Ve věci údajné podpory maďarského premiéra střelbě do kazašských demonstrantů mi připadá nejzajímavější role českých médií, která vytvořila tak trochu alternativní realitu. Neexistuje přitom jediný článek významných zahraničních, ani maďarských opozičních médií, o něž by svá tvrzení, že Orbán podpořil střelbu do demonstrantů, mohla opřít.

Co si z maďarské komunikace ke Kazachstánu zaslouží kritiku, je výrok ministra zahraničí Szijjártóa, že události v Kazachstánu představovaly „organizovaný útok na ústavní pořádek země“. Kazachstán je autokratický režim a rozbuška v podobě zdražování energií působí spíše jako projev autentické lidové nespokojenosti. Je nicméně pravdou, že v Kazachstánu existují i islamistické bojůvky, které proti vládě bojují a jejich cílem rozhodně není demokratizace země.

Je samozřejmě nepřijatelné, aby při výbuchu lidového hněvu docházelo k vypalování budov a útokům na obranné složky. Střelbu do demonstrantů bez varování pak také nelze nikterak omluvit. Pokud jde však o samotného Viktora Orbána, kritika vůči jeho telefonátu Tokajevovi je naprosto nepřiměřená realitě.

Maďarský premiér poděkoval za pomoc při evakuacích četných maďarských občanů, zadržených v Kazachstánu, a kromě toho existuje o jeho rozhovoru s Tokajevem jeden jediný záznam, a to informace poskytnutá už zmíněným Péterem Szijjártóem v tomto znění: „Premiér (Orbán) dnes hovořil s prezidentem Tokajevem a vyjádřil mu solidaritu a soustrast nad mnoha a mnoha oběťmi a samozřejmě jsme nabídli naši pomoc.“ To je všechno. Nic víc z předmětného telefonátu neexistuje.

Porovnejme to se včerejším výrokem předsedy Evropské rady, belgického liberála Charlese Michela, který na rozdíl od Orbána mluví jménem EU: „Diskutovali jsme s prezidentem Tokajevem o nejnovějším vývoji v Kazachstánu. Vyjádřili jsme soustrast nad ztrátami na životech v době, kdy celý Kazachstán truchlí. Zdůraznili jsme význam partnerství EU s Kazachstánem a podpory suverenity, bezpečnosti a stability při plném respektování lidských práv a základních svobod.“

Ano, je více než ošemetné kondolovat kazašskému prezidentovi k úmrtí demonstrantů, které způsobil jeho režim. Proč se však česká média zaměřují na Viktora Orbána do té míry, že z toho vytvářejí palcové titulky, a naprosto ignorují totožný výrok předsedy Evropské rady? Je-li takový čin (kondolovat k úmrtí demonstrantů režimu, který útok nařídil) skandální, není více skandální, děje-li se ve jménu celé EU, tedy i nás?

My nezodpovídáme za slova a činy maďarského premiéra, to ať si zhodnotí maďarští voliči, ale „my jsme EU“, tak to přece slýcháme? Není pro nás tudíž podstatnější, co říká předseda Michel? Předseda Evropské rady kondoloval jménem EU Tokajevovi k úmrtím demonstrantů. A u nás vytváří titulky totožný postup pana Orbána, jehož příchylnost k nejrůznějším asijským režimům rozhodně nesdílím.

Pokud jde o politické reakce, radil bych uměřenost a fact-checking.

Převzato z profilu.