Důvod je prostý: FDP získala dobré výsledky v minulých volbách hlavně kvůli tomu, že slibovala razantní reformy, ale ty se nekonají a v důsledku toho se zase preference této strany drasticky propadly z 14,6 až na pět procentních bodů. Proto vyhlídky na setrvání ve funkci šéfa strany jsou v případě pana Westerwelleho stále horší a horší. Zároveň se totiž množí i výhrady proti způsobu, jakým vykonává funkci místopředsedy vlády a hlavně ministra zahraničí.

Podle posledního průzkumu veřejného mínění, tzv. politického barometru, hlavním viníkem poklesu preferencí FDP je právě předseda strany Quido Westerwelle. Jen 39 procent dotázaných se domnívá, že Westerwelle ve funkci šéfa strany přežije příští rok, a 51 procent, tedy většina Němců, se domnívá, že ne. Tím by totiž jeho desetiletá kariéra v čele strany skončila. Zajímavé ale rovněž je, že 70 procent dotázaných se domnívá, že propad preferencí této strany i po případném odchodu starého šéfa se jen tak rychle nezlepší. Jen 24 procent respondentů se domnívá, že by mohlo v nejbližší době dojít k vylepšení situace FDP na politické scéně.

Výsledky průzkumu, který byl zveřejněn v minulých dnech, ale jen potvrzují to, co prosakuje na povrch z hádek, které se odehrávají uvnitř strany. Nejsilněji se na veřejnosti vyjádřil šéf frakce FDP ve Šlesvicku-Holštýnsku Wolfgang Kubicki, když při rozhovoru s novináři prohlásil, že situace uvnitř strany mu připomíná dobu, kdy se hroutila Německá demokratická republika. Zároveň se ale Westerwelleho trochu zastal, když řekl, že je mu ho líto, jak se s ním zachází. I tato vyjádření jsou symptomatická pro bezradnost strany, která si neví se sebou evidentně rady. Ve volbách kvůli razantním představám o změnách a silné rétorice dostala nečekaně málem patnáct procent, ale prosadit její program v době krize a proti CDU/CSU se této straně samozřejmě nemohlo podařit, protože Němci jsou na dosažené sociální jistoty velmi citliví. Viníkem tedy není rozhodně jenom pan Westerwelle.

Dost přesně tuto situaci ale také ilustruje postoj ministra hospodářství Rainera Brüderleho, který si dokonce, jak prosakuje z kuloárů, představuje, že by mohl Westerwelleho vystřídat, když říká, že zatím má Westerwelle důvěru celého předsednictva, či presidia, jak se v Německu říká. A dodává: "Ddobrých výsledků jsme dosáhli ve volbách hlavně proto, že jsme byli jednotní, a abychom mohli být úspěšní i v budoucnu, musíme být opět jednotní. Volby se vyhrávají žhavým srdcem a chladnou hlavou. Takoví musíme být i dnes."

Za touto větou je možné ale číst i další sdělení, a sice, že FDP nemá jinou tak silnou figuru, která by pana Westerwelleho mohla nahradit, a ani pan Brüderle se necítí takovou figurou být. Ve straně zřejmě za ním nestojí dost lidí, kteří by jeho kandidaturu podporovali.

Podobně se vyjádřil i ministr pro podporu rozvojových zemí Dirk Niebel, když v televizi ZDF prohlásil: "Jsme v těžké situaci, ale nikdo, kdo se teď hlásí o slovo, nepředkládá nějakou rozumnou a dobrou alternativu. Buďto předsedu odvolejme, nebo ho podpořme, jiná možnost není. A protože jinou alternativu nemáme, musíme ho podpořit." Podobně hovoří Martin Bahr předseda FDP ze Severního Porýní-Vestfálska

Sám Westerwelle podle posledního Bild am Sonntag odstoupení z pozice šéfa strany odmítá, ale zdá se, že nevylučuje možnost v květnových volbách nekandidovat. Jak to dopadne, budeme moci nejspíš odečíst i z tradičního setkání špiček této strany na Tři krále. Rozhodně ale tato situace již nyní značně oslabuje Westerwelleho pozici ve vládě paní Merkelové, která ovšem činí vše pro to, aby se černo-žlutá koalice nerozpadla. Proto se v minulých dnech od názorů pana Westerwelleho, že blahobyt nemůže mít Německo bez námahy, zřetelně distancovala, ač měl předseda FDP pravdu.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6

Autor je novinář a spisovatel