Zisky AfD ztíží vytváření stabilních vládních většin

Ostře sledované volby v Sasku a Braniborsku nemá velký smysl hodnotit na absolutním žebříčku výsledků. Ten láká k interpretaci, že ač si protimigrační AfD polepšila, tak vítězi zůstávají křesťanští (CDU, v Sasku) a sociální (SPD, v Braniborsku) demokraté. To je sice pravda, ale je to tak úzký výsek vzkazu voleb ve dvou postkomunistických zemích Německa, že o realitě vypovídá jen velmi málo.

Z pohledu volebních zisků je AfD jasným vítězem (v Sasku si polepšila o 17,7 procenta, v Braniborsku o 11,3). Polepšili si i Zelení (v Sasku o 2,9, v Braniborsku o 4,6 procenta), ale přesto zaostali za očekáváním, za sliby dvouciferných výsledků i za slovy volební lídryně Ursuly Nonnenmacherové, že je připravena stát se premiérkou Braniborska.

Důležité je i pořadí poražených. Ztráty křesťanských i sociálních demokratů se očekávaly. Ale to nic nemění na faktu, že hlavním poraženým je postkomunistická Levice (v Sasku ztratila 8,5, v Braniborsku 7,9 procenta). To ilustruje fakt, že dost voličů přešlo od Levice k AfD a že ta je víc regionální (identitářskou) silou na východě než stranou ideologickou. Což ale nemění nic na tom, že její braniborský lídr Andreas Kalbitz je radikální nacionalista (účastnil se festivalu „Vlasti věrné německé mládeže“). Jak píše Ulf Poschardt, šéfredaktor listu Die Welt: „Ne každý z těch voličů je pravicový radikál, ale každý, kdo volí AfD, ví, kdo je tam jejím lídrem.“

Hlavní dopad voleb spočívá v tom, že s posílenou AfD nikdo nechce jít do koalice. Její ostrakizování tak zkomplikuje vznik stabilních vládních většin. V Sasku dosud vládla velká koalice CDU–SPD. Teď už by většinu nesložila, musela by přibrat Zelené. Braniborsko zase míří k červeno-rudo-zelené koalici (SPD–Levice–Zelení), v Německu již čtvrté. Což jen posiluje argument AfD: my jsme jediní, kdo brzdí posun zavedených stran doleva. Víc nepotřebují, čím silnější ostrakizace, tím větší posílení u příštích voleb. Vítejte v dalších politicky zacementovaných zemích.

LN, 3.9.2019