Alternative für Deustchland, tedy Alternativa pro Německo, je politická strana, která se transformovala na počátku roku 2013 z občanské iniciativy Volební alternativa 2013 a rovněž v tomto roce se poprvé účastnila spolkových voleb.

V roce 2014 získala již křesla v Evropském parlamentu a dostala se i do zemských parlamentů v zemích bývalé NDR, konkrétně v Braniborsku, Sasku a Durynsku. Strana vznikla z protestního hnutí proti euru a komentátoři o ní píší jako o pravicové populistické straně.

Po zmíněných úspěších ale obraz této strany na zlomu roku zaznamenává trhliny: Vedení je nejednotné hlavně kvůli rozdílným názorům na vztah k Pegidě, hnutí Patriotických Evropanů proti islamizaci starého kontinentu.

Proti demonstracím Pegidy, které v minulých dnech proběhly, se tvrdě ohradila kancléřka Angela Merkelová, která vyzvala občany, aby se podobných akcí nezúčastňovali, protože v srdcích těch, kteří je vyvolávají, je jen nenávist a xenofobie. Za jejím vyjádřením jsou i jasné propočty, že bez cizinců se německá ekonomika neobejde.

Úplně jinak to však vidí místopředseda Alternativy pro Německo Alexander Gauland, který v demonstrantech vidí spojence své strany a přirozený potenciál nových členů.

Ve vedení strany s ním ale všichni nesouhlasí a kvůli tomu se rozpoutala hádka. Šéf strany Bernard Lucke a jeho zástupce Hans-Olaf Henkel se postavili důrazně proti. Naproti tomu Konrad Adam varuje před předsudky vůči novému hnutí a Frauke Petr je od počátku na straně Gaulanda.

Konrad Adam vidí v Pegidě vyjádření nedůvěry lidí těm, kteří jim vládnou. Voliči a ti, co byli zvoleni, se podle něj stále víc a víc vzdalují. Proto je Adam přesvědčen o tom, že je dobře, aby jeho strana nespokojenost a bezradnost protestujících občanů brala vážně.

Politologové sice hovoří o tom, že od dob vzniku Strany zelených nebyly podmínky pro založení nové strany lepší než jsou dnes. Důvod je zřejmý: Vzniká uskupení lidí, ke kterým etablované strany nemají vůbec žádný kontakt.

Jenže vnitřní spory jsou zřejmě tak veliké, že to může stranu v nejbližších dnech marginalizovat, což se ukáže koncem měsíce na stranických dnech v Brémách. Pakliže se tam prosadí Bernd Lucke po změně stanov jako jediný šéf, ostatní by stranu mohli opustit nebo naopak, pokud se Lucke neprosadí, hrozí on vystoupením ze strany. A kompromisní řešení: nechat vše při starém, odmítá šéf Lucke.

Personální boje ale jen zrcadlí hlubší problém, na který musí tato strana odpovědět: Jakou stranou chce být a s kým chce spolupracovat.