Blížící se zimní olympijské hry v Jižní Koreji přinášejí zajímavé momenty. Zatímco účast dopingově neprověřených „sportovců“ ze Severní Koreje je jistá, MOV rozhodl o dalších zákazech startu ruských sportovců.

Již i samotní obyvatelé Jižní Koreje protestují proti tomu, aby se nadcházející zimní olympijské hry nesly v duchu propagandy Severní Koreje a jejího vůdce Kim Čong - una. V rámci olympijské „strategie“ souhlasila Jižní Korea a MOV s účastí stovek účastníků delegace Severní Koreje včetně hokejistek, které tak připravily o účast na hrách původně nominované hokejistky Jižní Koreje. Trenérka hokejistek pouze rezignovaně prohlásila, že se s tím „nedá nic dělat“.

Stopka pro účast dalších ruských sportovců pár dní před olympiádou, a to několika hokejistů, se tak bohužel stává realitou, která má za cíl dál podrýt spolupráci Ruska a Západu. Je evidentní, že politika významně ovlivnila průběh zimních olympijských her. Je velmi pravděpodobné, že konkrétně Rusko porušilo při hrách v Soči mezinárodní standardy a doping řady ruských sportovců byl potvrzen. Rusko i za této situace, kdy jeho sportovci, kterým byla účast na olympiádě povolena, nebudou moci startovat pod svou státní vlajkou, s účastí souhlasilo a tím přiznalo svůj díl viny. S tím však ostře kontrastuje plán, že korejští sportovci, ať z jihu (drtivá většina) nebo severu (několik) budou pochodovat pod jednou vlajkou „ v zájmu míru v Koreji“. Toto se už Mezinárodnímu olympijskému výboru skutečně vymklo z rukou.

Je přitom více než jisté, že po skončení her se situace vrátí do „normálu“ a Kim opět začne Západ provokovat. A ještě se údajně má konat při zahájení her v Severní Koreji vojenská přehlídka. Právě na tomto výsledku „jednání“ lze plasticky demonstrovat, kdo je ochoten vždycky ustoupit. Tyran Kim pokračuje v čistkách v armádě, kde význam „čistka“ znamená smrt bez soudu. Západní média pak s oblibou přebírají oficiální prohlášení Kimova režimu, ve kterých vyhrožuje USA a speciálně Donaldu Trumpovi. Právě proto, že tepat Trumpa je v amerických médiích dennodenní normou.

Lze dokonce vyslovit tezi, že návrat do „normálu“ (výhružky atomovými zbraněmi ze strany Kima) bude v amerických médiích hodnocen jako důsledek „chybné“ politiky amerického prezidenta. Není to vůbec nereálné. Specifikou mluvené angličtiny je například to, že slovní spojení „dohodl bych se“ a „dohodnu se“ se anglicky řeknou „téměř“ stejně. Takže zatímco média tvrdila, že Trump mluvil o tom, že se s Kimem „dohodl“, Bílý dům to dementoval s tím, že Trump řekl „ byl bych schopen se s Kimem dohodnout“. Podobně i kauza „zapadákovy světa“ vznikla tak, že uvedený anglický vulgarismus „shithole countries“ do médií předal představitel demokratů, zatímco republikánští zákonodárci tvrdili, že seděli rovněž blízko Trumpa a nic takového neslyšeli.

Z toho plyne opět jedno velké poučení - výběr Jižní Koreje jako pořadatele zimních olympijských her nebyl domyšlený. Zjevně se nepočítalo s tím, že Kimův režim vystupňuje vojenské testy a propagandu do té míry, že pak vlastní průběh her bude použit jako pláštík pro „zmírňování napětí“ a bude manifestací „jedné Koreje“. Možná, že již nazrál čas k tomu, aby se místo pro pořádání olympijských her vybíralo nejen podle toho, zda ten který stát je ekonomicky natolik vyspělý, aby hry připravil. Je možná čas na to místa konání zimních i letních olympijských her „ukotvit“ do několika prověřených světových středisek, mezi kterými by se střídavě olympiády konaly.