybět dříve k mnohému skeptická Velká Británie?

Určitě bude. A dovedu si představit, kolik bruselských politiků, kteří naoko odchodu Británie litují, se ve skrytu duše tetelí radostí. Ale pokud vím, jedná se v současné době o přijetí Albánie, takže počet členů se zase vyrovná. Pokud odejde Itálie, mohli bychom přijmout třeba Kosovo.

Český premiér Andrej Babiš považuje návrh Francie a Německa na evropský záchranný program po pandemii koronaviru o objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) za nefér. „Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,“ řekl. Pane profesore, jak to vidíte vy?

Tady se ukazuje, že pan premiér neuvažuje dostatečně proevropsky. Trestat někoho za jeho úspěch přece vůbec neodporuje našim nejvyšším hodnotám. Jak jinak vysvětlit, že Maďarsko má být trestáno za to, že se ubránilo vlně ilegální migrace? Připravuje se trest pro Řecko, které zatím odolává turecké snaze exportovat přes něj do Evropy další migranty. Tresty jsou v našem společenství pro úspěšné a vysoké odměny pro neúspěšné. Ale o tom balíčku ve výši půl bilionu eur už jsme mluvili.

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler zveřejnil čísla, podle kterých Česko bude v případě implementace obřího záchranného balíčku patřit do menšiny zemí, které budou čistými plátci. Končí podle vás „bohaté“ časy a přichází místo nich doba, kdy naopak bude EU natahovat ruku směrem k nám?

Není to žádný předěl a nic kvalitativně nového. My přece už řadu let odevzdáváme do bohatších evropských zemí několikanásobek toho, co k nám přichází formou dotací. Je třeba stále zdůrazňovat, že z Česka odtékají peníze bohatým vrstvám na západ od nás, zatímco na dotace, které dostáváme, se skládá běžný daňový poplatník v západních zemích. Je tady pořád stejný princip. Bohatí investoři jsou odměněni za to, že získali často směšně lacino naše firmy a obsadili naše trhy, běžný daňový poplatník na Západě nese náklady na buzení zdání celoevropské solidarity.

Ještě existuje jeden pohled, který by se dal shrnout jako: „My jsme koronavirovou krizi zvládli dobře, proč tedy máme být biti na tom, že někdo jiný si dal menší pozor?“ Co říkáte tomuto pohledu na věc?

Jakmile Evropská unie začala trestat za úspěšnost, musí v tom být naprosto důsledná a nesmí z tohoto principu slevit. Jinak by její politika vypadala oportunisticky a nevěrohodně.

Přitvrzuje se rétorika mezi Čínou a USA, padají slova o nové studené válce. Domníváte se, že k něčemu takovému v blízké budoucnosti může dojít?

K nové studené válce hned mezi třemi mocnostmi dochází už dlouho. V podstatě vypukla v momentě, kdy se ukázalo, že Jelcin už nestihne přivést Rusko k naprostému kolapsu a k následnému lacinému výprodeji. Mezi USA a Čínou vznikla nejpozději v momentě, kdy se zjistilo, kolik amerických firem se kvůli vyšším ziskům přestěhovalo do Číny, a když se Čína začala zbavovat amerických dluhopisů. Jestliže někomu přenecháte svoji ekonomiku a druhého se vám nepodaří rozparcelovat a přivlastnit si jeho zdroje, musíte připravovat válku. To je snad logické. Samozřejmě s odvoláním na demokracii a lidská práva. Aby to trochu vypadalo.

Pokud by v příštích letech v Pacifiku došlo k válečnému střetu mezi Spojenými státy a Čínou, Američané by tuto válku prohráli. Vyplývá to alespoň z tvrzeních analytiků Pentagonu, kteří se rozhodli vymodelovat, jak by v této oblasti dopadly některé bitvy. Kdyby se Američané v jednom z nastíněných scénářů rozhodli pro obranu Tchaj-wanu, nemuseli by uspět. Vyplývá tak ze simulace odehrávající se roku 2030, kdy by již Čína mohla disponovat novou generací letadlových lodí, torpédoborců či útočných ponorek. Informuje o tom britský list The Sunday Times. Mění se podle vás zásadním způsobem rovnováha sil ve světě?

Zásadním způsobem se mění především mentalita, se kterou se tady zcela záměrně pracuje. Lidé jsou podobnými simulacemi bojů připravováni na vypuknutí reálného konfliktu, který by nepřežili ani ti dnešní válečničtí simulanti. Ale to je pro nás ostatní jen malá útěcha.

Vyhrocuje se situace kolem Tchaj-wanu, Peking chystá poblíž ostrova námořní manévry, premiér Li Kche-čchiang v jinak obvykle znějícím projevu o připojení ostrova k pevnině vypustil klíčové slovo „mírové“. Nepokoje panují v Hongkongu, ve kterém dochází ke změnám, které podle opozičních představitelů ohrožují jeho nezávislost. Značí měnící se rétorika Číny nebezpečí?

Na to se zeptejte raději někoho z předních odborníků na problematiku Číny a vůbec na sinologii. Třeba specialisty na nemoci z ozáření Zdeňka Hřiba, anebo učitele fyziky Miloše Vystrčila. Já na to vzdělání ani žaludek nemám.

Vypadá to, že předseda Senátu Miloš Vystrčil odcestuje na Tchaj-wan. Je to podle vás v tuto chvíli důležité? Co to Česku přinese?

Upřímně řečeno, já nevím, co to Česku přinese. Určitě to neví ale ani Miloš Vystrčil. Vzhledem k jeho funkci je ovšem naše srovnatelná míra ignorance v tomto směru v jeho případě přece jen o něco riskantnější.

Ten, kdo požaduje od Číny kompenzaci za epidemii koronaviru, je snílek, řekl v neděli čínský ministr zahraničí Wang Yi během tiskové konference, pravděpodobně i v reakci na opakovaná slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že Čína by kvůli rozšíření koronaviru měla platit. Jak se k těmto slovům stavíte?

Určité racionální jádro to má. Pokud porovnáme počty mrtvých v Číně a ve Spojených státech, pak je jednoznačné, která z těchto dvou zemí funguje v podstatě jako země rozvojová. A vyspělejší státy by měly těm rozvojovým pomáhat.

Ještě k domácí politice. Starosta Řeporyjí Pavel Novotný v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz doslova řekl, že by Vojtěchu Filipovi přál šibenici. Jak vnímáte jeho rétoriku?

Tak to se vám příliš nepovedlo. Rozhovor by měl končit něčím hezkým, optimistickým a uklidňujícím, nikoliv něčím olezlým, slizkým a odpudivým. Nezlobte se, ale nebudu se k této poslední naději ODS vůbec vyjadřovat. Zeptejte se na to jeho kamaráda, spolubojovníka a mentálního spřízněnce Petra Fialy.

Otázky kladla Daniela Černá, PL, 26.5.2020