Před časem se norští politici dušovali, že tamní úřady přestanou krást děti. Po sérii skandálů, které ukázaly na podivné praktiky Barnevernetu, mezinárodních protestech po celém světě a mnoha reportážích. Bohužel chybně.

Nedávno vyšel najevo další případ odebrání dětí v Norsku, který musí všem rodičům nahánět hrůzu. Barnevernet sebral na nějakou dobu dvě děti rodině z Haugesundu. Soud ale později rozhodl, že zcela neoprávněně. Mezitím jim však bylo sebráno i třetí dítě, a to pouhou hodinu po tom, co se narodilo. Dvě nejstarší děti už byly vráceny, ale to třetí se dosud navrátit nepodařilo, přestože navrácení třetího dítěte požaduje i nejvyšší soud.

Případ šokoval i zkušenou advokátku Arnhild Skretting, která zastupuje pár u soudu. Prohlásila, že jako právnička byla šokovaná z toho, jak Barnevernet jedná s tímto párem. Ještě nikdy nic takového nezažila. Tak by se dala ve stručnosti shrnout celá kauza. Jeden odstavec však pro dostatečně zevrubný popis tohoto děsivého příběhu zdaleka nestačí. Budu se proto celé kauze věnovat mnohem podrobněji.

Rodina obětí předsudků

V první řadě bych rád zmínil, že se jednalo o rodinu původem z Afriky, odkud přišli oba rodiče jako uprchlíci. Oba z nich byli dle slov právníků i soudu velmi dobře integrovaní do norské společnosti, která je přijala. Matka ještě v Norsku studovala, aby si zlepšila kvalifikaci, a oba byli aktivní ve své křesťanské kongregaci. První dítě se narodilo v roce 2010, druhé o dva roky později.

Při různých příležitostech se ale oba rodiče cítili být podezříváni ze strany norské sociálky a museli od ní čelit řadě předsudků kvůli svému africkému původu. Na jaře roku 2013 začaly rodičům první opravdu velké problémy. Na základě zprávy o znepokojení ze školky byly děti umístěny do pěstounského domova. Nezkušený asistent totiž „zjistil“, že holčička si prý hrála s panenkou „sexualizovaným způsobem“, a rodiče byli obvinění ze zneužívání. Otec byl zadržen, ale po pár dnech ho pustili zpět na svobodu a děti mohly po dvou měsících zpět domů. Podezření se totiž ukázala jako neopodstatněná.

Ta nejhorší část příběhu ale začala o dva roky později. V prosinci roku 2015 se totiž objevilo podezření z domácího násilí na dětech. Děti byly okamžitě odebrány Barnevernetem. Oba rodiče byli opět vyšetřováni, ale se stejným výsledkem – podezření se opět ukázala jako nepodložená. V té době však byla matka v pokročilé fázi těhotenství a 1. ledna 2016 se rodičům narodilo další dítě – chlapeček. Ten byl hodinu po porodu odebrán a umístěn do pěstounské péče.

Barnevernet je v Norsku více než soud

Rodiče se zcela pochopitelně obrátili na soud a žádali o navrácení dětí. Soud jim dal v březnu roku 2017 za pravdu, a první dvě děti tak byly rodičům vráceny. Nebyly důkazy o tom, že by existovaly okolnosti, které by měly vést k umístění dětí do péče. Soud se navíc vyjádřil velmi kriticky mj. i vůči samotnému jednání Barnevernetu. Z rozsudku se také dozvíme, že podle soudu je „kritickým místem této záležitosti, že Barnevernet zde prokázal důvody a nebral v úvahu základní požadavky pro řádné projednání případu.“

Rodičům tedy dal soud za pravdu, nicméně happy end se nekoná. Alespoň prozatím ne. Jak už jsem psal na začátku, dvě starší děti byly sice rodičům navráceny, ale nejmladší chlapeček dosud zůstává v pěstounské péči. A to přesto, že rozsudek nižší instance potvrdil v září loňského roku i norský nejvyšší soud.

Bohužel se ukázalo jako naivní myslet si, že se Barnevernet podřídí pravomocnému rozhodnutí soudu, jak to bývá obvyklé v právním státě. Dítě jednoduše nevrátili. Svým přístupem se tak norská sociálka vysmála soudu do očí. Asi se budete ptát, proč vlastně nebylo dítě vráceno. Protože si prý už zvyklo na pěstouny a co je pro dítě nejlepší, ví nejlépe krajská rada (Fylkesnemnda), která schválí drtivou většinu toho, co Barnevernet navrhne. A tak rodiče dali celý soudní spis médiím. I ta potvrzují, že rodiče říkají pravdu. Zbavili mlčenlivosti i Barnevernet, ten se však přesto odmítá k případu vyjadřovat.

Kdy Norové pochopí, že jim Barnevernet kazí pověst?

Velmi přesně shrnul současnou situaci norský politik Viddar Kleppe. O Barnevernetu se vyjádřil jako o státu ve státě, který překračuje pravidla, že děti smí být umístěny do pěstounských rodin jen v případě hrubého zanedbání. Vedle toho navíc užívá právníky placené z peněz daňových poplatníků, aby zabránil prohrám u soudu.

„Barnevernet má malou důvěryhodnost. Jediný způsob, jak vše vrátit zpět, je odlišný přístup zaměstnanců v systému a porozumění tomu, že dětem se nejlépe daří se svými biologickými rodiči. Děti smí být odebrány rodičům násilím pouze v případě hrubého zanedbání, vážného zneužívání drog či sexuálního zneužívání. Bohužel se tak dnes neděje a vrcholem je, že sociálka nepřijme rozhodnutí soudu a bere to jako věc své prestiže. Je to nedůstojné,“ prohlásil.

Jestli ještě někdo pochyboval, že se Barnevernet chová jako stát ve státě, tak případ nešťastných rodičů, jimž ani po soudním rozsudku nevrátili dítě, je důkaz hovořící za vše. Jednání norské sociálky je zcela nepochybně flagrantním porušením všech právních jistot. Ptám se proto, jak dlouho ještě bude Norsko a Barnevernet ignorovat soudy a dělat si, co chce.