Máloco je tak konzervativní jako svět byznysu. Jedním ze symbolů tohoto světa je americký deník The Wall Street Journal, a není proto divu, že byl vždy velmi konzervativní také. Byl, ale už není: na přelomu roku prošel asi největší proměnou ve své 117leté historii.

Televize na papíře

Deník změnil formát, takže místo dosavadních pěti sloupců jsou teď na stránce pouze čtyři. Fakticky jsou tak noviny zhruba o patnáct centimetrů užší. A menší formát znamená i nižší náklady: ročně by díky této změně měl vydavatel ušetřit až 18 milionů dolarů.
V deníku je také více fotografií a přibyla takzvaná infografika - zvýraznění nejdůležitějších informací z článku. S tímhle žánrem přišel v osmdesátých letech minulého století deník USA Today a ostatní noviny se mu zpočátku posmívaly, že jde o pokus dělat "televizi na papíře". Dříve či později však infografiku zavedly všechny deníky.

Přemalovat Michelangela

Jistěže se uměřený The Wall Street Journal neproměnil přes noc v pestrobarevný bulvár. Stále vypadá noblesně. Tým grafiků pracoval na vizuální změně celých čtrnáct měsíců. Jak řekl jeho šéf Mario Garcia profesnímu týdeníku Editor and Publisher, bylo to podobně těžké, jako kdyby dostal za úkol "přemalovat Sixtinskou kapli".
Je to pochopitelně nadsázka, i když ne tak velká. Wall Street Journal nejsou "pouze" noviny, je to instituce s velkou tradicí a historií. A také vlajková loď vydavatelství Dow Jones, které v mediálním byznysu v Americe paří k nejúspěšnějším.
Není divu. Wall Street Journal má celosvětový prodej kolem 2,6 milionu výtisků a až do roku 2003 byl vůbec nejprodávanějším americkým deníkem.
Vydavatelství založili v roce 1882 podnikatelé Charles Dow, Edward Jones a Charles Bergstresser. Začínali v malé přízemní kanceláři v ulici Wall Street na Manhattanu a jejich prvním produktem byl ručně psaný zpravodaj, který roznášeli poslíčci předplatitelům. Ve stejném roce založili společníci zpravodajskou agenturu, která šířila zprávy telegrafem. V roce 1883 začali vydávat odpolední noviny nazvané "Customers' Afternoon Letter", ve kterých se o rok později poprvé objevil Dow Jones Average, tedy vůbec první index Newyorské burzy.
A konečně v roce 1889 se tento deník změnil na Wall Street Journal. Noviny měly čtyři stránky a stály dvě pence. Od roku 1898 vycházely zároveň jako raník.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století činil prodej asi pět tisíc kusů. Od dvacátých let se Wall Street Journal stal jedním z nejvlivnějších deníků v Americe i v celém světě. Podle údajů z roku 2005 mají čtenáři průměrný příjem 191 tisíc dolarů ročně a žijí v domácnosti s průměrným majetkem v hodnotě 2,1 milionu dolarů.

Vydavatel optimista

Wall Street Journal je úspěšným deníkem i v době, kdy si většina vydavatelů novin stěžuje na úbytek čtenářů a bojí se krize. Přispívá k tomu také fakt, že se tomuto deníku asi jako jedinému na světě podařilo prosadit placený model pro své internetové vydání.
V již zmíněném článku v týdeníku Editor and Publisher říká Gordon Crovitz, že je asi jediným manažerem v Americe, který má na vizitce "novinový vydavatel, a je přitom stále optimistou. Ne všichni mu to ovšem věří. A mnozí mediální experti tvrdí: Nejsou právě probíhající změny důkazem, že se i Wall Street Journal bojí špatných časů?
Oficiální verze zní, že důvodem změn je nabídnout čtenářům noviny, které obstojí v informační éře. Wall Street Journal zkrátka řeší stejný problém jako všechny noviny na světě: lidé si je nekupují kvůli zprávám, ale kvůli informacím v širších souvislostech, analýzám a komentářům.V tomto smyslu se proměnil i Wall Street Journal.

Něco jako důkaz

A změna má ještě jeden zajímavý aspekt. Wall Street Journal chce získat nové čtenáře papírových novin mezi předplatiteli internetové verze. Zhruba 400 tisíc čtenářů si totiž koupilo předplatné pouze pro web.
A to je pozoruhodné. Až dosud to přece bylo naopak: noviny lákaly internetovými odkazy čtenáře na web. Není to jasný důkaz, že papír v souboji s webem už opravdu začíná prohrávat?

Autor je novinář