Pondělní článek v německém zpravodajském týdeníku Der Spiegel s názvem Špinavé tajemství, který hovoří o situaci na druhém veřejnoprávním kanálu německé televize ZDF a podobné články v dalších německých novinách. Již minulý týden jsem hovořil o situaci veřejnoprávních kanálů v Berlusconiho Itálii a snaze našich senátorů učinit z České televize a z Českého rozhlasu parlamentní vysílače a zmíněný článek ukazuje na podobný pokus, který se odehrává v sousedním Německu, kde by kancléřka Angela Merkelová a křesťanští demokraté nejraději odvolali šéfredaktora Nikolause Brendera. Rozdíl je v tom, že to nemohou udělat, to by musel učinit generální ředitel, či jak se tam říká intendant, a ten za svým šéfredaktorem stojí.

Co má paní kancléřka Merkelová proti šéfredaktoru Brenderovi?

Evidentně to, co proti němu již měl Gerhard Schröder, a sice že se chová nestranně a s politiky jedná jako s rovnými partnery: paní kancléřce veřejně vyčítal, že se odmítla zúčastnit před volbami televizních debat kromě jednoho duelu se svým protikandidátem. Pan Brender na sebe upozornil již v roce 2005 při tehdejších volbách, když měl ve volební večer ve studiu zástupce všech stran a Gerhard Schröder se snažil rámusit, hrát dominantní roli. Šéfredaktor Brender ho rázně usadil a získal si tím respekt široké veřejnosti i novinářské obce, protože uhájil nezávislost novinářské profese před celou veřejností. Jak napsal Die Welt, šlo o jeden z vzácných okamžiků, kdy jeviště a zákulisí se spojilo a vytvořily jeden prostor. Kancléřka Merkelová a její strana měla s panem Brenderem ještě jiný problém: Když se mu někdo někdy pokusil něco telefonicky vytýkat, vždycky měl jedinou odpověď, pošlete mi to laskavě písemně. To samozřejmě ze strachu ze zveřejnění nikdo nikdy neučinil, protože by šlo o zásah do statutu nezávislého média. Situace ke změně je teď příznivá, protože panu Brenderovi vyprší na jaře příštího roku smlouva a intendant musí jmenovat šéfredaktora.

Co to znamená prakticky, jak by změny němečtí politici chtěli dosáhnout?

Není to samozřejmě tak jednoduché, ale jistou páku v Německu politici mají, protože tam kromě běžné rady, jako je naše Rada ČT, ještě existuje tzv. správní rada každé veřejnoprávní stanice a od ní tento tlak vychází. V této radě mají křesťanští demokraté většinu. Jenže ve statutu stojí, cituji: „Správní rada dozírá na činnost intendanta převážně ve věci rozpočtu.“ Do jmenování šéfredaktora podle webu Welt-online nemá co hovořit.

Za Brenderem kromě intendanta Markuse Schächtera stojí i všechny moderátorské hvězdy této stanice: Maybrit Illner, Claus Kleber, Marietta Slomka nebo Guido Knopp. Situace je to nelehká, ale stanice má velkou oporu jak v tradici, tak v intendantovi. Když před lety se pokusil kancléř Helmut Khol vyvíjet tlak na předchozího intendanta Stolteho a pozval si ho do úřadu, tak schůzku intendant stále odkládal. Když se konečně dohodli na termínu a intendant za kancléřem přijel, ale ten ho hned nepřijal a nechal ho čekat, intendant úřad opustil, aniž se s kancléřem sešel. Dnešní intendant Schächter je známý jako zásadový katolík a rozvážný bojovník, který se rovněž před nikým neohne, a proto se v Německu hovoří o dvou možnostech: Buď pan Schächter navrhne na šéfredaktora ještě někoho bojovnějšího než je pan Brender, třeba šéfredaktora Die Zeit Giovanni di Lorenza, nebo odejde s Brenderem a učiní z kauzy skandál, který by s velkou pravděpodobností dle odborníků skončil u Ústavního soudu.

Autor je novinář a spisovatel