Prakticky všichni mojí příbuzní i přátelé z mládí, kteří buď emigrovali nebo se vystěhovali do Německa, žijí v Bádensku-Württembersku. Včetně mého bratra.

Proto je mi tato část Spolkové republiky nejbližší - a také proto mě zajímalo, jak dopadnou nedělní volby do zemského sněmu především tam. A ovšemže i v dalších dvou zemích, kde se volilo.

Byly výsledky neočekávatelné? Nikoli.

Migrace je fenomén, který zejména od loňska hýbe tak silně Evropou, že by bylo překvapivé, kdyby se ve výsledcích voleb neodrazil. Spolková kancléřka zaujímá jisté postoje (ty už byly probrány v médiích ze všech stran, opakovat netřeba) a hlasování bylo tudíž mnohými vnímáno jako svého druhu dílčí referendum o její politice.

Jak dopadlo? To záleží na úhlu pohledu: každý z nás může číst výsledky trochu jinak (a už se tak v rámci internetové publicistiky včetně blogerské děje).

Zastavme se v Bádensku-Württembersku (Ba-Wü). V zemi, která s rozkládá zhruba na polovině plochy ČR a žije v ní přibližně stejný počet obyvatel. Tamní zemský sněm (Landtag) při deseti milionech obyvatel vystačí se 138 zákonodárci (to uvádím jen pro informaci, aniž bych chtěl cokoli naznačovat), přičemž dvě největší frakce dosud (myšleno v končícím volebním období) představovaly strany CDU a Zelení. A tak tomu bude i nadále.

Porovnejme:

Volby 2011
CDU 60 křesel
Zelení 36
SPD 35

Volby 2016
Zelení 47
CDU 42
Alternativa pro Německo (AfD) 23
SPD 19

Je pravda, že CDU vyhrála všechny poválečné volby do zemského sněmu v Ba-Wü, od těch prvních konaných 1952 až do minulých 2011. Letos ji přeskočili Zelení. Poprvé tak skončila druhá – ale všechno je jednou poprvé a udržet prvenství „na věky věků“ je jev v liberální demokracii spíše výjimečný. V Ba-Wü se to stalo právě letos, jsme svědky historické události v této spolkové zemi – a co z ní můžeme vyvodit? Přesněji, co z ní mohou vyvodit tamní politici?

Budou-li nyní analyzovat vzedmutí AfD, neměli by nechat stranou vzedmutí Zelených. Neboť, jak píše v dnešním (14/3) úvodníku na serveru Neviditelný pes Ondřej Neff:

Jen jedno by mě zajímalo – jakým právem ji (AfD – LS) nazývají i naše média populistickou stranou? Copak němečtí Linke a Zelení nejsou populisté a extrémisté?

Co je touto otázkou (také) vyjádřeno? Podle mého soudu nutnost být obezřetný „všemi směry“. A nenechat se strhnout účelovou mediální kampaní proti formaci A, aniž bychom si všímali, co se děje v jiných „koutech“ politického spektra. Nejen v Ba-Wü.

Ano, AfD posílíla, a to výrazně ve všech třech spolkových zemích. Opět porovnejme zisk či ztrátu dvou tradičních (standardních) německých partají (CDU, SPD) versus AfD:

Ba-Wü
CDU ... -12 %
SPD ... - 10,4
AfD ... +15,1

Rheinland-Pfalz
CDU ... -3,4
SPD ... + 0,5
AfD ... + 12,6

Sachsen – Anhalt
CDU ... -2,7
SPD ... -10,9
AfD ... +24,2

Proč nejsem překvapen

Říká se, že voliči to politikům vždycky spočítají. Je to pravda, jsou-li voliči – občané uvědomělí (v tom správném slova smyslu), zajímají-li se o věci veřejné a mají-li zdravý úsudek. Tady malá odbočka: opět se potvrdilo, že chodit k volbám smysl má, nikoli naopak.

Dále: politický establishment může být přesvědčen o jednom, část veřejnosti si ale vždycky bude myslet něco trochu jiného. To se týká také současného problému kolem migrace a cizinců obecně. Ne každý je ochoten (a důvody mohou být takové či makové) akceptovat politiku, kterou u nás někteří nazývají vítačskou, sluníčkářskou, pravdoláskovskou a kdoví jak ještě.

Také proto posílil Jobbik v parlamentních volbách v Maďarsku 2014, také proto šokovala v prvním kole regionálních voleb ve Francii 2015 svým úspěchem Le Penová (další poznámka: opět se ukázalo, že komplikovanější a také dražší dvoukolový volební systém může být pro demokracii nanejvýš užitečný), také proto je v Národní radě SR po volbách 2016 Kotleba a jeho skvadra.

Prostě: jak se do lesa volá, tak se z něj (alespoň občas ) ozývá – a někdy hodně hlasitě. Poučí se politici? Poučí se spolková kancléřka?

Jednu z možných odpovědí přináší dnešní (14/3) Lidovky.cz, které citují deník Frankfurter Allgemeine Zeitung:

Změní Merkelová kvůli tomuto volebnímu výsledku svůj kurz před nadcházejícím summitem EU? To spíš projde velbloud uchem jehly.

Co k tomu dodat? Snad jen: komu není rady – však to známe.

A co průzkumy?

Nechci zatěžovat záplavou cifer, proto jen několik údajů týkajících se „skokana roku“, strany AfD.

Ba-Wü
V období od 14/1 do 4/3/2016 ... 6 průzkumů ... preference pro AfD 10 až 13 %, skutečnost ve volbách 15,1 %

Rheinland – Pfalz
14/1 až 10/3/2016 ... 14 průzkumů ... AfD preference 8 až 11 %, skutečnost 12,6 %

Sachsen – Anhalt
14/1 – 10/3/2016 ... 10 průzkumů ... AfD preference 15 až 19 %, skutečnost 24,2 %

Překvapení? Jak pro koho. Ne pro člověka, který má za to, že v uprchlické krizi se postupovalo od počátku nesprávně. Životní zkušenost říká, že tam, kde se špatně začne, věci obvykle také špatně skončí. Pokud se včas nesáhne k procesu zvanému korekce chyby.

Má EU vůli tak učinit? A není už poněkud pozdě?

Stuttgart, budova zemského sněmu. V pozadí vpravo dominanta nad městem, 217 metrů vysoká televizní věž se skvělým výhledem na zemskou metropoli a pohoří Schwarzwald. /Zdroj: Google Maps.