Zřejmě proto, že Vánoce nemají zdejší původ, ale představují jakýsi obchodní odvar svátků importovaný z křesťanštějšího zámoří, nadělovalo si Japonsko s předstihem již v adventním období. Jde o dárky různorodé, made in Japan i z dovozu. Mnohdy budí rozpaky, protože k nim není přiložen návod na použití. Podívejme se do krabiček na některé z nich.

Začneme dárky japonské vlády. Především národu přichystala návrh státního rozpočtu. Může si to takhle pozdě dovolit, protože japonský fiskální a školní rok začíná až na Apríla. Rozpočet má být ve srovnání s letošními devadesáti bilióny yenů hubenější o bilióny dva. Půjde o první pokles za šestileté období. Hlavní příčinou poklesu je nutnost vynaložit vyšší částku na financování penzijního programu rapidně stárnoucí populace. Děsivých dvaadvacet biliónů padne na obsluhu olbřímího státního dluhu.

Podstatně příjemnějším vládním dárkem je vyhlášení, že fukušimské jaderné reaktory, poškozené při březnovém zemětřesení na jihovýchodě Japonska, jsou ve stádiu studeného odstavení. Ovšem ti, kteří dárku vidí do útrob, označili tento tento výrok za přemrštěně optimistický a nepodložený potřebnými technickými daty. V tomto skeptickém duchu se nesly nejen zahraniční komentáře, ale vydatně přizvukovala i místní média, která s vládou zpravidla drží basu. Fukušimská havárie má i jiné nepříjemné dozvuky. Její provozovatel, energetický gigant Tepco, stojí před bankrotem a bude pravděpodobně znárodněn. Důkladná revize v jaderných elektrárnách na západě Japonska odhalila tak velké problémy, že muselo být dočasně odstaveno devadesát procent zařízení a v síti před nastupující zimou chybí deset procent výkonu.

Balíček doručený ze Spojených států v sobě skrýval pozdvižené obočí, vyrobené nejspíše podle českého hradního patentu. Elevace očních brv má původ ve vývoji japonské politiky. Demokratická strana, která zemi vládne od roku 2009, má v čele již třetího premiéra, když prvního odpravily nečisté peníze a druhého kardinální neschopnost. Nezkušenost demokratů s vládnutím (ve vládě jsou poprvé) se spolu s častými personálními obměnami podepsaly na beztvářnosti japonské vnitřní i zahraniční politiky, takže Amerika postrádá potřebnou podporu v regionu. Japonsko není příliš ochotné zapojit se do transpacifického obchodního partnerství, které znamená značně slevit ze svých ochranářských praktik. Demokrati také dávají dost okatě najevo, že americká vojenská přítomnost v zemi není zrovna to, po čem by toužili.

Poslední dárek - odchod diktátora Kima na věčnost - Japonsku připravila Severní Korea. Japonci však doposud nevědí, jestli se z dárku-nedárku mají radovat nebo k němu přistupovat obezřetně. Co následná změna v čele KLDR jejím nejbližším sousedům a zbytku světa přinese, si nikdo netroufá odhadnout. Dohady tak kolísají mezi optimistickou variantou vyznačující se doufáním v uvolnění tuhého státního režimu a napjatých vztahů se zahraničím po pesimistické předpovědi, poukazující na probíhající posilování raketové výzbroje po obvodu země. A Japonci zatím obezřetně vyčkávají, zdali v dosavadním směňování pytlů rýže za soptění a chrastění zbraněmi nastane k nějaká změna.

Dárky mají přinášet radost. Přehrabujeme-li se ale pod japonským předvánočním stromečkem, nelze se vyhnout pocitu, že z některé z krabiček se ozývá tichý tikot, další se chvěje, jiná je na omak studená či naopak horká; tu a tam cítíme zápach spáleniny. Ale třeba jde jen o pozůstatky z výrobního procesu.

Převzato z osobních stránek autora