Éra vlády Angely Merkelové je u konce. A jedním z příznaků je i rostoucí počet článků, které dosud nedotknutelnou kancléřku kritizují. Mezi nimi se objevil jeden, který má výjimečný význam.

Hlavně nezneklidňovat lidi pravdou

Německé noviny „Welt am Sonntag“ patří ke Springerovu koncernu a ten Merkelové tradičně drží palce. Ale před dvěma týdny vyšel právě v těchto novinách článek pod názvem „Vládnout beze stop“. Najdeme v něm pozoruhodné informace o tom, jak dělá Angela Merkelová politiku.

Jsem si sice jistý, že česká média budou vůči německé kancléřce stejně nezaujatá jako vůči Donaldu Trumpovi a zpřístupní českému publiku informace o tom, jak skutečně vládne ta, která chce vládnout i nám. Ale zároveň, bych o tom rád informoval jako první. A to protože dlouhodobě upozorňuji na to, že Merkelová dělá nejenom chybná rozhodnutí, ale navíc není ani vzorem demokratického vládnutí.

Ve „Welt am Sonntag“ se kupříkladu dočteme, že drtivou většinu svých nejspornějších rozhodnutí kancléřka učinila, aniž by o tom s někým diskutovala. To se týká třeba záchrany eura anebo vypnutí atomových elektráren.

„Welt am Sonntag“ se snažil zjistit, jak jsou její rozhodnutí zdokumentována. Pozoruhodné přitom je, že již dvanáct let platí zákon o svobodě informací (IFG). Tento zákon se týká archivování podrobností o vládních rozhodnutích. Podle něj má každý občan právo nahlédnout do dokumentů, grafik nebo videí, které se týkají činnosti kabinetu. Vedle právních dobrozdání k tomu patří sms a e-maily, stejně jako písemné posudky, kalendáře a údaje o služebních cestách.

A proto musí být všechno, co je pro rozhodování vlády významné, shromažďováno a archivováno. Avšak podle „Welt am Sonntag“ dělá Merkelová a její ministři všechno pro to, aby se těmto povinnostem vyhnuli. A proto spolu komunikují a zadávají politické nebo právnické analýzy v takové formě, aby to nepodléhalo zákonu o povinném archivování.

Do toho pěkně zapadá informace, že Merkelová používá po celou dobu svého kancléřství mobilní telefon, který patří její straně CDU. Proč? Zákonné předpisy o archivování se týkají pouze vlády a dalších úřadů, ale nikoliv politických stran. Z toho plyne, že kancléřka díky stranickému mobilu nemusela dokumentovat žádný rozhovor a ani jednu svou sms. Novinář z „Welt am Sonntag“ se pro jistotu informoval ve Spolkovém archivu a tam mu sdělili, že za celou dobu vlády Angely Merkelové neviděli ani jednu její sms.

Zdá se tedy, že vláda Angely Merkelové systematicky (a v rozporu se zákonem) utajuje okolnosti svých rozhodnutí. Takže můj článek by se měl spíše jmenovat: „Jak vládnout bez důkazů“. Když se totiž nelze dopátrat okolností a podrobností vládních rozhodnutí, tak za ně nikdo nemůže být činěn odpovědným.

Proč jsou Realisté pro přímou demokracii

Že se totéž děje i jinde? Ale samozřejmě. Merkelová je jenom zvláště křiklavý příklad toho, co moje strana Realistů kritizuje - totiž současného stylu politiky.

Politici dělají všechno pro to, aby se lidé o tom, co a jak za ně rozhodují, dozvěděli co nejméně. Chtějí co nejpohodlněji vládnout bez obtěžování zdola. To, že jejich rozhodnutí zatíží celou zemi na generace dopředu, je pro ně podružné nebo přesněji řečeno další důvod proč utajují, co se dá.

Pojem reprezentativní demokracie ale znamená, že národy vládnou skrze své volené zástupce. To je ideál a zároveň také iluze. Merkelové tohoto světa si to zařídili tak, že ti, kteří mají jejich vládnutí inspirovat a kontrolovat, jsou pouze ovládáni. Je tedy opravdu nejvyšší čas, aby se občané, kteří nesou důsledky rozhodnutí vlády, podstatně výrazněji podíleli na moci. Poznatky o tom, jak doopravdy vládne německá kancléřka, utvrzují Realisty v jejich úsilí prosadit více prvků přímé demokracie.