Dva mrtví Jordánci pomohli vyřešit krizi okolo detektorů kovu na Chrámové hoře

V konfliktu mezi Izraelem a arabským světem neexistuje výbušnější téma než Chrámová hora v Jeruzalémě. Žádné také není spojeno s takovou mírou arabského fanatismu. Přitom byl Izrael v roce 1967 tak velkorysý, že navzdory vítězství v šestidenní válce i skutečnosti, že na Chrámové hoře stály ve starověku dva nejposvátnější židovské chrámy, přenechal správu celého chrámového okrsku náboženské nadaci Waqf poraženého Jordánska s tím, že představitele Waqfu bude jmenovat ministerstvo pro náboženské záležitosti v Ammánu. A tak je to dodnes, jen s tím rozdílem, že od roku 1994 jmenují představitele Waqfu Palestinci. Izrael podle dohody zajišťuje jen bezpečnost okrsku. Stojí za zmínku, že izraelské návštěvníky doprovázejí na Chrámové hoře policisté a židé se tam nesměji modlit.

Přestože Izrael se nikdy nepokusil tento stav změnit a neustále to opakuje, Palestinci ho z toho pravidelně obviňují a při každé takové příležitosti se zvedne vlna násilností. Tu poslední vyvolalo rozhodnutí izraelské vlády instalovat u všech vstupů na Chrámovou horu detektory kovu. Před deseti dny odtamtud tři izraelští Arabové – tedy izraelští občané, kteří nemusí procházet kontrolními stanovišti – zastřelili dva izraelské vojáky zbraněmi, které do chrámového okrsku propašovali, jak ukázala videonahrávka policie. Bezpečnostní rámy měly podobným akcím zabránit.

Útočníci, kteří byli při policejním zátahu zabiti, dobře věděli, co dělají. Věděli, že incident na Chrámové hoře vybičuje Araby k šílenství a povede k protestům v celém muslimském světě i k násilí. Dokázal by vyvolat i náboženskou válku; někdejší zástupce ředitele izraelské bezpečnostní služby Šin Bet Gideon Ezra dokonce říkával, že i třetí světovou.

Skutečně propuklo peklo. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás sice útok atypicky odsoudil, ale vzápětí rozpoutal tradiční umělou bouři kvůli údajné izraelské snaze „změnit status quo na Chrámové hoře“ – jako by jej mohly ovlivnit detektory kovu. Podle něj jimi chce Izrael „ovládnout mešitu Al-Aqsá“. Palestinský premiér Ramí Hamdalláh označil instalaci rámů za „agresi“ a Palestinci slíbili, že „obětují své duše i krev“. Abbás přerušil styky s Izraelem a vůbec poprvé i bezpečnostní spolupráci. Vyzval svět, aby ho přiměl k odstranění detektorů, a žádost adresoval i zeti Donalda Trumpa Jaredu Kushnerovi. Obvolal všechny hlavy arabských států a stěžoval si na OSN. Jeho hnutí Fatah i teroristický Hamás vyzvaly Palestince k protestům a teroristé z Gazy odpálili na Izrael dvě rakety. Násilné demonstrace se konaly v Jeruzalémě, po celém Západním břehu i v Gaze. Zahynuli při nich čtyři Palestinci, pátého zabila vlastní zápalná láhev a stovky dalších byly zraněny. Proti údajné izraelské snaze zmocnit se Chrámové hory se protestovalo i v Bejrútu, Ammánu, Londýně nebo Kuala Lumpur a Turci v Istanbulu napadli dvě synagogy.

V pátek večer pronikl 19letý palestinský útočník do izraelské osady Halamiš na Západním břehu a ubodal tři členy jedné rodiny, která slavila narození vnuka. Zaklepal na dveře a oni mu otevřeli v domnění, že přišel na oslavu. Útočník svůj čin zdůvodnil na Facebooku „nutností bránit mešitu Al-Aqsá“. Z téhož „důvodu“ v pondělí pobodal Palestinec izraelského civilistu v Petach Tikvě. A v neděli došlo k incidentu na velvyslanectví Izraele v Ammánu, kde izraelský člen ochranky zastřelil v sebeobraně dva Jordánce, z nichž jeden se ho pokusil zabít. Spor kvůli Chrámové hoře tak ještě zkomplikovala nejvážnější diplomatická krize s Jordánskem za posledních dvacet let.

Ammán vzhledem k protiizraelským náladám veřejnosti odmítl člena ochranky pustit ze země, a tak se rozběhlo horečné jednání. Izraelský premiér Binjamin Netanjahu hovořil s králem Abdulláhem a do Jordánska odjel vyjednávat ředitel tajné služby Šin Bet a americký blízkovýchodní zmocněnec Jason Greenblatt. Ještě v pondělí v noci se všichni izraelští diplomaté, včetně člena ochranky, vrátili z Jordánska domů a v úterý ráno začala policie odstraňovat detektory kovu z Chrámové hory.

Izraelská vláda oznámila, že tak činí „na doporučení bezpečnostních složek“ a „nahradí rámy vyspělými monitorovacími kamerami“, které dokážou zjistit zbraně a výbušniny a identifikovat obličeje. Rozhodnutí má však skoro jistě přímou souvislost s jordánským incidentem a odstranění detektorů byl ústupek za propuštění diplomatů, protože Abdulláh o to údajně požádal.

Detektory kovu měly být na Chrámové hoře dávno, protože palestinské zbraně se tam našly už vícekrát. I teď tam policie objevila množství granátů, nožů, praků a obušků. Vražda izraelských vojáků instalaci bezpečnostních rámů plně ospravedlňuje. Izraelci i zahraniční turisté, kteří si přejí Chrámovou horu navštívit, jimi musí procházet už řadu let. Bezpečnostní rámy a na 5000 kamer jsou i na nejposvátnějším místě islámu v Mekce. Palestinci však zavrhli i kamery a prohlásili, že odmítají „jakékoli izraelské bezpečnostní opatření“. Jejich odpor vůči detektorům kovu, které jsou dnes u památek, mešit a kostelů na celém světě, se bohužel nedá vysvětlit jinak, než že na Chrámovou horu chtějí dál pašovat zbraně a střílet po Izraelcích.

Přestože jsou bezpečnostní opatření namístě, je v případě chrámového okrsku nutné postupovat zvlášť opatrně, protože jde doslova o život – když kvůli obyčejné procházce Ariela Šarona po Chrámové hoře vypukla v roce 2000 druhá intifáda, trvala čtyři a půl roku a vyžádala si na 4000 obětí na obou stranách.