U nás o tom podrobně informuje Petruška Šustrová 23. června na Neviditelném psu v článku POLSKO: Odposlechy ničí vládu s podtitulkem „V občanech sílí pocit, že politiku stále častěji kdosi diktuje ze zákulisí“. Popisuje, jak v nějaké kavárně se scházejí novináři časopisu Wprost, o něčem si povídají, někdo to nahrál a zveřejnil… a pokračuje:

„V zápětí po zveřejnění výňatků z odposlechnutého rozhovoru Sienkiewicze s Belkou vystoupil vůdce opoziční strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński a vyzval vládu k odstoupení. To sice premiér Donald Tusk odmítl, ale možnost předčasných voleb (po středeční razii) už připouští… Aféře ještě možná není konec; týdeník Wprost má údajně k dispozici také nahrané rozhovory bývalého mluvčího vlády Pawła Grase, ministra zahraničí Radosława Sikorského, bývalého ministra financí Jacka Rostowského a ministra financí Włodzimierze Karpińského. Mimochodem, trochu to připomíná algoritmus olomoucké prokuratury při likvidaci české vlády Petra Nečase, že by se poučili u nás? Petruška Šustrová však vidí v této krizi jen vzpouru občanů proti kabinetní politice.

Dejme tomu, že to částečně tak i může být; nevím, nesledoval jsem to nijak podrobně, ale mocně o tom pochybuji.

Za mnohem podstatnější považuji připomenout jinou vlastnost této vlády.

Je to také vláda, která dobře zná Ukrajinu, ostatně podobně jako řádka jejích předchůdkyň. Zná ji nejlépe ze středoevropských zemí a nejsilněji ji po osamostatnění a zejména po jejím obratu k demokracii podporuje. Momentálně se jí také přirozeně snaží pomoci proti ruské agresi, o níž jsem již v Událostech psal. Její ministr zahraničí Radek Sikorski, odjakživa statečný muž, v tom hraje ústřední roli, je i jedním z nejaktivnějších členů mezinárodních delegací, které se (dosud marně) pokoušejí jednat ve prospěch Ukrajiny s Ruskem, jež momentálně okupuje Krym a zjevně má zálusk na Ukrajinu celou.

A tuto vládu chtějí Poláci svrhnout? Jsou to opravdu oni? Já je nepoznávám. Upřímně řečeno, ani Petrušku Šustrovou.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.