Výsledek polských parlamentních voleb pochopitelně postavil do centra pozornosti jejich vítěze, dosud opoziční sociálně-konzervativní stranu Právo a spravedlnost (polskou zkratkou PiS), která porazila Občanskou platformu, jež v Polsku vládla posledních osm let.

Zájmu by však určitě neměl ujít ani peloton stran, které se umístily na třetím až osmém místě, a to minimálně ze dvou důvodů. Tím prvním je skutečnost, že na polských parlamentních volbách lze pěkně ilustrovat platnost známého rčení, že ďábel vězí v detailech. Z odhadu volebního výsledku sice očividně plynul volební triumf PiS, nicméně reálným vítězem každých parlamentních voleb je až ten, kdo po nich sestaví vládu.

První odhad sice PiSu přisoudil pohodlnou nadpoloviční většinu, zpřesněný odhad již ale majoritu pouze velmi těsnou. Nezbylo než napjatě čekat na oficiální výsledky. O tom, zda se téměř 40 % hlasů pro PiS promění v nadpoloviční většinu křesel v parlamentu nebo nikoliv, totiž spolurozhodoval rovněž výsledek dalších stran.

Polská lidová strana, dosavadní koaliční partner vládní Občanské platformy, měla v odhadech něco málo přes 5 %, což oficiální výsledky potvrdily. Do Sejmu ale těsně nepronikla pravicová euroskeptická strana KORWiN – získala jen 4,76 %. A jeho brány zůstaly zavřené i pro Sjednocenou levici 7,5 %, pro niž jakožto pro koalici platila vyšší, 8procentní klauzule. Jiná levicová strana, Razem, kandidovala samostatně, avšak získala jen zhruba 3,5 %. Levice se tudíž navzájem vybila, přitom kdyby kandidovala společně, nejenže by se do parlamentu dostala, ale vítězné PiS by se tak ocitlo poměrně hluboko pod nadpoloviční většinou.

Druhým – a určitě ne posledním – důvodem, proč si menší polské strany zaslouží pozornost, je hlasování nejmladších věkových skupin.

Mezi voliči ve věku 18 až 29 let sice dle volebního sociologického průzkumu též vyhrálo Právo a spravedlnost, avšak jen se zhruba 25 %. Na druhém místě mezi mládeží skončilo se skoro 20 % hnutí rockera Pawła Kukize, jenž polský politický systém líčí jako zkorumpovanou partitokracii. A třetí místo se skoro 17 % obsadila strana KORWiN svérázného a kontroverzního pravicového provokatéra Janusze Korwina-Mikkeho. Občanská platforma v uvedené skupině nedostala ani 15 %, zato radikálně levicová strana Razem by u nejmladších voličů, byť těsně, překonala 5procentní klauzuli.

Z těchto údajů lze odvodit zejména velkou nespokojenost nejmladších dospělých ročníků s polským politickým systémem jako takovým.

Mladí lidé zkrátka na vlastní kůži pociťují, že jim jejich země neposkytuje tolik šancí k zaměstnání či osobnímu růstu, jak by si představovali. Pokud na tom nastávající vláda nic nezmění, mohou příští volby přinést třeba ještě větší zemětřesení než letos.