Může být vůbec něco takového? Jistěže. Stačí připomenout volby do německého Řišského sněmu v červenci 1932 – a první místo nacistů. Nebo první československé poválečné volby v květnu 1946 – a první místo komunistů.

Co tyto výsledky předznamenaly, netřeba opakovat.

Ve středu 18. května se konaly volby do studentské rady Univerzity Bir Zeit v Palestinskoarabské autonomii. Za normálních okolností by sotva stály za pozornost, tím méně za pozornost Středoevropanů vzdálených nějakých 2700 kilometrů.

Za pozornost ovšem stojí, neboť jejich výsledek je – ano, zlověstný. Volby do studentské rady této významné vysoké školy vyhráli kandidáti teroristického hnutí Hamas. To je ta zlověstná zpráva.

Rada má 51 členů, jejich rozdělení po volbách je následující:

Blok Islámská věrnost (Hamas – vládne v Pásmu Gazy) ... 28 křesel

Blok mučedníka Jásira Arafata (Fatah – vládne v autonomii na území Judeje a Samaří) ... 18

Lidová fronta pro osvobození Palestiny (jedná z palestinskoarabských teroristických organizací) ... 5

Jak „číst“ výsledek hlasování? The Times of Israel píší, že zatímco kdysi bývala tato prestižní univerzita baštou Fatahu, později se síly mezi oběma soupeřícími frakcemi vyrovnaly. Při volbách v roce 2019 obsadily obě formace shodně po 23 mandátech. Nynější výsledek svědčí o jediném: o zvyšující se popularitě teroristického hnutí Hamas na tzv. Západním břehu a klesající oblibě vládnoucího Fatahu tamtéž.

Z toho ovšem vyplývá závěr, na který autor tohoto článku opakovaně upozorňoval. Ukazuje se, jak nebezpečné je řešení založené na takřečeném dvoustátním modelu. Připomeňme: Izrael se vrátí do hranic tvořených linií příměří z let 1949-1967, v Pásmu Gazy a v Judeji a Samaří (tzv. Západní břeh) vznikne arabský „stát Palestina“. Pak už bude stačit málo: jedny volby v takto vzniklém státě, v nichž zvítězí Hamas.

Ne, to není fantazie autora.

Už jednou se přesně to stalo – při posledních volbách v roce 2006. Ve 132členné Legislativní radě Palestinskoarabské autonomie (parlamentu) získal Hamas 74 křesel, tedy nadpoloviční většinu, a Fatah 45. Výsledek: po bratrovražedných řežích dodnes existující dvojvládí. Fatah vládne na území Autonomie v Judeji a Samaří, Hamas v Pásmu Gazy.

To samo o sobě je děsivé, nicméně ve hře je ještě něco horšího.

Teroristický stát svírající úzké území Izraele z obou stran – ze západu a především z východu. Stát, v jehož politickém programu by jako bod č. 1 byla likvidace židovské republiky ustavené v roce 1948 na území historické Palestiny a její nahrazení státem arabským. Tedy zánik jediného státu pro Židy, který na světě existuje - žádný jiný Židé nemají.

Souhlasit s něčím takovým může jen neprozíravý pošetilec (a že jich ve světě i v samotném Izraeli je).

Výsledek voleb do studentské rady univerzity v Birt Zeitu je tudíž varováním a jasným argumentem proti dvojstátnímu řešení.

KDO JE VĚTŠÍ TERORISTA?

The Times of Israel popsaly také jeden příznačný moment z předvolební debaty, k níž došlo den před hlasováním. Na ní se názorově střetli zástupci obou rivalů – Hamasu a Fatahu. A přeli se o to, kdo z nich je větší terorista.

Zástupce Hamasu svým oponentům vytkl, že zatímco vedení Fatahu se během poslední války v Pásmu Gazy (květen 2021) šlo vyplakat do OSN, brigády odporu (čti teroristé) střílely rakety na okupovanou zemi (čti na Izrael).

Zástupce Fatahu (který se oficiálně vzdal teroru, což byl předpoklad zahájení mírového procesu s Izraelem v 90. letech) Mahmúd Daúd, aby nezůstal pozadu, použil argument, který dává za pravdu všem, kdo si myslí, že mezi Hamasem a Fatah zase tak velký rozdíl není.

Ve vášnivé debatě prohlásil: „Subhi Sbeihat, který provedl operaci v Eladu, je členem mládeže Fatahu – on je Fatah!“ Server The Times of Israel dodává, že jeho slova provázel hlasitý jásot profatahovských studentů.

Onou „operací“ v Eladu, městě ve středním Izraeli, byla ovšem podlá a zákeřná vražda tří nevinných Izraelců. Usmrcení byli sekerou letos 5. května.

Zatímco prezident Autonomie Mahmúd Abbás tento teror odsoudil, jeho lidé se k němu hrdě hlásí.

I takovéto zdánlivé detaily je užitečné znát, abychom si vytvořili dokonalejší obraz o tamní situaci.